You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
charakteru v apsidě chrámu Santa Maria in Trastevere 435 [6.2.11]. Naopak<br />
s motivy, jež by mohly mít charakter hommagia či se mu blížily, se Karel IV. při své<br />
korunovační cestě mohl setkat při zastávkách v Pise a Sieně, 436 kde měl teoreticky<br />
možnost spatřit sochu svého děda Jindřicha VII. Lucemburského poklekající<br />
v přítomnosti personifikace města Pisy před Pannou Marií s dítětem na výzdobě<br />
tympanonu portálu San Ranieri pisánského dómu (kompozice celého sousoší je<br />
dnes bohužel znejasněna) 437 [6.1.12]. V Sieně mohl naopak obdivovat spodní<br />
výzdobu fasády s motivem Matky Boží s dítětem v ústředním tympanonu, která<br />
v doprovodu dvou andělů přijímá pod svou ochranu kapitána lidu Bonaguida<br />
Lucariho, jenž jí za asistence personifikace města Sieny předává klíče od města 438<br />
[6.1.1]. Zřejmě nejvíce se gestu hommagia blíží akt na deskovém obrazu tvaru<br />
lunety od Giovanniho da Milana 439 zobrazujícím polopostavu madony se stojícím<br />
dítětem, jež svou ručku přímo vkládá neznámému donátorovi do sepjatých rukou<br />
a pravicí mu žehná [8.5.10]. Na levé straně všemu přihlíží s největší<br />
pravděpodobností donátorova žena, jíž Panna Maria podává lilii. Vznik obrazu je<br />
v současné době kladen do doby kolem roku 1365. 440<br />
Podkladová vrstva veraikonu svým tvarem napovídá, že zde byla skutečně<br />
vyobrazena pouze tvář Krista. 441 Samotné umístění podobizny Krista na klenbu<br />
niky má ovšem analogii v nice v pravé boční lodi podzemního kostela<br />
sv. Klimenta, kde bylo na témže místě vyobrazeno Kristovo poprsí v medailonu,<br />
435 TIBERIA 1996, s. 123–128.<br />
436 Podle itineráře bylo nejjižněji položeným místem v Itálii, které Karel do své korunovační cesty navštívil,<br />
město Lucca, kam zavítal roku 1333. PAVEL 1969, s. 58.<br />
437 Originální díla jsou dnes uloženy v Museo dell’Opera del Duomo di Pisa, blíže k Pisanovu působení<br />
v Pise CARLI 1993, s. 88–89.<br />
438 TIGLER 2007, s. 131.<br />
439 V současné době v majetku The Metropolitan Museum of Art v New Yorku.<br />
440 Naposledy Daniela Parenti datuje vznik díla kolem roku 1360. PARENTI 2008, s. 236–37.<br />
441 Jiří Fajt o vyobrazení hovoří jako o mandylionu a vyslovuje pochybnost, zda byl tento motiv vůbec<br />
proveden<br />
v barvě. Jelikož v těchto místech nenalézá šedou podkladovou vrstvu (již považuje za směrodatnou při<br />
postupu ýzdoby niky), domnívá se, že koncepce výzdoby niky byla brzy pozměněna a záklenek překryt<br />
silnou vrstvou zuritu. FAJT 2009, s. 257. Podkladová šedá vrstva byla opravdu zřejmě ukončena v místech,<br />
kde boční stěny přechází do zaklenutí. Její způsob ukončení připomíná jetelovitý závěr portálu. Je však<br />
otázkou, proč tedy po změně koncepce nebylo přikročeno k provedení této vrstvy i v záklenku – lépe by se<br />
tak zakryly stopy po neprovedeném vyobrazení. Navíc se zdá, že specifické ukončení šedého podkladu bylo<br />
zvoleno právě proto, aby do horního zobrazení nezasáhl. Nabízí se tedy úvaha, zda vzhledem<br />
k problematickému umístění motivu nebyla zvolena vrstva jiná, aby se předešlo případnému opadání. To se<br />
však nepodařilo a následně bylo místo překryto modrou barvou. Že byl záklenek po určitou dobu vyzdoben,<br />
lze vyvodit také z absence zlatých hvězd, jejichž provedení zde by v případě platnosti Fajtovy hypotézy nic<br />
nebránilo.<br />
103
Change language