17.09.2015 Views

PSYCHOSOMATICKÉ

psychosomatické lékařství - Pražská vysoká škola psychosociálních ...

psychosomatické lékařství - Pražská vysoká škola psychosociálních ...

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Podobně jako například u psychosomatické hypersekrece žaludeční šťávy dochází k vývinu<br />

dvanáctníkového vředu, reaguje i mozek u těžce traumatizovaných lidí funkční či dokonce<br />

strukturální poruchou paměťové kodifikace. Na neurofyziologické rovině se jedná o to, že<br />

veškeré vjemy stresové situace se zde dále nezpracovávají, což znamená, že se neorganizují<br />

do smysluplného celku a zůstávají vzájemně od sebe izolovány jako kaménky rozbité<br />

mozaiky nebo střepy roztříštěného zrcadla.<br />

Jednotlivé části celkového vjemu – který však u traumatu právě onu jednolitost postrádá,<br />

neboť ta vzniká již působením naší tendence smysluplně celostně vnímat – si zachovávají<br />

jakýsi svůj vlastní, od ostatních smyslových počitků, oddělený život. Kromě pocitů<br />

úzkosti a hrůzy se jedná o vegetativní doprovodné pocity (tachykardii, zrychlené dýchání<br />

či nedostatek vzduchu, mdloby, pocity slabosti v nohách či v celém těle, třes atd.) různé<br />

smyslové vjemy, (nejrůznější zrakové, sluchové i kožní vjemy, bolest, pocity napětí<br />

či hnusu) a přecitlivělost na zevní kontext traumatu ( určitou denní dobu, osvětlení, prostor,<br />

okolí). U traumatu se objevují nejrůznější afekty a myšlenky jež souvisí jak s implantací,<br />

průnikem traumatické situace u nitra osobnosti, tak jsou i pokusem o ochranu proti jejímu<br />

působení a plnému uvědomění. Toto neuspořádané, silně afektivní a pouze reflexně obranné<br />

vnímání a zpracování traumatické situace je důsledkem skutečnosti, že se příslušné vjemy<br />

dostaly jen do tzv. horkého subsystému zpracování stresu v mozkovém jádru amygdaly,<br />

kde dochází pouze k fragmentárnímu uskupení vjemu, v tzv. implicitní paměti. Extrémním<br />

vzrušením se uzavírá cesta k dalšímu zpracování do tzv. chladného paměťového subsystému<br />

hypokampu, který si lze představit jako pečlivě seřazený archiv, jako narativní způsob<br />

biografické, to znamená explicitní paměti. Stejně tak je uzavřena cesta ke zpracování<br />

v mozkové kůře. Důvodem oné nemožnosti dalšího zpracování je masivní stres náhlou<br />

hyperprodukci adrenalinu, nonadrenalinu a kortizolu. Kromě toho jde o neuronální inhibiční<br />

působní vzruchů z amygdaly směrem k hypokampu a mozkové kůře.. V mozku nastává<br />

zvýšená produkce opiátů (endorfínu a enkefalínu), což má za následek snížení úzkosti<br />

a snížené vnímání bolesti. To pravděpodobně přispívá k neřešení celé traumatické situaci,<br />

k pasivitě a odevzdání se, dokonce někdy i k obrácení se o pomoc na všemocně vnímaného<br />

trýznitele. Vraťme se však ještě jednou k tomu, co se odehrává při tak zvané nekontrolované<br />

či nekontrolovatelné situaci na biologické úrovni. Ta je charakterizována trvající či stále<br />

se opakující aktivací kortikální a limbické struktury mozku jakož i centrálního periferního<br />

nonadrenergního systému, jež se vzájemně potencují, takže dojde i k nadměrné aktivaci<br />

osy hypotalamu – hypofýza – nadledvinky, k masivní stimulaci buněk vyrábějících<br />

a vylučujících kortizol. Následné zvýšení hladiny glukokortikoidů se projevuje destabilizací<br />

zaběhaných synoptických spojení mezi neurony v mozku. Následné vyčerpání a snížení<br />

hladiny nonadrenalinu má za následek snížený mozkový metabolismus, sníženou produkci<br />

neurotropních faktorů až po degeneraci nonadrenebních axenů v kůře mozkové a k zániku<br />

pyramidových buněk v hypokampu. Tak bylo zjištěno u posttraumatického a stresového<br />

32<br />

05_Psychosom_FINAL.indd 32<br />

11/10/10 1:09:14 PM

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!