konference Regionální rozvoj a cestovní ruch - Most k partnerství ...

jakoukoliv informaci o situaci a významu cestovního ruchu na
venkovských oblastech.
Závěr
Odpovědi na tři předloţené otázky coby názvy dílčích kapitol nám rychle
ukazují tři základní problémy limitující výzkum významu a rozměru
venkovského cestovního ruchu pro ekonomiku a rozvoj českého
venkova. Venkovský cestovní ruch (jeho forma) je chápán odlišně,
nejednotně (1), vymezení venkova odráţí rozdílné přístupy k jeho určení,
často zvolené dle účelu (2) a data, která by alespoň parciálně ukazovala
aktuální stav a význam venkovského cestovního ruchu nejsou
publikována a zjišťována a ani je není moţno sestavit z jiných databází
primárně vypovídající o jiné sloţce území (3).
Definiční roztříštěnost pojmu venkovský cestovní ruch a jeho poměrně
libovolné zaměňování s významově podobnými pojmy představuje jeden
z významných faktorů absence znalosti reálného uplatnění tohoto typu
odvětví cestovního ruchu v regionálním a venkovském rozvoji a jeho
významu. Pakliţe neexistuje shoda v obsahu pojmu a naopak jsou různé
termíny vyuţívány ve stejném či obdobném smyslu, nelze ani očekávat,
ţe bude moţno rozměr, význam a uplatnění odvětví kvantifikovat
a popsat. Metodologicky nejsnazší cestu by představovala definice
venkovského cestovního ruchu jako cestovního ruchu uskutečňovaného
mimo město, coţ by však nutilo odhlédnutí od akcentové charakteristiky
udrţitelnosti a alternativnosti této formy turismu – tedy podstaty formy
cestovního ruchu na venkově, která je většinou strategických dokumentů
zmiňována a podporována.
Metodické úskalí představuje jiţ jen samotné vymezení venkova, coby
integrujícího prostoru, v němţ se tento typ turismu odehrává. Třebaţe lze
identifikovat převaţující a nejčastěji vyuţívané metody vymezení (dle
statusu, počtu obyvatel či hustoty zalidnění), jejich zvolené kritické
hranice je třeba aplikovat se znalostí studovaného území a ani tak nelze
docílit jednoznačného vymezení, neboť současné vnitřní znaky města a
venkova se neustále přibliţují. Navíc, rozpory lze najít i v rozdílné hranici
počtu obyvatel dle vymezujícího přístupu (venkov tvoří obce do
2 000 obyv.) a přístupu některých odborníků k venkovské turistice, kdy
Stříbrná (2005) uvádí, ţe prostor, kde by se měla venkovská turistika
uskutečňovat, představují obce nepřesahující deset tisíc obyvatel.
99