TM 02/2010 - TechMagazín

Téma: rozhovorprůmysl mají zájem za prvé nalákat na technickéškoly kvalitní absolventy středních škol, za druhéjim poskytnout vzdělání na maximální rozumnědosažitelné úrovni a za třetí je po absolutoriu udržetv oboru, nenechat je odejít například na pozicebankovních nebo pojišťovacích poradců. Musímese pokusit zvrátit trend, kdy přinejmenším v energeticemezi technickými pracovníky chybí mladágenerace pro oblast výzkumu, výroby, projektování,výstavby, uvádění do provozu a vlastního provozuenergetických zařízení. V energetice – nedělejmesi však iluze, že v jiných průmyslových oborech jesituace výrazně jiná – se trvale zhoršuje podíl mladýchpracovníků a naopak se postupně zvyšujezastoupení pracovníků v předdůchodovém věku.Nemůžeme připustit, aby pracovníci odcházejícído důchodu neměli své zkušenosti komu předat.Co by mohl stát udělat pro to, abyk takovému riziku nedocházelo? A co námvýhledově hrozí v případě, že by se tentokritický scénář naplnil?Věřím tomu, že se tenhle kritický scénář nezaplní.Pomalu se otevírají nové obory na nových vysokýchškolách – jako například studium zaměřenéna jadernou energetiku. Nejde to ale tak rychle,jak by Česká republika potřebovala. Na druhoustranu, stejný problém řeší všechny ekonomickyvyspělé země světa. Naopak v těch nastupujících,jako třeba Indie, má technické vzdělání tu nejvyššíprestiž a láká miliony talentovaných studentů.Spokojený Západ se obrátil směrem ke službáma humanitnímu vzdělání, nové ekonomiky vidísvou příležitost v technice. Popularizace technickéhovzdělání je průřezová záležitost pro nás, proMinisterstvo školství, pro Akademii věd, pro vysokéškoly.Co by podle Vašeho názoru měli či mohliučinit sami studenti, aby mohli najítuplatnění v oborech, kterým se věnovalina škole, po jejím absolvování? Jak zjistí, cood nich firmy – potenciální zaměstnavatelé –očekávají?Ministr Kocourek ve studentské menze diskutuje s prorektorem pro rozvoj ČVUT prof. Ing. Petrem Moosem, CSc.Chce to být aktivní a dívat se po možných příležitostechstáží, brigád a podobně. Podstatná částfirem se zdráhá přijmou čerstvé absolventy bezpraxe. Samozřejmě ale vím, že situace na trhustudentských brigád, a to zvlášť těch alespoň trochuzajímavých, je velmi napjatá. Proto je přípravastudentů na reálný život určitě i záležitostí jednotlivýchškol. Pokud se podaří dohodnout spoluprácimezi školou a firmou třeba na výzkumu a vývoji,získají z toho všichni – podnikatel získá přístupk obrovské zásobárně vědomostí a kreativníchmyšlenek, vysoká škola získá přístup k nejmodernějšímzařízením a bezpochyby i finance ze společnéhoprojektu, ale hlavně na takové spoluprácivydělají studenti, kteří přesně poznají, co je za párlet čeká. A někteří z nich samozřejmě zůstanoupracovat přímo v tom podniku, se kterým spolupracovaliuž na škole.Z jiného soudku: Jak na Vás – po letechodstupu od zkušeností z vlastního působenína ČVUT – zapůsobila současná podobauniverzity a její vybavení, například moderníučebny, laboratoře, nebo sál pro vizualizaceve formě 3D stereoprojekce?Na ČVUT jsem byl takřka po 20 letech. Studovaljsem ekonomiku na „stavárně“. Takové modernílaboratoře a učebny jsou skvělé, studentům tohodně ulehčuje. Za nás takové vybavení samozřejměnebylo. Problémem je nákladnost technickéhovzdělávání, určitě se budeme muset ve vláděpobavit o financování vysokých škol tak, aby ty bylyschopné formovat kvalitní experty, bez nichž seneobejdeme. Opravdu vysoce hodnotím nadšenípana rektora a jeho spolupracovníků pro technickývýzkum, jen tak dál. ING. MARTIN KOCOUREKDo vybavení ČVUT přibyl moderní systém pro 3D vizualizace nebo laboratoře návrhu integrovaných obvodů a mikrosystémů* 1966, vystudoval ekonomiku a řízení na Českémvysokém učení technickém v Praze (fakultastavební). V roce 1992 byl za ODS zvolen členemFederálního shromáždění a v období let 1992- 1997 patřil k poradcům tehdejšího premiéraVáclava Klause. Během procesu ekonomickétransformace a privatizace působil ve statutárníchorgánech řady státních a polostátníchpodniků (Česká spořitelna, UNIPETROL aj.). Meziroky 1997 - 2005 byl členem prezidia Pozemkovéhofondu. V letech 1998 - 2006 byl poslancemODS v Parlamentu ČR, kde dlouhodobězastával funkci místopředsedy rozpočtovéhovýboru. Od roku 2006 je předsedou dozorčírady ČEZ a podniká v oblasti ekonomickéhoporadenství. Od 14. července 2010 působí vefunkci minstra průmyslu a obchodu ČR.2/20109