Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
v němž byl ostatek uložen, ponechal na svém místě. Získaným ostatkům pořizoval<br />
vlastní nákladné relikviáře 410 či byly uloženy do rámů deskových obrazů světců<br />
zdobící stěny kaple sv. Kříže na Karlštejně, v některých případech snad i zazděny<br />
přímo do jejich stěn. 411<br />
Stejně jako na jiných královských dvorech 412 proběhlo oživení kultu svatých<br />
i v českém království, přičemž vyzdvihnuti byli zvláště světci pocházející<br />
z českého královského rodu Přemyslovců či jinak spojení s českými dějinami.<br />
Základ světecké reprezentace českých zemí, blahoslavených předků (beata stirps)<br />
byl položen v Kristiánově legendě, kde bylo k legendám o sv. Václavu<br />
a sv. Ludmile připojeno ještě vyprávění o příchodu svatých Cyrila a Metoděje<br />
na Velkou Moravu. Světci sice nebyli pokrevně spojeni, vzniklo však duchovní<br />
pouto, které chápalo sv. Václava a sv. Ludmilu jako následovníky křesťanské<br />
tradice. 413 O šíření křesťanské víry se též nemalou měrou zasloužil sv. Vojtěch,<br />
který – ač původem Slavníkovec – byl bez váhání přijat do „svatého rodu“, stejně<br />
jako zde své čestné místo držel i sv. Vít, patron pražské katedrály.<br />
Karel IV. se velkou měrou podílel na oživení kultu svého patrona,<br />
sv. Václava, na něhož byl během Karlova panování – coby na svatého českého<br />
panovníka – kladen vůbec největší důraz. Jeho zásluhou však byl do povědomí<br />
lidu uveden také sv. Prokop, kdy za jeho vlády pronikla postava tohoto světce<br />
vůbec poprvé i do výtvarného umění. 414 Rovněž je patrno Karlovo úsilí obohatit<br />
stávající soubor zemských patronů o svaté panny z rodu Přemyslovců, jejichž<br />
svatost nebyla doposud papežem oficiálně prohlášena a jejichž kult byl v té době<br />
značně lokálně omezen. S přemyslovskou princeznou a abatyší svatojiřského<br />
kláštera Mladou Karel IV. zřejmě po jistou dobu počítal při výběru světců<br />
na mozaiku Posledního soudu nad Zlatou bránou pražské katedrály, jež byla<br />
nakonec provedena bez ní, 415 zatímco snahu svatořečit sv. Anežku projevoval<br />
podle všeho zejména v polovině padesátých let 14. století. 416 Oběma světicím byl<br />
410 IBIDEM, s. 73–74.<br />
411 FAJT–ROYT 1997, s. 208.<br />
412 Výmluvná je v tomto směru zejména propagace uherských královských světců. KLANICZAY 2002, s. 295–<br />
394.<br />
413 KUBÍN 2011, s. 11<br />
414 IBIDEM, s. 245.<br />
415 IBIDEM, s. 159.<br />
416 IBIDEM, s. 281–282.<br />
98
Change language