Téma: Aqua-thermPROTIPOVODŇOVÁ OCHRANAPRAŽSKÉ STOKOVÉ SÍTĚZačátkem roku 1997 Hlavní město Praha rozhodlo o zahájení realizace systému protipovodňovéochrany Prahy, navázalo tak na léta úvah, výzkumů, teoretických studií, realizovanýchdílčích opatření a řady akcí pořádaných v roce 1990 hydrology, u příležitosti stoletého výročívýskytu „poslední stoleté vody“ v Praze v roce 1890.Na základě poznatků z velkých záplav v zahraničí,zejména v Kolíně nad Rýnem, bylorozhodnuto o využití systému mobilníchhradicích prvků. Mobilní hrazení je využito předevšímv historickém centru města, v úsecích na okrajiměsta bude využito i stabilních opatření jako jsouzídky, hráze apod., kombinovaných s mobilnímhrazením zejména v místech křížení s komunikacemi.Nedílnou součástí komplexního řešení se nevyhnutelněstala potřeba provedení opatření na stokovémsystému s ohledem na zvolený průběh linieochrany. Jako návrhová velká voda QN byl původněpro řešení protipovodňových opatření určen průtokdosažený při katastrofální povodni v roce 1890.Opatření byla navrhována na úroveň hladiny návrhovépovodně QN = 4030 m 3 s -1 zvětšené o nadvýšenív rozsahu min. 30 cm a max. 50 cm.Příprava protipovodňových opatření byla zahájenaúsekem na Starém Městě a Josefově a studií na koncepciochrany Malé Strany. V listopadu 1997 pakpřijalo zastupitelstvo Hlavního města Prahy koncepciochrany před povodní pro celé území Prahy,ve kterém byla opatření rozdělena do 7 etap: Etapa0001 Staré Město a Josefov, Etapa 00<strong>02</strong> Malá Stranaa Kampa, Etapa 0003 Libeň a Karlín, Etapa 0004Holešovice a Stromovka, Etapa 0005 Výtoň, Podolía Smíchov, Etapa 0006 Zbraslav a Radotín a Etapa0007 Troja. Současně byla řešena i ochrana Modřanv souvislosti s výstavbou tramvajové trati Modřany– Komořany, nyní vedená jako E 0008.Realizace opatření na stokové sítihl. m. PrahyEtapa 0001, Staré Město a JosefovTato etapa byla realizována v letech 1999 – 2000.Byly realizovány 3 hradidlové komory na výpustechz odlehčovacích komor u Národního divadla, na Alšověnábřeží a Na Františku proti vniknutí vzdutévody do stokového systému.Srpnová povodeň 20<strong>02</strong>Do přípravy a realizace pak významným způsobemzasáhla srpnová povodeň v roce 20<strong>02</strong>, která výrazněpřekročila zvolené návrhové parametry protipovodňovýchopatření; způsobila rozsáhlé škody a tonejen přímým zatopením povrchovou vodouz Vltavy ale také v některých částech území průnikemvody z Vltavy stokovou sítí do vzdálenějšíchníže položených území. Vlastní průběh povodněa rozbor chování stokového systému v jejím průběhupomocí matematického simulačního modeluzřetelným způsobem ukázal na nedostatky v dosavadnímpřístupu k řešení protipovodňovéochrany stokové sítě, kdy se opatření soustředilapouze na zamezení vniku „velké vody“ do stokovéhosystému, tj. na oddělení stokové sítě uzávěryod Vltavy. Prokázalo se, že toto pojetí neodpovídáreálnému provozu stokové sítě v chráněném územíza povodňového stavu a nezahrnuje ochranu předtzv. vnitřními vodami, které tvoří produkovanésplaškové vody a zejména odtok srážkových vodv povodí stok v chráněném území.Vyhodnocení průběhu a dopadů srpnové povodně20<strong>02</strong> přineslo dvě zásadní změny v další přípravěa realizaci protipovodňových opatření na ochranuhl. města Prahy: Rada hlavního města Prahy ve svém usneseníč. 2174 z prosince 20<strong>02</strong> vzala na vědomí doporučenípracovní skupiny „Revize záplavových územía protipovodňových opatření „ realizovat protipovodňováopatření na výši hladiny srpen 20<strong>02</strong>a souhlasila s přípravou realizace protipovodňovýchopatření na výši hladiny srpen 20<strong>02</strong> (dobaopakování přibližně 500 let) s rezervou 30–60 cm. Správce vodohospodářské infrastruktury zadalzpracování tzv. Etapy 0009 „Řešení protipovodňovéochrany stokové sítě“, řešící komplexněochranu stokové sítě tzn. včetně souběhu průchodudefinované velké vody na Vltavě a srážkynad územím hl. m. Prahy.Projekt „Řešení protipovodňovéochrany stokové sítě“ – Etapa 0009Cílem projektu bylo posoudit navrhovaná opatřenína ochranu stokové sítě v realizované etapě 0001a v již projekčně připravených etapách 00<strong>02</strong> – 0008a navrhnout případná nutná doplňující opatření prozajištění odvádění odpadních vod za povodňovéhostavu celého systému odvodnění, tzn. stoková síť– Ústřední čistírna odpadních vod – Vltava.Výpočet byl proveden simulačním modelem stokovésítě, který byl sestaven a kalibrován v rámciprojektu vyhodnocení povodně 20<strong>02</strong> z modelupro koncepční fázi Generelu odvodnění hl. m. Prahy.Model stokové sítě byl zatížen výsledným závaznýmzatěžovacím stavem při souběhu kulminačníhoprůtoku ve Vltavě a lokální srážky nad Prahou.Zásadním výstupem tedy bylo určení míst na stokovésíti, ze kterých je v průběhu stokové sítě nutnozajistit odčerpávání vod ze stokového systémudo Vltavy pro zajištění funkce stokového systému.Čerpací místa s čerpaným množstvím 400 l/s a vyššímbylo rozhodnuto řešit vybavením technologiítrvale osazených ponorných odstředivých čerpadels napájením mobilními motorgenerátory. Na místas potřebou přečerpávat nižší množství než400 l/s byla navržena mobilní sací čerpadla.Přehled navržených čerpacích míst na stokové sítihl. m. Prahy je uveden v následujících tabulkách.Realizace etap 00<strong>02</strong> až 0005 v období20<strong>02</strong>–2006Investorem protipovodňových opatření byly přijatyvýše uvedené výstupy etapy 0009, ale s tím omezením,že u čerpacích míst bude realizována pouzestavební část bez dodávky technologické části(mobilní sací čerpadla, ponorná čerpadla s pohonemmobilními motorgenerátory).Čerpací technika pro ochranu stokové sítě bylapořízena samostatně v průběhu roku 2006. Pohončerpadel byl zvolen nezávislý na elektrické rozvodnésíti – mobilní dieselové motory/dieselovémotorgenerátory. V závislosti na čerpaném množstvína daném místě byly zvoleny 2 čerpací systémy:Stabilní povodňové čerpací stanice(HK SČS)Dodávka čerpací techniky do 4 HK SČS byla uskutečněnana přelomu roku 2005–2006 v rámci etapy 0009(investor Pražská vodohospodářská společnost, a.s.).Ve všech čtyřech případech jde o přečerpávání vodz povodí kmenové stoky B, tři objekty jsou na územíKarlína, čtvrtá stanice je v Holešovicích. Každá stabilnípovodňová čerpací stanice byla vybavena: dvojicí čerpadel typu ITT FLYGT NL 3300.181 LT(2x Q = 300 až 355 l/s, H = 6,4 až 8,6 m v.sl.,P = 34 kW) mobilním motorgenerátorem o maximálnímvýkonu 143 kVA/115 kWMotorgenerátor je osazen na dvounápravovémpodvozku a je vybaven dvojicí frekvenčních měničů,řídící jednotkou čerpadel a přenosným ultrazvukovýmsnímačem pro automatické řízení chodučerpadel. Čerpadla je možno provozovat v ručnímnebo automatickém režimu dle kolísání hladiny.Mobilní povodňové čerpací stanice(HK MČS)Pro zajištění čerpání ze stokové sítě na čerpacíchmístech s potřebou čerpaného množství menší než400 l/s byla pořízena v polovině roku 2006 mobilnísací čerpadla (výrobce SPP PUMPS LIMITED): 11 ks čerpadel typu QI 200 o výkonu Q = 100 l/s,H = 15,0 m v.sl., 5 ks čerpadel typu XF 250 o výkonu Q = 200 l/s,H = 15,0 m v.sl.Realizace etap 0006 až 0007 v období2007–<strong>2010</strong>Tyto etapy řeší dokončení protipovodňových opatřeníhl. m. Prahy v jižní části města – etapa 0006(Malá a Velká Chuchle, Radotín, Zbraslav) a na severu– etapa 0007 (Troja, Bubeneč, Podbaba). V současnédobě je dokončeno výběrové řízení prododávku mobilních čerpacích zařízení, s termínem24 2/<strong>2010</strong>
Téma: Aqua-thermTAB. 1 ČERPACÍ MÍSTA NA CENTRÁLNÍM STOKOVÉMSYSTÉMUČerpací místo Etapa Způsob čerpáníČerpanémnožství [L/S]MČS Dvořákovo nábřeží E 0001 sací mobilní čerpadla 400HK SČS Hradební stoka E 0003 ponorná stabilní čerpadla 700HK SČS Prvního pluku E 0003 ponorná stabilní čerpadla 700HK SČS Žižkovská výpust E 0003 ponorná stabilní čerpadla 500HK MČS Karlínská shybka E 0003 sací mobilní čerpadla 500HK MČS MFF UK dešťová E 0003 sací mobilní čerpadla 100HK MČS Negrelliho viadukt E 0004 sací mobilní čerpadla 100HK MČS Pražská teplárenská E 0004 sací mobilní čerpadla 200HK SČS Za elektrárnou E 0004 ponorná stabilní čerpadla 700KK MČS Branická E 0005 sací mobilní čerpadla 100HK MČS Šárovo kolo E 0006 sací mobilní čerpadla 300HK MČS Tachovská E 0006 sací mobilní čerpadla 300HK MČS ZŠ Loučanská E 0006 sací mobilní čerpadla 100HK MČS Starolázeňská E 0006 sací mobilní čerpadla 100HK MČS U Trojské lávky E 0007 sací mobilní čerpadla 200TAB. 2 ČERPACÍ MÍSTA NA STOKOVÉ SÍTI V POVODÍPČOV ZBRASLAVČerpací místo Etapa Způsob čerpáníČerpanémnožství [L/S]HK MČS V hluboké E 0006 sací mobilní čerpadla 200HK SČS Rašilova E 0006 ponorná stabilní čerpadla 300HK MČS Spojařů E 0006 sací mobilní čerpadla 190HK SČS U Loděnice E 0006 ponorná stabilní čerpadla 900HK SČS Ke Dračkám E 0006 ponorná stabilní čerpadla 400HK MČS Šůrova E 0006 sací mobilní čerpadla 165HK SČS Ottova E 0006 ponorná stabilní čerpadla 300HK SČS K přístavišti E 0006 ponorná stabilní čerpadla 2200HK SČS Opata Konráda E 0006 ponorná stabilní čerpadla 900HK MČS U Národní galerie E 0006 sací mobilní čerpadla 175Schéma mobilní povodňové čerpací stanicedodání 10/<strong>2010</strong>. Pro opatření na kanalizační sítina uvedené etapy bude dodáno: 18 ks mobilních sacích čerpadel typu QI 200o výkonu Q = 100 l/s, H = 15,0 m v.sl., 6 ks mobilních motorgenerátorů (lokalita Zbraslav)Zpracování povodňového plánustokové sítěRealizace výše uvedených rozsáhlých opatřenína ochranu stokové sítě v průběhu jednotlivýchetap a zejména dodávky čerpací techniky si vyžádalyvytvoření zcela nových manipulačních předpisůvšech objektů na stokové síti tak, aby bylazajištěna protipovodňová ochrana území hl. městaPrahy dle vytčeného zadání, tj. včetně souběhuprůchodu povodně a dešťové srážky nad Prahou.Zpracování nového povodňového plánu stokovésítě v povodí ÚČOV Praha probíhalo v období10/2005 až 08/2006 po dokončení etap 0001 - 0005.V období 01/<strong>2010</strong> až 06/<strong>2010</strong> byl povodňový plánstokové sítě v povodí ÚČOV Praha doplněn o objektynově realizované v rámci etap 0006, 0007a o rekonstruované hradidlové komory na stávajícímstokovém systému.Systém ochrany tvoří: Ústřední čistírna odpadních vod (povodňováčerpací stanice) 100 hradidlových komor se 117 ks šoupatovýchuzávěrů a 63 ks zpětných klapek 4 stabilní povodňové čerpací stanice o celkovémvýkonu 2 800 l/s 12 čerpacích míst pro nasazení mobil. sacíchčerpadel o celkovém výkonu 2 500 l/s Povodňová čerpací stanice Libeňské přístavyPro lokalitu Zbraslav byl zpracován samostatnýpovodňový plán stokové sítě v povodí pobočnéČOV Zbraslav. Protipovodňová ochrana dešťovýchstok a zaklenutých vodotečí je zajišťována: 12 hradidlovými komorami se 12 ks šoupatovýchuzávěrů a 14 ks zpětných klapek 6 stabilními povodňovými čerpacími stanicemio celkovém výkonu 5 000 l/s 4 čerpacími místy pro nasazení mobil. sacíchčerpadel o celkovém výkonu 800 l/sZávěrPovodňové situace posledních let v České republicenás výrazným způsobem upozornily na nepředvídatelnosta moc přírodních sil a důsledkyurbanizace v záplavových územích řek. Hlavníměsto Praha přijalo rozhodnutí na realizaci protipovodňovýchopatření na míru ochrany danouprůběhem povodně z roku 20<strong>02</strong> s dobou opakovánípřibližně 500 let. V současné době jsou, vyjma lokalityMalé a Velké Chuchle, dokončena opatřenína ochranu města včetně objektů a technickýchzařízení pro zajištění funkce stokové sítě v chráněnémúzemí. Nyní nastává doba tento rozsáhlýsoubor staveb řádně udržovat a pravidelným cvičenímdosáhnout potřebné připravenosti lidía techniky. Michal Dolejš , Dušan ZáhrobskýPražské vodovody a kanalizace, a.s.2/201<strong>02</strong>5
Change language