základy procesnÃho inženýrstvà - Vysoká Å¡kola báÅská - Technická ...
základy procesnÃho inženýrstvà - Vysoká Å¡kola báÅská - Technická ...
základy procesnÃho inženýrstvà - Vysoká Å¡kola báÅská - Technická ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
3 Hydromechanické operace<br />
hmotnostní procento částic<br />
v jednotlivých rozmezích průměru d / mm<br />
25<br />
% 20<br />
15<br />
10<br />
5<br />
0<br />
pod 0.001 mm<br />
0.001-0.002<br />
0.002-0.004<br />
0.004-0.008<br />
0.008-0.016<br />
0.016-0.032<br />
0.032-0.064<br />
0.064-0.128<br />
nad 0.128 mm<br />
hmotnostní procento částic<br />
o průměru menším než d<br />
100<br />
0<br />
0.001 0.01 0.1<br />
průměr částic d / mm<br />
Obr. 3.38. Distributivní diagram velikosti částic Obr. 3.39.Kumulativní diagram velikosti částic<br />
(pro jeden druh cementu)<br />
%<br />
80<br />
60<br />
40<br />
20<br />
analýza a zvážením zbytku na jednotlivých sítech dostaneme hmotnostní<br />
zastoupení jednotlivých tříd velikosti (frakcí). Tu zaznamenáváme buďto<br />
jako nějakou formu distributivní funkce (obr.3.38) nebo jako funkci<br />
kumulativní, kterou lze snáze vykreslit jako funkci spojitou (obr.3.39).<br />
Při matematickém popisu této funkce zpravidla používáme<br />
logaritmických stupnic velikosti (protože neexistují částice velikosti záporné).<br />
Spojitou distributivní funkci můžeme např. získat jako derivaci funkce<br />
kumulativní. Za předpokladu konstantní hustoty zhruba kulovitého tvaru<br />
částic můžeme vypočítat také jiné typy distribucí: např. počtu částic<br />
zvoleného průměru, objemu částic s vybranou plochou povrchu,<br />
můžeme také vypočítat celkový povrch všech částic (to je důležité třeba<br />
pro rychlost rozpouštění nebo v případě, že povrch částic působí jako<br />
katalyzátor), případně další užitečné veličiny nebo funkce,<br />
charakterizující daný soubor částic. Pro zjištění rozdělení velikosti částic<br />
používáme vedle sítové analýzy i dalších laboratorních metod; pro<br />
nejmenší částice používáme počítání částic v mikroskopu – obvykle za využití počítačové analýzy<br />
obrazu.<br />
Filtrace<br />
Pod pojmem filtrace se skrývají dva rozdílné typy operací:<br />
koláčová filtrace, při které se hrubší částice shromáždí nad povrchem přepážky s malými otvory<br />
(např. běžná filtrace na papírovém filtru v laboratoři),<br />
hloubková filtrace, při které se částice menší než rozměr pórů přepážky, usazují uvnitř pórů vyšší<br />
filtrační vrstvy (např. čištění vody průtokem pískovým filtrem).<br />
V této kapitole se budeme zabývat jen koláčovou filtrací, problémy hloubkové filtrace ponecháme do<br />
kapitoly o adsorpci a dalších procesů, využívajících povrchových interakcí částic s propustnou vrstvou<br />
a s tím související nestejnou rychlostí postupu částic různého typu.<br />
Při periodické koláčové filtraci je vstupním proudem disperze pevných částic v tekutině – obvykleji je<br />
to suspenze v kapalině, ale někdy i částice unášené proudícím plynem (např. ve vysavači). Filtrační<br />
přepážka propouští samotnou tekutinu – filtrát; na přepážce se hromadí částice, tvořící filtrační<br />
koláč.<br />
Filtrační přepážka v nejběžnějších případech je tvořena textilní plachetkou. Obecně může být<br />
tvořena jakýmkoliv vláknitým materiálem (papír, plst, plachetka z přírodních, polymerních,<br />
skleněných nebo kovových vláken), porézním materiálem (keramika, frita - slinutá skleněná drť,<br />
porézní kov) nebo síťovinou. Materiál volíme podle chemické povahy a teploty zpracovávané<br />
suspenze a ohledu na možnost periodické obměny přepážky (praní plachetky). Filtrační přepážka se<br />
totiž postupem času může ucpávat. Porézní materiál může být mechanicky samonosný, častějším<br />
56<br />
Obr. 3.40. Laboratorní<br />
vibrační stolek se sadou sít