PSYCHOSOMATICKÉ

problematiky pacienta, jde u somatizace o přiřazení afektu k tělesnému symptomu, čímž se
teprve ozřejmí psychický konflikt, jež má být tolerován či vyřešen. Behaviorální terapeuti
se tímto rozlišováním příliš nezabývají, pro ně jsou fyziologické reakce somatoformních
poruch reakcemi, zlomky chování, maladaptace, chybně naučené jednání.
Rozlišujeme obecné (mnohočetné) somatizace (dříve neurastenie) a speciální (monosymptomatické)
funkční (somatizační) poruchy. Tyto dále dělíme dle lokalizace na
F 51 somatoformní insomnii
F 45.30 somatoformní autonomní porucha kardiovaskulárního systému
F 45.31 somatoformní autonomní porucha horního gastrointestinálního traktu
F 54 kolon iritabile
F 45.33 somatoformní autonomní porucha respiratorního systému
(např. hyperventilační syndrom)
F 45.34 somatoformní autonomní porucha urogenitálního systému
F 54 somatoformní autonomní porucha kůže (např. urtikarie).
Těmito poruchami se budeme zabývat v kapitole o psychosomatických onemocněních
v různých lokalizacích.
Typická je koncentrace pacienta na jeho tělesné funkce a souběžná úzkostnost či depresivita,
přestože jsou dotyčné orgány morfologicky intaktní. Internisté hovoří o vegetativní
dystonii; potíže bývají měnlivé, zvláště u obecné somatizace, avšak i centrace na určitý
orgánový systém je doprovázen často dalšími vegetativními obtížemi.
Zvláštní pozornost zasluhuje symptomatologie, která je velice rozšířená a často obtížně
léčitelná, a to poruchy spánku a somatoformní bolestivé poruchy. Insomnie.
Porucha spánku, je velmi rozšířená vegetativní porucha u různých psychogenních poruch.
Jedná se též o emoční ekvivalent: zvláště u úzkostí a depresí se často jedná o poruchu
usínání ze strachu ztráty sama sebe, resp. kontroly nad sebou. Jindy hraje centrální roli
potlačovaná agrese, což se projevuje i svalovým napětím (např. bruxismus – skřípěním
zubů, či agresivně laděnými sny). Zde hrají tudíž roli nevědomé obavy, že bude spící
vydán těmto impulsům napospas. Naopak bdění v raních hodinách je často vyvoláno
potlačovanými pocity viny. Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit poruchy spánku
u psychóz, zvláště u endogenní deprese a počínající schizofrenii,
poruchy spánku u organických nemocí jako hypertyróza, polyneuropatie, vysoký krevní
tlak či organické poruchy mozku.
Dále může jít o situační poruchy spánku skrze vnější podněty, poruchy spánku v důsledku
určitých substancí – káva, čaj, medikamenty či vysazení prášků na spaní.
19
05_Psychosom_FINAL.indd 19
11/10/10 1:09:13 PM