Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Malba v kapli sv. Šimona a Judy je koncepčně v mnohém podobná malbě<br />
předchozí – nachází se opět na jihovýchodní stěně pod římsou a má opět<br />
charakter oltářního retáblu, liší se pouze větším počtem zobrazený světců<br />
a donátorů a madonu zde korunují dva andělé [8.6.6]. Madona je doprovázena –<br />
vzhledem ke stavu malby tentokrát obtížněji identifikovatelnými – světci (zleva)<br />
sv. Šimonem, sv. Janem Křtitelem, sv. Leopoldem, sv. Janem Evangelistou<br />
a sv. Judou Tadeášem se třemi donátory. Manželský pár klečící po stranách<br />
madony je jí doporučován sv. Leopoldem a sv. Janem Evangelistou, přičemž<br />
rakouský znak u nohou donátora hovoří pro ztotožnění této postavy s rakouským<br />
Vévodou Leopoldem či Albrechtem III. Habsburským, manželem Karlovy dcery<br />
Elišky, která by mohla být vyobrazenou donátorkou. 470<br />
Příkladem Svatého společenství reflektujícím rostoucí kult národních světců<br />
a vyznačujícím se silným reprezentačním akcentem je votivní obraz Jana Očka<br />
z Vlašimě pocházející z let 1370–1371 471 [8.6.7]. Pražský arcibiskup je vyobrazen<br />
v dolní polovině deskové malby, kterak v přísném profilu klečí před sv. Vojtěchem,<br />
druhým pražským biskupem, z jehož rukou přijímá v léno biskupský úřad. Z pravé<br />
strany k němu přistupuje patron pražské katedrály sv. Vít coby Očkův přímluvce.<br />
Po stranách asistují dva další čeští domácí patroni – sv. Prokop a sv. Ludmila se<br />
svými atributy. Horní část desky je vyhrazena trůnící madoně s dítětem sedící<br />
na zlatém závěsu, který nahoře přidržují dva andělé. Zcela nahé dítě je usazeno<br />
na pravém koleně Matky a po stranách Panny Marie s rukama sepjatými<br />
v modlitbě klečí zleva Karel IV. vyobrazený jako římský císař, zprava pak korunní<br />
princ Václav, za něhož intervenuje jeho osobní patron sv. kníže Václav. Císař je<br />
madoně představován svatým burgundským králem Zikmundem, jehož kult<br />
panovník do českých zemí přivedl a učinil ho jedním z českých patronů. Volba<br />
tohoto světce namísto Karlova říšského patrona Karla Velikého svědčí o jasném<br />
záměru zobrazit pouze světce s vazbou na české prostředí.<br />
Zřejmě opět pro svatovítskou katedrálu byla vytvořena i votivní deska<br />
z Dubečka, 472 jejíž čtyři architektonicky orámovaná pole vyplňují dvojice světců<br />
opět s převahou českých patronů [8.6.8]. Deska byla patrně původně součástí<br />
470 IBIDEM, s. 121.<br />
471 FAJT 2006b, s. 126–128; PAVELKA 1938, s. 76–78. Pavelka obraz označuje za ojedinělý doklad „po<br />
severním způsobu komponované ‚svaté konversace‘.“ IBIDEM, s. 77.<br />
472 FAJT 2006a, s. 48; KROPÁČEK 1938b, s. 101–102.<br />
110
Change language