konference Regionální rozvoj a cestovní ruch - Most k partnerství ...

znalost (v pravém slova smyslu) – jedná se o soulad s vnějšími
pravidly koordinace akce a výsledků,
expertiza – jde o nejvyšší formu znalostí a koordinace akce,
expert má oprávnění určovat, ovlivňovat a měnit pravidla.
S ohledem na moţnosti a úroveň formalizace znalostí a následné
externalizace Bureš (2007) člení znalosti podle formy na:
explicitní – formalizovaná, dokumentovaná znalost, která je
většinou dobře strukturovaná a snadno přenositelná,
implicitní – znalost, která je uloţena v hlavách pracovníků, avšak
je moţné ji kdykoliv převést do explicitní formy,
tacitní – skryté osobní znalosti jednotlivce, rozptýlené,
nestrukturované, obtíţné nebo nemoţné je převést do explicitní
formy a formalizovat nebo dokumentovat.
Z hlediska vyuţitelnosti znalostí v rámci organizačních, případně
podnikových procesů rozděluje Petříková (2010) znalosti podle obsahu
na:
procedurální – znalosti pracovních postupů,
deklarativní – znalosti stavů, vlastností, vztahů o objektech.
V rámci procesu řízení je tedy potřebné analyzovat stávající úroveň
znalostí, posoudit jejich přínos v procesu dosahování celopodnikových
cílů, analyzovat perspektivní zdroje informací z interního a externího
prostředí, které mohou přispět k vytvoření nových znalostí a jejich
následná implementace v rámci podnikových procesů. Následně je
potřebné vyuţít vykonané analýzy pro vypracování plánu pro řízení
znalostní, který by měl být součásti celkového strategického plánu
podniku.
Řídící pracovníci v odvětví cestovního ruchu by si měli uvědomit, ţe
dosahování dlouhodobých podnikových cílů je procesem, který propojuje
jednotlivé prvky do řetězce, součástí kterého jsou dodavatelé hmotných
a nehmotných vstupů, producenti a distributoři produktu cestovního
ruchu a ve výsledku také zákazník. A právě znalosti tvořené, uchovávané
a vyuţívané v rámci řetězce představují spojení mezi jednotlivými články.
Podniková praxe ukazuje, ţe individuální a izolované řešení problémů
371