DA 10/2008 - Dobrá adresa

PřeludPo bradavkách kloužepěna,téměř mořská,lůno božské Venuše,v jeho představách je černovlasá,skrytá pod hladinou,před sebou,tiskne k sobě nahá stehna,možná až příliš křečovitě.Neměla bys být tak nepřístupná,oblý bok svádí k doteku,pleť sálá touhoua klín ženskostí,chtěl by jej vzít do dlaní,hníst,tvarovatjako každé ráno na kruhuřímskou amforu,s glazurou zaschlou až k ránu.Klopí oči,víc než ona,KateřinaKomorádová:Potlučenípod hladinou propadlá,místo zorniček čajové svíčky,uvnitř rozpřaženýa v dlaních prázdno.Zase usíná sámse svou černou Venušív zorničkách.Zdál se mi sena v něm mě můj velký bratr krákal za vlasyv prstech mu zůstávaly černé chomáčeasi jako pomsta za všechnyco se nebránilirval je ani to neboleloasi jsem to necítilaasi ani nevím jaké to vůbec jeněco cítitzdál se mi sena v něm mě můj velký bratr učil znovu říctbyla to moje chybaa pak mě krákal za vlasyzvláštní bylo že mi hned dorůstalydlouhé černé chomáčei když ta černá není přírodníkamarádka říkala že velký bratr ve snupředstavuje rozumtřikrát sláva FreudoviJungovia všem ostatním co se svezli na vlně psychoanalýzyo rozumu skalpujícím sám sebe neříkala nicJak můra, co páchá harakirio rozpálenou žárovku,narážím na vlastní limitypoložené jako v novém bytělinoa akrylát v rohu ještě nestihnul zaschnout,když zvečerapolámanáwww.dobraadresa.cz • 2008 • 10 • 39