Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Nejmarkatněji Martini syntetizoval severské vlivy v provedení Krista<br />
Spasitele. Předně se jedná o motiv sféry, již Kristus drží v ruce a jejíž vyobrazení<br />
na westminsterském retáblu [7.2.5], 340 jak vyslovil Martindale, tvoří „provokativní<br />
pouto mezi Simonem a severním gotickým uměním.“ 341 Skutečnosti, že se tato dvě<br />
ztvárnění sféry nápadně podobají, zřejmě napomohla i následná úprava malby<br />
sféry avignonského Krista ve prospěch westminsterského ztvárnění, neboť<br />
avignonská podkresba zcela nekoresponduje s následným provedením a je tedy<br />
možné, že šlo o Martiniho záměrnou snahu vstřebat do své tvorby některé<br />
severské prvky. 342 Také kompoziční řešení samotné postavy Krista lze srovnávat<br />
s podobou Krista Soudce z portálů francouzských katedrál. Naopak ve způsobu<br />
řazení nástěnných maleb Krista a madony nad sebou vidí Williamson shodné rysy<br />
s výzdobou italských náhrobků, 343 jmenovitě pohřebního monumentu kardinála<br />
Mattea d‘Acquasparta, kde je komemorativní scéna ve vrcholu doplněna<br />
žehnajícím Kristem v medailonu, a dále se jedná o způsob ztvárnění madony,<br />
který zcela jasně vychází z předchozích Martiniho italských děl. Ve výzdobě<br />
tympanonu tedy Martini úspěšně dospěl k syntéze mezi oběma odlišnými způsoby<br />
vyjádření. Williamsová se domnívá, 344 že na spojení obou výtvarných tradic mohl<br />
mít vliv přímo kardinál Stefaneschi, který jako objednavatel mohl do zakázky<br />
zasahovat. Jako předpokládaná doba vzniku díla se tak jeví období před či během<br />
roku 1341, 345 kdy kardinál zemřel. Je velmi pravděpodobné, že se kardinál sám<br />
podílel na koncepci výzdoby, 346 jejíž význam měl být předně komemorativní a měl<br />
vybízet věřící vstupující do chrámu, aby na kardinála pamatovali ve svých<br />
modlitbách.<br />
Williamson se dále domnívá, že na obsah a formu díla mohly zapůsobit<br />
konkrétní události z kardinálova života. Vedle tradičního komemorativního účelu<br />
by tak dílo rovněž odráželo Stefaneschiho názor na problematiku, která trápila<br />
340 IBIDEM, s. 6.<br />
341 „tantalising link between Simone and northern Ghotic Art.“ WILLIAMSON 2007, cit. s. 6.<br />
342 IBIDEM, s. 11.<br />
343 IBIDEM, s. 9.<br />
344 IBIDEM, s. 12–13.<br />
345 IBIDEM, s. 8.<br />
346 IBIDEM, s. 6–7. Jedná se o téhož kardinála Jacopa Stefaneschiho, který nechal provést mozaiku s postavou<br />
svého bratra v apsidě kostela Santa Maria in Trastevere. O jeho přímé účasti na podobě celého mariánského<br />
cyklu apsidy více HETHERINGTON 1970, s. 90.<br />
83
Change language