You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Stejnou kompozici použil Pietro Lorenzetti v protější kapli sv. Jana Křtitele,<br />
kterou nechal na počátku 14. století postavit zřejmě kardinál Napoleone Orsini; 227<br />
na nástěnné malbě je vyobrazena madona s dítětem a se svatými Janem<br />
Křtitelem a Františkem [2.19]. 228 Freska byla provedena kolem roku 1315<br />
a od svého protějšku se liší způsobem, jakým svírá matka tělo dítěte, a absencí<br />
přesahů postav za prostor vymezený arkádou, přesto se iluzivní architektura se<br />
v podání Lorenzettiho vyznačuje daleko větší plastičností bohatě profilovaných<br />
pilířků. Madona navazuje oční kontakt se sv. Františkem, který jí ukazuje dlaň se<br />
stigmatem, sv. Jan Křtitel drží svitek s nápisem: „Já [jsem] hlas volajícího<br />
na poušti, připravte cestu pánu.“ 229 (Jan 1,23 / Iz 40,3) Zatímco sv. Jan veršem<br />
z knihy proroka Izajáše anticipuje Kristovo veřejné působení, sv. František<br />
předznamenává Kristovo budoucí utrpení.<br />
Poté Lorenzetti vyhotovil nástěnnou malbu madony s dítětem opět se<br />
sv. Františkem a sv. Janem Evangelistou 230 na východní stěně jižního transeptu<br />
[2.25]. Sloupky oddělující světce od madony zmizely a Panna Maria se aktivněji<br />
projevila v gestické komunikaci s dítětem. Prstem mu ukazuje stigmata, jež má<br />
sv. František na rukou, čímž malému Ježíši poodhaluje jeho budoucí utrpení<br />
a úlohu ve spáse lidstva. Spodní část malby připomínající oltářní predelu je<br />
rozdělena na pět částí. V ústřední části je vyobrazen motiv Ukřižování flankovaný<br />
erby s vyskakujícím lvem v bílém poli, v pravém rohu pak portrétní busta<br />
modlícího se donátora na modrém pozadí, identifikovaného jako Giovanni<br />
di Simone; 231 vyobrazení v levém rohu se nedochovalo, ale je velmi<br />
pravděpodobné, že se zde nacházela busta druhého donátora. Oba světci tedy<br />
fungují jako prostředníci mezi donátory a doporučují je ústřední dvojici. Výjev tedy<br />
zahrnuje jak složku votivní a komemorativní, tak anticipaci Kristova vykoupení<br />
a naději na lidské spasení. Důležitý je také kontext zmíněné malby. Na jižní stěně<br />
je freska doplněna o pás čtyř polopostav světců, jež jsou od sebe odděleny<br />
iluzivním zdobeným mramorovým obložením. Jedná se zleva o sv. Mikuláše<br />
z Bari, sv. Kateřinu Alexandrijskou, sv. Kláru a sv. Teklu 232 [6.3.2]. Postavy se<br />
227 BONSANTI 2002b, s. 486.<br />
228 IBIDEM, s. 204.<br />
229 EGO VOX CLAMA[N]TIS IN DES[ER]TO PARATE VIAM DO[MINI]. [Přepis autorky]<br />
230 GOFFEN, s. 204–205.<br />
231 IBIDEM, s. 205.<br />
232 BONSANTI 2002b, s. 473–478.<br />
60
Change language