TM 02/2010 - TechMagazín

Solární byznys a tepelné koule,úřední litera versus selský rozumV Evropě – Česko nevyjímaje – dělá nejen energetikům, ale i odběratelům,kterými jsme ve finále my všichni, vrásky na čele solární boom a rozvoj fotovoltaiky,který ovšem často na úkor zemědělské půdy zacvičil s cenami energií.Otázkou ovšem je, zda by zemědělská půda, kterou se zákonodárci snaží nyníchránit, skutečně sloužila svým účelům, vzhledem ke komplikované situaciv zemědělství, které se s výjimkou (rovněž nákladnější) eko- a bio-výroby stávápod tlakem levné zahraniční konkurence stále méně atraktivnějším oborem propodnikání. Podle analýzy rozložení rizikovosti a stability firem v jednotlivýchsektorech podnikání, kterou zveřejnila Česká kapitálová informační agentura(ČEKIA) patří dokonce u nás mezi nejrizikovější. Nelze se tedy divit, že ekonomičtídravci, kteří vycítili v podmínkách nastavených pro podporu fotovoltaikypříležitost jak udělat (pro sebe) dobrý byznys, se jí vehementně chopili.Nová pravidla, která nyní vznikají, by měla přibrzdit nevyrovnaný stav, do kterého sekvůli dotovaným výkupním cenám energie z obnovitelných zdrojů dostal celý sektorenergetiky, a hrozí dramatickým zvýšením ceny této klíčové komodity, na které závisícelá naše společnost, prostými občany počínaje a velkými výrobními koncerny konče.Ve finále sice ono často diskutované zdražení elektřiny nebude tak drastické, jak hrozilypůvodní odhady, ale citelné rozhodně ano. Neviditelnou ruku trhu, která podle názoruněkterých ekonomů sama časem vše vyřeší, musel stát ovšem v tomto případě trochuklepnout přes prsty.A příkladem, že byť snad původně dobře míněná pravidla „z moci úřední“, která sepostupně ukáží pofiderní, lze při troše snahy obejít je případ „žárovky versus zářivky“.Klasické žárovky, vynález páně Edisonův, který se v našich domácnostech zabydlel užpo více než století, upadl v moderní společnosti v nemilost. Kvůli své vysoké energetickéspotřebě, a ve srovnání s ní horším světelném výkonu, než nabízejí v těchto parametrechnastupující zářivky a osvětlení využívající LED diody. Žárovky byly tudíž z trhu legislativnímnařízením vypuzeny, aby uvolnily místo ekologičtějším světelným zdrojům. Nevýhodnýpoměr jejich světelných a tepelných parametrů se však stal paradoxně šancí prozajímavý nápad, který klasické žárovky opět vrátil do hry: Německý inženýr z EssenuSiegfried Rotthäuser si po důkladném prostudování košaté legislativy EU uvědomil, žeEdisonovy žárovky, které vytvářejí více tepla než světla může legálně prodávat - provytápění… Označuje je tedy za „malá topná tělesa“ a prodává pod názvem „tepelnékoule“. Na truc nařízením unie o zákazu dovážet a prodávat klasické žárovky s vyššímpříkonem než 75 W. Své „tepelné koule“ si nechává vyrábět v Číně a prohlásil, že 30 eurocentů z každé prodané žárovky, které prodává po 1,69 eura, daruje na záchranudeštných pralesů. Což považuje za lepší způsob, jak chránit přírodu, než investicedo úsporných žárovek, které obsahují neekologickou rtuť, a ekology zatracovanéEdisonovy žárovky se tak staly opět přínosem pro životní prostředí… A nepochybněnejen kvůli podpoře deštných pralesů jdou tradiční žárovky – tedy pardon: tepelné koule– doslova na dračku. První dodávka zmizela z pultů během pár dnů a „neviditelná rukatrhu“ tak potvrdila, že zásadní, byť dobře míněné změny je dobré dělat s rozumem,pokud nechceme riskovat, že zanedlouho bude nutné kvapně měnit pravidla, aby sedosáhlo stavu, který by vrátil budoucnost do normálních kolejí.Softwarovéřešení promanažerskouelitupodnikovéinformačnísystémyJosef Vališka, šéfredaktor