Téma: dopravní technikaVYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ:SEN NEBO NUTNOST?KAŽDÝ KDO CESTUJE PO NAŠICH TRATÍCH, MÁ OBČASNEVYHNUTELNÝ POCIT, ŽE SE OCITL V NEJVĚTŠÍM MUZEU PODŠIRÝM NEBEM. INVESTICE DO LÉTA ZANEDBANÝCH TRATÍA PŘESTÁRLÉHO VOZOVÉHO PARKU SE JEVÍ JAKO NUTNOST.PO ROCE 1989 SE ZAČALO S REKONSTRUKCÍ ZAOSTALÉ ŽELEZNIČNÍSÍTĚ. NICMÉNĚ ANI PO 20 LETECH NEJSOU ČTYŘI TZV. TRANZITNÍKORIDORY DOKONČENY. ZDÁ SE, ŽE PRO EVOLUCI NA NAŠÍŽELEZNICI JE JIŽ POZDĚ.Ktomu, aby byla železniční doprava opravdukonkurenceschopná a dostala se na úroveňzápadní Evropy je zapotřebí radikálního posunu.Tak jako byl v polovině 19. století revolucínástup železnice, bylo jí na konci století 20. revolucírozšíření vysokorychlostních tratí. Vysokorychlostnítrať (VRT) je definována tak, že umožňuje provozvlaků pro rychlost větší než 250 km.h -1 . FrancouzskéTGV dosahuje na nové trati mezi Paříží a Strasbourgem320 km.h -1 . Ve Velké Británii se plánuje výstavbatratí pro rychlosti až 400 km.h -1 .Je ČR příliš malá?V 90. letech minulého století u nás byly naplánoványnové vysokorychlostní tratě, které ovšem měly tvořitod klasických tratí zcela oddělený systém a počítalose s nimi pro dopravu mezi významnými evropskýmiaglomeracemi. Něco takového by v našich podmínkáchbylo naprosto nereálné – nepotřebné, neufinancovatelné,neobhajitelné. Nicméně zkušenosti zezahraničí jasně ukazují, že převážná část cestujícíchvyužívá železnici pro vnitrostátních cesty. Přitom nenípravda, že je naše země příliš malá. Příklady z Německa,či Švýcarska ukazují, že i krátké úseky mají své opodstatnění.Například trať mezi Bernem a Oltenemve Švýcarsku pro rychlost 200 km.h -1 , která je dlouhácca 50 km, výrazně zkrátila a zkapacitnila spojenínejen mezi Bernem a Curychem, ale také meziBernem a Basilejí nebo Bernem a Luzernem, a díkypřestupům ve stanicích Olten či Farau, praktickypro celé švýcarské středozemí. V našich podmínkáchby se vyplatilo byť i jen samotné spojení Prahya Brna, kde by nová trať zkrátila cestovní dobuna necelou hodinu. Navíc by zcela jistě došlo k navýšenípočtu spojů, podle existujících a jinak spíšekonzervativních studií by počet cestujících vlakemvyrovnal zátěž D1, která by se tak nemusela nákladněrozšiřovat! K argumentu, že by se takovývlak na našem území „ani nerozjel“ uveďme následující.Německá jednotka ICE 3 (Velaro) zrychlíz 0 na 300 km.h -1 na 18 kilometrech, z 0 na 200 km.h -1dokonce na méně než 4,5 km.Širší vazby: propojení v evropskémkontextuZamýšlená koncepce vysokorychlostních tratí obsahujedva základní směry. Ze severu na jih propojujícíBerlín, Drážďany, Prahu, Brno a Vídeň, spolus větví na Ostravu. Druhý směr z východu na západpotom z Polska přes Hradec Králové, Prahu, Plzeňdo Norimberka, resp. Mnichova.Tato koncepce VRT také umožňuje využívání kapacitytratě pro běžné vlaky s rychlostí do 200 km.h -1 .Tím by došlo k výraznému zlepšení dopravní obslužnostiv regionech, na které v současné doběželeznice „poněkud zapomněla“. Za všechny jmenujmeKarlovarsko, Žďársko nebo Rakovnicko. TraťPraha–Brno by zásadním způsobem zlepšila dostupnostKraje Vysočina: zajistily by to odbočkyz vysokorychlostní tratě do stávající modernizovanésítě, např. v Benešově, Havlíčkově Brodě, Jihlavě,Velkém Meziříčí a Velké Bíteši. Podobně by novátrať z Prahy do Drážďan odbočnou větví obsloužilavelká města severozápadních Čech jako Most,Chomutov a Karlovy Vary.Podstatné zvýšení rychlosti cestování ovšem neníjediným přínosem. Uvolnění kapacity na stávajícíchtratích by umožnilo jak rozšíření železniční příměstskédopravy, tak dopravy nákladní. Nákladní dopravav současné době potřebuje odstranit některáúzká hrdla, aby byla konkurenceschopná dopravěkamionové. Jde zejména o nové vysokorychlostnívýjezdy z železničních uzlů velkých měst (u nászejména Prahy, Brna, Ostravy a Plzně), které umožnísegregovat příměstskou a dálkovou dopravu. Právětyto zkapacitňující úseky by v harmonogramu výstavbynových tratích měli být na předních místech.Ekonomické aspektyDalším velmi častým mýtem je vysoká investičnínáročnost těchto staveb. Nicméně průměrná cena,za kterou se stavěl kilometr VRT v Německu a Franciije 22 mil. €, tedy asi 550 mil. Kč. To je cena jeno něco vyšší, než kolik stojí kilometr dálnice. Cenacelé tratě mezi Prahou a Brnem by včetně odbočekvyšla na 150 mld. Kč. Pokud bychom ji stavěli 8 let,stačí najít necelých 19 mld. Kč ročně. Před vypuknutímkrize Česká republika neměla problém stavětnové dálnice v tempu i více než 50 km za rok.36 2/<strong>2010</strong>
Téma: dopravní technikaProvozní náklady pro dopravce dokonce mohoubýt i nižší, uvážíme-li, že vysokorychlostní jednotkapři rychlosti 300 km.h -1 má díky své dobré aerodynamicejen o cca 30 % vyšší spotřebu trakční energienež klasický vlak jedoucí rychlostí 160 km.h -1 .K tomu je třeba ještě přičíst úsporu díky zkrácenídélky tratí pomocí novostaveb (např. mezi Prahoua Brnem o 20 %). Dále je potřeba zohlednit velkýpočet rychlostních propadů (rozjezdů a brzdění)na staronovém koridoru přes Českou Třebovou.Sice to zatím nebylo přesně vyčísleno, ale s největšípravděpodobností se lze dobrat toho, že energievynaložená na jízdu po vysokorychlostní tratiz Prahy do Brna bude dokonce menší, než co dnespotřebuje běžný vlak EC. Vyšší cestovní rychlostzároveň zrychluje oběhy (využití) souprav a dopravcetak šetří na amortizaci vozového parku.Co se týká jízdného, je potřeba zásadně odmítnoutpředstavy některých rádoby odborníku, že cenyjízdenek musí být v řádu letenek, stejně jako žerychlé vlaky jsou „luxusem na kolejích“. Vždy záležípouze na dopravní politice státu a z ní odvozenécenové politice dopravce, jakou úroveň cen nastaví.S novými spoji na vysokorychlostních tratích v Německua v Itálii došlo k zavedení příplatků mezi31 až 59 %. Ve Švýcarsku, kde mají jednotný systémjízdného, dokonce žádný příplatek na vlaky vyššíkvality ani povinná místenka neexistuje.Mezinárodní souvislostiSkutečnost, že se u nás ještě žádné VRT tratě nastavínás odsouvá na periferii Evropy. Po dostavbě tratimezi Lipskem a Norimberkem (plán 2014) budemezi Berlínem a Vídní rychlejší cestovat „oklikouokolo“ naší země. Plány na rekonstrukci a výstavbunových tratí ohlásila polská vláda. Varšavu a Vratislavmá spojovat trať pro rychlost 300 km.h -1 . V Rakouskuse staví spojení Vídně, Lince a Salcburku pro rychlost200 km.h -1 . Toto spojení je součástí mezinárodníhoprojektu Paříž–Strasbourg–Stuttgart–Ulm–Mnichov– Vídeň– Bratislava/Budapešť. Lze vyslovitoprávněný předpoklad, že všechny ostatní zeměVisegrádské skupiny, tedy Slovensko, Maďarskoi Polsko, budou na evropskou vysokorychlostní síťnapojeny dříve než Česká republika, navzdory jejívýhodné poloze.Investice do nových tratí nejsou ovšem už jen záležitostíJaponska a Evropy. Ve Spojených státechje plánována trať mezi San Franciscem a Los Angeles.Také na východním pobřeží se plánuje VRTspojující významné aglomerace. Čína v současnédobě staví 20 000 km VRT a uvažuje o výstavbětratě mezi Pekingem a Londýnem. S ohledemna příznivé terénní podmínky je evidentní, že tatomagistrála povede přes Polsko a plány tamní vládyzačít s vnitrostátními úseky mezi velkými městyjsou nanejvýše prozíravé. I přes to ale existuje pronáš stát významná příležitost právě v odbočceVratislav–Praha–Norimberk/Mnichov, která budejejím spojením s jihozápadní Evropou.Pozadu nezůstávají ani jihoamerické státy. Argentinaa Brazílie již začaly s výstavbou svých tratí. Plány s vysokorychlostnímiželeznicemi mají ale i takové zemějako Katar, Saudská Arábie, kde by vlaky měly převážetvelkou část poutníků do Mediny, či Írán. Zatímcov roce 2009 bylo na celém světě 9000 km těchto tratí,v roce 2<strong>02</strong>5 by jich mělo být už 31 000 km.Společenské přínosyVe Španělsku, které v posledních letech masivněinvestovalo do kompletního přebudování své železničnísítě se postavilo více jak 2000 km novýchtratí. Zatímco před otevřením trati z Madridudo Sevilly cestovalo 33 % cestujících vlakem a 67 %cestujících letadlem, tak po zavedení vlaku AVE jerozdělení trhu: 84 % vlak, 16 % letadlo. Ke stejnémuefektu došlo na trati mezi Paříží a Bruselem. Předzavedením vlaku Thalys cestovalo vlakem 24 %cestujících, automobilem 61%, letadlem 7 % a autobusem8 %. Po zavedení vlakem 50 %, automobilem43 %, letadlem 2 % a autobusem 5 %. Stejnýefekt nastal i mezi dalšími městy.Výstavba VRT s sebou sice přináší bariérový efektv krajině, zábor půdy je ovšem výrazně menší. ZatímcoVRT zabere na 1 km průměrně 3,2 ha, u dálnice to je9,3 ha. Také přepravní kapacita je oproti dálnici výrazněvyšší. Pro 8000 cestujících za hodinu stačí dvoukolejnátrať o šířce 25 m, stejná kapacita je dosažena ažu 6proudé dálnice o šířce 75 m. Tam kde již dálniceexistuje, je možné vést VRT paralelně, což s seboupřináší výrazně nižší zátěž pro životní prostředí. U vysokorychlostnídopravy je třikrát nižší energetickáspotřeba na jedno sedadlo oproti silniční dopravěa 8krát menší produkce toxinů proti automobilovéa dokonce 30krát nižší proti dopravě nákladní.Kromě výstavby nových tratí je také nezbytná rekonstrukcecentrálních přestupních uzlů. Zde musíbýt dostatek kapacity jak pro vlaky dálkové, tak provlaky regionální dopravy. Dálková doprava musíbýt na tratích separována od té regionální, v přestupníchuzlech naopak musí být zajištěna provázanost.Jaký je tedy rozsah potřebných opatření k tomu,abychom i na železnici dosáhli úrovně vyspělýchzemí? K tomu aby byla síť opravdu využívána a bylacelospolečensky využitelným projektem je třebazavést integrovaný systém dopravy na území celéČR tak, aby použití vysokorychlostního vlaku nebylonesouměrně dražší, než použití vlaku konvenčního.Samozřejmě je nutné souběžně s výstavbou novýchtratí rekonstruovat tratě stávající, stejně jako pořizovatnové lokomotivy, vozy a jednotky. I kdyžekonomická situace není právě nejlepší, je třebamít jasnou vizi, protože vlak nám prakticky ujíždí. Vladimír Libý, Petr ŠlegrAutoři působí v Centru pro efektivní dopravu, o.s.,www.cedop.info2/<strong>2010</strong>37