DA 10/2008 - Dobrá adresa

[K chaloupce zády,k literatuře čelem (IX)[Key word: základní pravidla sazbyNa počátku několik slov, kteráby snad měla být nakonci. Tuto knihu tvořilia tvoří všichni ti, kteří kdy uchopilihlas a načrtli jeho obraz. Děje se tak oddob, kdy na jednom konci světa dostávalčlověk vznešený dar písma od bohů,zatímco na druhém konci si předhistorickýlichvář udělal vryp do hliněnéplacky, aby – bohové ochraňuj – nepřišelzkrátka. Úvod ke knize Kapesníprůvodce [počítačovou] typografií, kterousestavil V. Dančo s kolektivem(Via Vestra, Praha 1995), se mi líbísvou poetikou i tím, že jasně popisujedvě hranice pohledů na knihu, resp.na její podstatnou část.Když jsem nastoupil na začátkuroku 1985 do nakladatelství, dostaljsem na stůl normu ČSN 88 0220Úprava rukopisů pro sazbu a ta se mělastát na dlouhou dobu jediným platnýmevangeliem. Tehdy, v dobáchhorkých sazeb, musel být rukopispředán do redakce přepsaný dle normy(60/30), horní okraj 25 mm, dolní15 mm, levý okraj 35 mm, pravýokraj 10 mm. Pokud po provedení jazykovéa odborné redakce bylo nastránce více než 10 oprav, nechala sepřepsat k tíži autora. V technické redakcise propočítal při hladké sazběpočet písmenek kvůli autorským a vydavatelskýmarchům, pro tiskárnu byla vyznačenavelikost sazby a prokladu, typpísma, řády titulků, čtverčíky. Po delšímčase přišly z tiskárny sloupcové korektury,ve kterých se dalo ještě čarovat, a pakstránkové, kde nešlo jen tak zatáhnoutparchanta, muselo se něco vyhodit nebonaopak přidat. Sazeč ctil své řemeslo,a tak nebylo možné, aby se na konci řádkyobjevila předložka s, v, z, aby se dělilo10 / 000, se / dmdesát nebo ČE / DOK neboaby bylo datum nebo jméno na pres(1.3.1986, V.Novotný) či aby uvedení časovéhoúdaje od do bylo s divisem a s mezerami(1928 - 1935). Redaktor by zase nedopustil,aby na začátku věty byla číslice,aby pět vedlejších vět za sebou začínaloadjektivem „který“, a uměl odlišit rozdílmezi významem 5 % a 5%. Bývalo...Teď je všechno rychlejší a lepčejší. Pozicetechnického redaktora zmizela, častoi místo redaktorské se kymácí. Když majitelnakladatelství, sekretářka nebo autorposílají rukopis k nějakému „sazečovi“,tak mají představu, že mouchy vychytáon; většina „sazečů“ naopak sází to, co dostane,neboť nejsou od toho, aby něcoopravovali, lépe řečeno, záleží na tom, jakmají nastavené svoje macy nebo PC. Výsledkyjsou nejlépe vidět při tisku merkantilunebo inzerátů. V novinách na nějakápravidla sazby většinou úplně kašlou,mají tam redakční programy (sám si píšu,sám si lámu). Korektorny se sice ještě držíjako relikt minula, ale někdy se ptám, cotam místo čtení všichni ti nešťastníci dělají.Na druhé straně je zase spousta nakladatelství,kde se hledí na dobré sazečskémravy, takže to národní tragédie není.Může mi ale někdo vysvětlit, pročSpolek českých bibliofilů, který slaví letossté výročí a jehož posláním je, dle jeho stanov,„budit, pěstovat a rozšiřovat láskuk vzácným a krásným knihám a tiskům,k umělecké grafice a ostatním užitýmuměním a napomáhat k jejich rozšiřovánía ochraně“, není schopen najmout si nějakéhočlověka, jenž by přečetl, sjednotila opravil jednotlivá čísla Zpráv Spolku českýchbibliofilů v Praze? Jednou uvozovkydobře, pak jen horní, potom "strojové";jednou závorky kulaté, jindy lomítka;jména na pres; procenta na pres; letopočtys divisem, jindy s pomlčkou, ale s mezerou;jednou „v roce“, podruhé „v r.“;tvrdé mezery; jednou názvy děl kurzivou,podruhé v uvozovkách, potřetí bez zvýraznění...A nadto v textech občasné blbosti.V posledním čísle 1/2008, v úvodnímčlánku předsedy SČB Martina DyrynkaBibliofilské hnutí v Čechách (Geneze, bilace,realita, vize), je už název špatný, protože18 • 10 • 2008 • www.dobraadresa.cz