You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Starší forma Maesty se vyznačuje plošným horizontálním seřazením<br />
asistujících postav nad sebou a vychází ze zmiňované byzantské tradice a značně<br />
působivého příkladu Ducciovy Maesty. Mladší forma je charakterizována<br />
zřetelnějším rozvolněním dvorského zástupu, v němž jsou postavy řazeny<br />
diagonálně tak, že vyniknou jednotlivé obličeje. Předobraz pro toto schéma poskytl<br />
podle Kaspara Giottův deskový oltář Madony s dítětem určený pro florentský<br />
kostel Ognissanti [2.4] a fresková malba Maesty od Simona Martiniho [2.5] zdobící<br />
Sál městské rady radnice. Obě varianty ještě v 50. letech 14. století plnohodnotně<br />
koexistovaly, po polovině století byla starší forma zatlačena formou mladší.<br />
Oba typy Maesty se vyznačují zdůrazněním ústředního motivu Matky Boží,<br />
která je rozměrově i několikanásobně větší než okolo stojící dvořané. Ti se<br />
na sienských obrazech objevují ve velkém počtu a vytvářejí poměrně anonymní<br />
zástup, přičemž Kaspar poukazuje, že pro renesanční schéma Sacra<br />
Conversazione je naopak typický omezený počet doprovodných postav, jež mají<br />
klidnější výraz, a je na ně kladen větší důraz jako na jednotlivce. Co se podílu<br />
tématu na ustavení typického renesančního vzoru týče, vyjadřuje se Kaspar<br />
skepticky. Uznává, že „…téma Maesty vneslo jako první [do způsobu<br />
vyobrazování Madony se světeckými postavami] ‚jednotnou kompozici‘, ale pro<br />
další vývoj conversazione je pouze zprostředkující, impulz, který podává, pouze<br />
všeobecný…“ 15 , hledat v něm přímou vývojovou linii vedoucí ke vzniku vrcholně<br />
renesančních děl s touto tématikou nelze.<br />
Další dva prototypy [b), c)] se však už podle Kaspara na ustavení<br />
renesančního typu s určitostí podílely. Vertikálně uspořádaný typ předstupně<br />
Sacra Conversazione, toto badatelem definované schéma, se poprvé objevuje<br />
v závěru 13. století v Giottových a Ducciových dílech označovaných jako tzv.<br />
„Madona s andělskou stráží“. Pro kompozici je typický doprovod trůnící madony<br />
dvěma, třemi či čtyřmi páry andělů rozmístěných po stranách trůnu vertikálně nad<br />
sebou. Na počátku 14. století se dostává do popředí schéma se třemi páry andělů.<br />
Zmíněnou kompozici zastupuje z ranějších děl například Cimabuova desková<br />
malba „Madona se šesti anděly“ [2.6] umístěná v pařížském Louvru, jež byla<br />
pravděpodobně původním vzorem pro celou řadu obdobně pojatých děl z první<br />
15 „…die Maestà als erste die ‚einheitliche Bildkomposition‘, aber ihre Bedeutung für dieWeiterentwicklung<br />
der Conversazione ist nur eine mittelbare, die Anregung, die sie gibt, nur eine allgemeine…“. IBIDEM, s. 12.<br />
[Překlad autorky]<br />
7
Change language