TM 02/2010 - TechMagazín

Téma: technologieVÝROBA BIOPLYNUSUCHOU FERMENTACÍBIOPLYNOVÉ STANICE BUDE MOŽNÉ PROVOZOVAT UŽ I „V MALÉM“.FIRMA STROJÍRNY OLŠOVEC PŘEDSTAVILA NA MSV PROTOTYPUNIKÁTNÍHO ZAŘÍZENÍ, KTERÉ JE KROMĚ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍI PŘÍKLADEM UŽITEČNÉ SPOLUPRÁCE PRŮMYSLOVÉ A AKADEMICKÉSFÉRY – NA PROJEKTU BIOPLYNOVÉ MINI STANICE SE PODÍLELISTROJAŘI I ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA.Ovýrobě a užití bioplynu bylo již mnohonapsáno s kladným i záporným hodnocením,avšak tato pojednání se týkala předevšímvelkokapacitních zařízení pro výrobu bioplynuprostřednictvím tekutého substrátu hlavně přilikvidaci odpadů zemědělského původu, neboodpadů z městských čistíren odpadních vod. Jdeo technologické zařízení investičně vysoce náročné,v mnoha případech se složitou ekonomickou návratností.Otázky omezení vlivu na životní prostředíze strany digestátu nejsou na 100 % dořešeny a vyžadujídalší úpravu.Výrobě bioplynu touto technologií nepřeje aniveřejné mínění především z obavy zápachu připotřebném soustředění vysokého množství vstupnísuroviny. Potíže, a z toho plynoucí oprávněnáaverze, je způsobena mnohdy nesprávně zvolenoutechnologií a technologickým postupem při manipulaci,jak se vstupní surovinou, tak s produktemfermentační přeměny.Energie vyrobená z trávyVyužití bioplynu v domácnostech a komunální sféře,podobně jako je tomu v případě spalování pevnýchbiopaliv (peletek a briket), je v České republicepopelkou, oproti uplatnění v některých asijskýchzemí (Čína, Indie, Pákistán atd). Je to způsobenotím, že jsme bohatší zemí a nepotřebujeme protorealizovat obdobné ,,primitivní“ způsoby energie?Nebo jsme pohodlní a podléháme energetickémulobbyismu? Jsme natolik jeho obětí, že se jímnecháme ekonomicky vláčet, a zapomínámena možné využití velmi progresivních vědeckýchpoznatků ve výrobě bioplynu pomocí tzv. suchéfermentace.Pokračující celosvětová ekonomická a energetickásituace, ale především skutečná mezera alternativníplynné energie pro malospotřebitele a komunálnísféru podnítila spolupráci firmy Strojírny Olšoveca Mendelovy zemědělské a lesnické univerzityke spolupráci při řešení problematiky suché fermentace.Iniciátorem navrhovaného řešení byla zakázka proStrojírny Olšovec, zaměřená na likvidaci travníhmoty a dendromasy získané z ošetření veřejnýchploch a prostranství. I když se Strojírna Olšovecběžně zabývá i výrobou jednotlivých zařízení proekologické programy, v tomto případě požádalao odbornou pomoc Mendelovu zemědělskou a lesnickouuniverzitu v Brně, konkrétně Ústav environmentálnía potravinářské technologie. Tak se zrodiladnes již pravidelná spolupráce mezi Olšoveckoustrojírnou a MZLU. Nezůstala jen na poradenskéčinnosti, ale rozšířila se na úroveň řešení konkrétníchprojektů ověřovaných nejen v laboratořích vysokéškoly, ale i na poloprovozním pracovišti strojíren.Do spolupráce je zahrnut i výukový program studentůa doktorandu v rámci jejich diplomovýchprací a povinné praxe. Tímto způsobem se naplňujedlouho diskutovaný problém spolupráce vědy,výzkumu a praxe. Škoda, že toto vládními představiteliproklamované propojení pánové z vlády ČRnemyslí vážně. Věda a praxe se tak musí na celémúzemí ČR spolehnout na obdobné iniciativy.I malé zdroje mohou přinést nemalýužitekProces suché fermentace, který je základem zmíněnéhozařízení, sebou přináší náročnější podmínkyna přípravu vstupního substrátu a samotný průběhfermentačního procesu. Na druhou stranu je všakmnohem šetrnější k životnímu prostředí a výrazněby se snížila také investiční náročnost, která je jednímze základních prvků zhoršující ekonomickoubilanci výroby bioplynu.Pro řešení nových podmínek průběhu přeměnybiomasy na bioplyn touto metodou, využívají řešiteléznalostí moderních poznatků vědy z oborubiotechnologií a laboratorních, i poloprovozníchzařízení na univerzitě i ve strojírně. Nemalou měrouk dosaženým výsledkům přispěla i finanční podporaze strany „Zelené energie“ společnosti ČEZ.Na tomto místě je nutné poukázat, jak může účelovámediální kampaň dobrou věc poškodit. Todokládá i skutečnost, že 12 vybraným projektůmZelené energie pro rok 2010 nebyla schválená podporadoposud uvolněna.Přesto na letošním Brněnském strojírenském veletrhupředstavila Strojírna Olšovec laboratorní zařízenípro výzkum průběhu procesu suché fermentacea funkční teplovzdušný Stirlingův motor.Navrhované řešení by mělo přinést změnu názoruo neekonomičnosti malých plynových jednotek,podpořit energetické využití vlastních zdrojů biomasyjednotlivých usedlostí a obcí s následnoumožností energetického využití biologického odpadůzískaného tříděním domácích odpadů.Vystavované technologické zařízení (laboratornífermentor pro suchou fermentaci), by mělo reprezentovatmožnosti využití bioplynu pro případmalých nebo omezených zdrojů biomasy. Průběhpřeměny biomasy na bioplyn i její produkty (bioplyna kompostovatelný substrát), by měly provozovatelizabezpečit využití vlastních zdrojů biomasy, na kteroumusí vždy vynaložit určitý podíl vlastní práce(úprava a ošetření vlastních i veřejných ploch, tříděnía manipulace s biomasou). V takovém případěby provoz malého fermentoru navrhovaného typu,měl co nejméně provozovatele zatěžovat dalšímipracovními úkony, ale naopak by se mělo zúročitdoposud minimální zhodnocení vynaložené prácena manipulaci s biomasou.Řešitelé projektu se řídí zásadou, že to co se vystavuje,by se mělo v nejbližším období objevit na trhu.Dobrou zprávou pro všechny, kdo při návštěvěexpozice firmy na veletrhu o vystavované zařízeníprojevili zájem je, že zařízení schopné energetickyzabezpečit rodinný dům, školu, nebo třeba zemědělskoufarmu bude možné ve Strojírnách Olšovecobjednat již v příštím roce. Ing. Pavel Stupárek, Ing. Jaroslav Baťovský2/201029