DA 10/2008 - Dobrá adresa

stane se z nich namnoze oběžník místo bojovéhonástroje naší agitace.Prosím Tě, já i soudruzi z odboru tisku,abys znovu uvážil uvedené okolnosti, po případěje přednesl organisačnímu sekretariátujako naše připomínky k návrhu.Gustav Bareš v té době už působil v sekretariátustrany v silném oslabení, což je viděti z toho, že dříve obávaného bolševikatady už úkoluje v té době stranický juniorkohoutovského střihu Císař. Není divu, Barešbyl už odepsaná figura, vrcholila totižjeho kauza kritiky na Seiferta. Bareš siu Ivana Skály objednal negativní kritiku naSeifertovu novou sbírku Píseň o Viktorce.Zdrcující kritika byla stranická msta za Seifertůvvýrok ve vinárně roku 1949, kdyřekl, že vidí raději francouzského básníkazvracet, než sovětského skládat verše. Vevinárně u stolu sedící Jiří Taufer ale Seifertaza protisovětský výrok udal. Po agresivníkritice Ivana Skály se Seifert odmlčel.Musel se písemně omluvit za svůj výroka ministr informací Václav Kopecký na dalšímpotrestání netrval. Gustav Bareš byl aleneústupnější, chtěl Seiferta odstranit z veřejnéhoživota úplně a svůj postoj podával„jako důkaz neúchylnosti svého pojetí kulturnípolitiky“. Roku 1952 byl ale odvolánze všech politických funkcí a „uklizen“ doÚstavu dějin KSČ, kde působil v letech1955–1963. Později přednášel na Fakultěosvěty a novinářství Univerzity Karlovy,kde byl od roku 1966 řádným profesorema děkanem. Roku 1968 během pražskéhojara se dožadoval politické rehabilitace. Započátek „deformace socialismu“ považovalrok 1952, kdy byl odvolán. Ničeho se nedočkala roku 1970 byl vyloučen z KSČa vyhozen z univerzity. Tady se teprve jehocesty s Císařem pomyslně setkaly – také jedenze symbolů pražského jara skončil poroce 1970 v ústraní.PřipravilMartin Groman24 • 10 • 2008 • www.dobraadresa.cz