PSYCHOSOMATICKÉ

já spojené s pasivitou a vyhýbáním se konfliktu. Čím méně intenzivní je vztah k lidem
a okolnímu světu, tím více se pacient zabývá sám sebou. Vyhýbaní se a charakteristická
přizpůsobivost jsou podmíněny sníženou tolerancí na frustraci. Tomu však není možno
se vždy vyhnout, takže se ona frustrační zranění projevují na tlustém střevě, snad i proto,
že průjmy symbolizují potlačenou agresivní složku. Samozřejmě je nutno brát v potaz
i vliv onemocnění, na osobnost pacienta, na jeho sebevědomí, na sníženou kvalitu jeho
dosavadního života. Tak je často těžko rozhodnout, co bylo před a co se stalo následkem
onemocnění. Opět charakterističtější nežli určitá osobnostní struktura pacientů s vředovou
chorobou tlustého střeva jsou vyvolávající situace, které jednak přesahují přizpůsobivost
pacienta, jednak na ně pacienti emočně a spontánně nereagují. Jsou to zvláště zážitky
ztráty, opuštění či odmítnutí, a často jen i obava z možné ztráty. Může se to opět týkat
oné osoby, na které byl pacient závislý, či která pro něj všechno dělala a jistým způsobem
zprostředkovávala styk s okolím, stejně jako ztráty sociálního zázemí, práce, materiálních
či duchovních hodnot. Tam, kde dochází k recidivám, kde tedy již ani tělesná reakce
nedovede frustrující situace „zadržet“, dochází ke zhroucení této psychosomatické tělesné
obranné linie, k depresím. Opět je to spolupodmíněno onou výše popsanou osobností,
jež nemívá nějaké výrazné zájmy či koníčky, straní se lidí a stěžuje si často na samotu
a nudu. I citový život je nevýrazný, což vede k problémům v intimním manželském životě.
Poněvadž toto vše onemocnění ještě zesiluje, stává se často i pro partnery jakousi náhražkou
a výmluvou, onemocnění se stane částí jejich soužití. Tím více je opět třeba spolupráce
mezi internistou a psychologem. Z psychoterapeutického hlediska je důležité zabývat se
oněmi psychosociálními a rodinnými problémy. Speciální psychoterapie je zaměřena na
rozvinutí emocionality a zvýšené schopnosti snášet konflikty, což je vhodné během období
stabilizace nemoci. Běžně dostupná a vhodná je u těchto pacientů podpůrná a relaxační
léčba. Právě zde je třeba nastolit důvěryhodný vztah, který částečně odpovídá pacientovým
přáním tak, aby někdo za něj převzal odpovědnost, zároveň by se měl lékař přes líčení
symptomů a životosprávy přibližovat i k životní situaci pacienta, navrhnout například
autogenní trening či progresivní relaxaci, dle jeho zaměření arteterapii či muzikoterapii
apod.. V dalším průběhu je třeba rozhodnout, zda-li jsou indikované i jiné intenzivnější formy
psychoterapie a věnovat se i sociálně – medicínským otázkám, jako pracovní schopnosti,
profesionální kvalifikaci, sociální interakci, jakožto i rodinné situaci.
Enteritis regionalis (morbus Crohn) F 54,K 10
Morbus Crohn, zánětlivé onemocnění tenkého střeva se vyskytuje poněkud řidčeji než
vředová choroba tlustého střeva. Má s ní, hlavně co se týče osobnostní struktury nemocného,
mnoho společného. Pacienti trpí bolestmi břicha, někdy spojené i s nauseou a zvracením,
41
05_Psychosom_FINAL.indd 41
11/10/10 1:09:14 PM