konference Regionální rozvoj a cestovní ruch - Most k partnerství ...

vymezit. Cituje téţ Krugmana (1994), který zmiňuje, ţe podnik (firma),
který není konkurenceschopný, je z trhu vytlačen, přestane existovat. Pro
státy a regiony však ono konstatování neplatí. V daném státě či regionu
můţeme zaznamenat pokles produktivity, zpomalení růstu mezd i ţivotní
úrovně, ale vypadnou z „podnikání“ státy a regiony jen tak nemohou
[4, s. 99].
Konkurenceschopnost regionů můţeme vztáhnout vzhledem k regionům
domácím, ale samozřejmě i zahraničním, to je další z důvodů vzniku
územních jednotek NUTS, aby byly moţné komparace relevantní.
V rámci srovnání českých regionů navzájem je zřejmé (tabulka č. 2), ţe
výše regionálního HDP na 1 obyvatele napříč jednotlivými kraji (regiony,
NUTS 3) není shodná. Nejniţší hodnotu tohoto ukazatele vykazuje
Karlovarský kraj, nejvyšší hodnota je zjištěna v regionu Hlavní město
Praha, dále pak v kraji Jihomoravském a Středočeském. Taktéţ výše
dosahovaných mezd se ve vybraném období v jednotlivých krajích liší.
Za zmínku stojí fakt, ţe pro všechny kraje platí stejná výše minimální
mzdy, která je vymezena legislativně státem. Od ledna 2007 je její
měsíční výše 8000 Kč, hodinová pak 48,10 Kč [7]. Medián hodinového
výdělku a průměr hodinového výdělku v podnikatelské sféře za
4. čtvrtletí 2010 dosahuje nejniţší hodnoty v Karlovarském kraji, nejvyšší
hodnoty jsou zaznamenány v regionu Hlavní město Praha,
Středočeském kraji a Jihomoravském kraji, přičemţ rozdíl nejvyšší
a nejniţší hodnoty mediánu hodinového výdělku činí 52,67 Kč/hod.,
v případě průměru hodinového výdělku je to 83,14 Kč/hod. Srovnáme-li
minimální mzdu s mediánem, mohlo by to evokovat, ţe ţivotní úroveň
v českých regionech není špatná, na druhou stranu je třeba dodat, ţe dle
dalších dat ISPV [5], je podíl zaměstnanců s podprůměrným hodinovým
výdělkem v jednotlivých krajích přibliţně dvoutřetinový. Z výše
uvedených tabulek vyplývá, ţe vazba mezi regionálním HDP, výší
výdělku a krajem (regionem) rozhodně existuje [5]. Např. Středočeský
kraj tak můţe z tohoto hlediska vykazovat vyšší konkurenceschopnost
neţ Karlovarský kraj. Není však jednoznačně moţné na tomto základě
přijmout závěr o hodnocení ekonomické konkurenceschopnosti daného
regionu. Existují však modely [4,8], které jiţ regionální
konkurenceschopnost komplexně hodnotí, jejich další rozbor jiţ není
předmětem příspěvku.
280