konference Regionální rozvoj a cestovní ruch - Most k partnerství ...

O drobné církevní památky není velký zájem ze strany úřadů, ani
z hlediska veřejnosti (památky nikomu nepatří jak ve smyslu duchovním,
tak ve smyslu majetkovém) Z hlediska vlivů na krajinný ráz je ale moţno
tyto dominanty povaţovat za krajinotvorné a jejich zachování příštím
generacím je ţádoucí.
Drobné stavby v majetku obce opravují obce často svépomocí s vyuţitím
místních stavebních firem, nebo vlastních pracovníků. Ačkoliv je toto
ţádoucí (aby se obec sama o stavby starala), často profesionální přístup
stavební firmy nechtěně zbaví původně lidovou stavbu půvabu. Ze
stavbiček venkovských laiků se stávají sice řemeslně bezchybně
provedené, ale vzhledově neatraktivní kapličky připomínající spíše
trafostanice, neţ stavby lidové architektury. Kde ruku všeuměla nahradí
vodováha a lať, tam mizí půvab lidové stavby. Také mnoho kamenných
artefaktů v dobré víře očištěných tryskáním (pískováním) nenávratně
ztrácí autenticitu i původní ostrost reliéfů.
Problematika hodnocení zájmu
Účelem tohoto odstavce je mimo jiné nastínit metodiku hodnocení zájmu
obyvatel o území, ve kterém ţijí. Tato vcelku triviální metodika spočívá
v hodnocení upravenosti veřejných prostranství a drobných staveb
v majetku obce, státu či bez blíţe specifikovaného soukromého majitele.
Poté, co v obcích víceméně proběhla rekonstrukce a dostavba základní
technické infrastruktury, obrátila se jejich pozornost ke vzhledu obce
samé i jejího okolí. Obnova kapliček, kříţků a boţích muk ve volné
krajině i v obcích je navíc v posledních letech podporována grantovým
programem Jihočeského kraje i Programem obnovy venkova (POV). Zde
však řada záměrů naráţí na stále nevyjasněné vlastnické vztahy. Drobná
sakrální architektura umístěná mimo obecní pozemky často „nikomu"
nepatří, coţ je zásadní překáţkou jinak bohulibému záměru. Čili mnohdy
se obyvatelé sami musí sloţit na opravu zanedbané památky. Práce poté
probíhají s pomocí dobrovolníků i samouků. Výsledek není vţdy ideální,
avšak je nutno ocenit snahu veřejnosti a její úsilí. Pro ty, kdoţ se v této
oblasti nejvíce angaţují, byla ve spolupráci s Národním památkovým
ústavem, územním pracovištěm v Českých Budějovicích, vytvořena
metodická příručka, jak postupovat při záchraně drobných dominant,
zájemci o toto téma se tedy dále mohou vzdělávat. Zde jsem i já přiloţil
ruku k dílu a mé kované repliky kovových kříţů zdobí střechy nejedné
kapličky.
195