You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
9. Závěr<br />
Ikonografické téma Svatého společenství představuje ve středověkém<br />
umění 13. a 14. století svébytný fenomén. Jeho kompoziční schéma s ústředním<br />
motivem madony s dítětem doprovázené světci prostupovalo v pozměněných<br />
podobách výzdobu oltářních nik, deskových a nástěnných oltářních obrazů<br />
středověkých chrámů, stalo se námětem pro výzdobu předmětů osobní zbožnosti<br />
a kladlo důraz na osobní reprezentaci objednavatele klečícího před madonou.<br />
Velmi těsnou vazbu si uchovalo ve vztahu k výzdobě míst posledního odpočinku,<br />
neboť z tradice poroučet zemřelého prostřednictvím světců pod ochranu<br />
a přímluvu Panně Marii se odvíjel vznik tématu samotného.<br />
Hlavním kritériem autorky pro sledování historického vývoje ikonografického<br />
schématu byla jeho kompoziční výstavba. Díla obsahující téma madony s dítětem<br />
v doprovodu světců byla zasazena do kontextu, který měl pomoci objasnit jeho<br />
ikonologický význam. Jelikož kořeny schématu sahaly až do raně křesťanské<br />
tradice, kde bylo uplatňováno ve spojení s motivem přímluvy za duši a ve výzdobě<br />
hlavních apsid chrámů – místa vyhrazeného pro hlavní oltář –, lze usuzovat, že<br />
podstata nejstarších příkladů vyobrazení tématu byla spojena s funkcí<br />
komemorativní a přímluvnou a s funkcí oslavnou, jež by se dotýkala slavnosti<br />
eucharistie.<br />
V 70. a 80. letech 13. století došlo ke dvěma zásadním událostem, které se<br />
staly určujícím momentem pro podobu zobrazování madony se světci<br />
ve 14. století. Byl znovu uplatněn motiv madony a světců-přímluvců intervenujících<br />
za zemřelého v sepulkrální plastice a zformovala se podoba tzv. dossálií, v jejichž<br />
výzdobě převážil motiv madony se světci a jejichž podoba ovlivnila vzhled<br />
polyptychů. Tyto události byly doplněny oživením gest postav z rukou sochařského<br />
génia Giovanniho Pisana, díky jehož navázání na antickou tradici počaly figury<br />
opět „hovořit“. Vzniknuvší díla v sobě mísila prvky raně křesťanské tradice a touhy<br />
po novém uchopení zobrazované skutečnosti, nezřídka došlo k splynutí více<br />
ikonografických motivů či porušení řádu kompozice. Vlivem zmíněných okolností<br />
pronikly do Svatého společenství charakteristické prvky, jež se netýkaly pouze<br />
formálního složky děl a které ovlivnily rovněž jeho renesanční podobu. Nejednalo<br />
se o pouhé „vzkříšení“ raně křesťanské kompozice s madonou, dítětem a světci,<br />
113
Change language