KvítkynatubetějceStydlivé řešení okresních novinaneb Jak řídit něco,co je od vás daleko čiliČestmír Císařúkoluje Gustava BarešeNa počátku 50. let XX. století, jak už jsme o tom psali,musela KSČ ustavit systém, jakým bude na věčné časyřídit zemi. Taková věc se musí vyvinout a ustálit. Navícse o vedení státu a strany doslova rvali staří a osvědčení bolševicis mladými poválečnými dravci. Trochu ta situace připomíná dobupo listopadu 1989 – buď zkušení a vzdělaní, nebo mladí a průbojní.A těm kvetla pšenka. Uvidíme to na příkladu okresních novin – bylyuž pěkně daleko od centrály KSČ v Praze a nedalo se na ně dohlížetpřímo, systém začínal bujet. Uvidíme i to, jak se mladí aparátčíciuž chopili své příležitosti a dovedli jazykem vybíravým pat-řičně urazit letité a zkušené bolševiky; zatímhlavně ty, kteří na počátku 50. let začalii straně samotné vadit – většinou, pravda,pro svou přílišnou zarputilost, jako třebaideolog a novinář Gustav Bareš.Stačilo pár let po únoru 1948, a komunistickástrana řídila česká média rukou sicemísty trochu chaotickou a překotnou, alenekompromisní. Řídit Rudé právo, kterésídlilo většinou přímo v budově ÚV KSČ neboaspoň poblíž, nebyl takový problém.Vždyť listu šéfoval vždy jeden z členů vedenípartaje. Pokud tomu tak nebylo, tak hona jednání aspoň zvali. Jenže čím dál odhlavního sekretariátu redakce sídlila, čímvíc mezi novináři a tajemníky v Praze bylokrajských, okresních, městských, místních,uličních a kdo ví jakých výborů, tím hůř seKSČ vedlo ovlivňování obsahu listu i jehopolitické směřování. Názorně to uvidíme naokresních a venkovských novinách. Následujícídirektiva pochází z počátku 50. leta instruuje tajemníky v krajích, jak majís okresními novinami zacházet:Návrh dopisu vedoucím tajemníkům KVKSČ o okresních novinách.Vážení soudruzi!Únorové i červnové zasedání ÚV KSČ položilyveliký důraz na soustavné rozvíjení masově20 • <strong>10</strong> • <strong>2008</strong> • www.dobra<strong>adresa</strong>.cz
politické práce a na prohloubení práce stranyna vesnici. Krajské a okresní výbory stranyzajišťují v tomto smyslu v přípravách průběhužní rozsáhlá opatření.V souvislosti s tím je třeba učinit i opatřeník soustavnému využívání a řízení okresníchvenkovských novin, jejichž náklad dosahujecelkem půl milionu výtisku týdně a kteréjsou proto povolány sehrát významnou rolipři přesvědčování a agitaci na vesnici a pomocistraně při plnění všech úkolů.Dosavadní zkušenosti však ukazují, žeokresní vesnické noviny ještě nejsou na tytovelké úkoly připraveny, že mají mnohdy velminízkou úroveň a dopouštějí se i vážných politickýchchyb. V poslední době došlo k takovýmchybám na Plzeňsku a Gottwaldovsku, kdeokresní noviny namísto vytrvalého a přátelskéhopřesvědčování hrubě a urážlivě napadalydosud neuvědomělé rolníky. Je třeba vidět,že v takových případech hrozí napáchánívelikých politických škod, které by bylo těžkoodstraňovat.Vesnické noviny jsou většinou vytvářenyod začátku až do konce jen svým redaktorem,obyčejně ještě přetíženým řadou jiných funkcía úkolů. Jejich redakční rady se scházejí jennepravidelně a neplní své úkoly. Bývá to zástupceOV KSČ, který se jejich schůzí nezúčastňujea nepomáhá správně řídit a orientovatpráci redakční rady.Často malá konkrétnost a přesvědčivostvesnických novin svědčí o tom, že se neopírajío autorský aktiv a širokou síť dopisovatelůs JZD, STS a obcí okresu. I samo vydávání novinje často ohroženo finančními obtížemi,protože nebylo důsledně přikročeno k jejichprodeji.To vše svědčí o malé péči kterou věnujíkrajské a okresní výbory strany těmto otázkám.Vzhledem k tomu, že okresní vesnickénoviny očekávají v krátké době zvýšené úkolyspojené s průběhem žní a výkupu a že je budenutné vydávat po určitou dobu i několikráttýdně, je třeba, aby se předsednictva krajskýcha okresních výborů zabývala v některé z nejbližšíchschůzí politickou úrovní vesnickýchnovin, nedostatky při jejich vydávání a projednalaotázku využití vesnických novin vežních a při výkupu. V souvislosti s tím, by mělibýt prověřeni všichni redaktoři vesnickýchnovin a členové redakčních rad a vyměněni ti,kteří se neosvědčili. Předsednictva okresníchvýborů by měla soustavně určovat úkoly vesnickýchnovin v souvislosti s projednávánímvšech otázek práce na vesnici.Je třeba, aby krajské výbory strany zajistily,pokud tomu tak není, ustavení patronátůredaktorů ústředního a krajského tisku nadvšemi vesnickými novinami, které jistě významněpomohou ještě nezkušeným redaktorůmv okresech. Měly by také dbát o to, abybyly v krajském časopise KSČ pravidelně uveřejňoványobzory vesnických novin. Do krajskéhoměsta by měly být svolávány pravidelnéporady redaktorů a spolupracovníků vesnickýchnovin, na nichž by KV KSČ zajišťovalypřímou instruktáž redaktorů a členů redakčníchrad.Krajské výbory strany by také měly zajistitdůsledné zavedení prodeje okresních vesnickýchnovin. Jen nejtěsnějším spojením sestranou a každodenní péčí orgánů stranyo politickou úroveň a účinnost okresních vesnickýchnovin, je možno z nich vytvořit ostrouzbraň v boji za splnění velikých úkolů při přestavběnaší vesnice.Jak propracovanou masírku, navzdory všemnezdarům a nedotaženostem, dostávali rolníciv době kolektivizace, dokládá následujícíSituační zpráva o vydávání okresních vesnickýchnovin z října 1951:Okresní noviny vycházejí ve všech okresech,ne však pravidelně. V krajích Karlovy Varya Liberec vycházejí v 16 okresech cyklostylované,v ostatních okresech tištěné. Mimo to vydávalavětšina okresů v době žní, výmlatkua výkupu jedenkrát i vícekrát týdně bleskovky.Náklad jednotlivých čísel OVN se pohybuje ccaod 2-3 tisíc výtisků. V některých okresech jenáklad větší a dosahuje až 6000 výtisků, jakoku př. na Gottwaldovsku. Většina okresů vydáváOVN týdně, některé okresy 14 denně,jsou však i okresy, které je vydávají nepravidelně.Ku. př. v olomouckém kraji vydal okresBruntál v době od 22.V.1951 do 15.9.1951 pouzedvě čísla, okresy Litovel, Šternberk, po 4 číslech,Hranice, Kojetín a Olomouc po 5 číslech.Úroveň OVN se proti loňskému roku vcelkuzlepšila a zájem o ně se na vesnici zvýšil.Vesnické noviny se obracejí čelem k vesnicia nezabývají se již převážně všeobecnými otázkami,nesouvisejícími s problematikou vesnice.Dosud se však nestaly v plné míře účinnýmnástrojem přesvědčování a agitace navesnici. Jejich základní charakter je často informativní,uváděné příklady nahodilé, nesoustavněsledované a hodnocené s hlediskahlavních úkolů zemědělské politiky a neopírajíse o přímé spolupracovníky a dopisovateléz vesnice. Z tohoto důvodu zůstávají OVNmnoho dlužny zejména otázkám třídního bojena vesnici.Okresní vesnické noviny jsou řízeny nejčastějijednotlivcem, který ovšem nemůže splnitúkoly široké masové práce. Složky NF nevyužívajíOVN jako prostředku pro soustavnýstyk se zemědělci a nepomáhají k získávánídopisovatelů a nestarají se o ně.Tento nezájem okresních funkcionářů jezákladní příčinou nepravidelného vydáváníi politických a organisačních nedostatků. Dosavadnízkušenosti ukazují, že řídící orgány,které byly ustaveny dohodou zúčastněných složeko vydávání OVN na poradě MIO ze dne8.5.1951, kde byla také jasně vyznačena jejichčinnost, nepracují jako celek.Ústřední komise pro řízení OVN, jejímižčleny jsou zástupci ústředních složek schází sez iniciativy JSČZ (Jednotný svaz českých zemědělců,předchůdce JZD, pozn. aut.) aprogrampřipravuje a zajišťuje jen zástupce JSČZ.Úkoly, které je třeba provádět pomocí ostatníchčlenů po linii jednotlivých složek, nejsoudostatečně zajišťovány a o jejich plnění nenípak zástupce JSČZ vždy informován.JSČZ jako vydavatel pak neví, jak jsou zajišťovánaa plněna usnesení ústřední komisewww.dobra<strong>adresa</strong>.cz • <strong>2008</strong> • <strong>10</strong> • 21
Change language