1/2008 - Paneurópska vysoká škola

§Notitiae ex Academia Bratislavensi Iurisprudentiae – Vedecké štúdie/Primary ResearchesUsnesením Moravského zemského sněmu z roku 1576 112) bylo sice obecně stanoveno,zemským právem, že ti, kdož dosud mají vinohrady v horách u vesnic, mohou prosvoji obživu nalévat vlastní domácí víno. Ale ti, kdo zakládají nové vinohrady, tak jim totoprávo automaticky nevzniká, ale potřebují k tomu svolení pozemkové vrchnosti, pokudobec nemá povolení na obecní šenk. Tím bylo zpochybněno právo vinohradní hory, t. j.všech jejich horníků, na výčep vlastního domácího vína. Z podnětu obyvatelů obcí a městbylo omezeno propinační právo pouze na horníky, kteří měli obyvatelské nebo měšťansképrávo přilehlé obci, v jejíž katastru se nacházela vinohradní hora. Tímto omezenímčasto zůstalo horníkům z cizích měst a vesnic pouze osamostatnělé právo skladu vína vevinohradní hoře. Pro tyto horníky mohla být situace tristní, pokud v obci, kde žili, nemělipropinační právo. Potom jim nezbylo nic jiného než víno spotřebovat nebo prodat pod obručí.Původně zřejmě horníci zbytek svého vína po odvodu vinohradních dávek a výčepuodvezli domů k uskladnění. Pokud však od 14. století neměl horník právo skladu v jinémmístě, nemohl to pod právní sankcí učinit. Proto pro něho bylo výhodné původní časověneomezené právo skladu, které měl ve vinohradní hoře 113) . Z těchto právních důvodů naúzemí vinohradní hory začaly vznikat vinohradní sklepy (plže, plžiny), kde měl horník celoročněuskladněno víno 114) . Později právo skladu vrchnostenskými statuty zakomponovanédo horenských řádů bylo pro horníky z cizích míst a obcí časově omezeno. Většinou sejednalo o dobu několika měsíců 115) . Strážnický horenský řád opět na základě zakomponovanéhovrchnostenského statutu s určitými výjimkami zakázal horníkům z cizích míst aobcí skladovat vlastní víno 116) . Jak je zřejmé, předmětem práva skladu mohlo být pouzedomácí víno. Dovoz i odvoz uskladněného vína z vinohradní hory podléhal povolení hormistra117) .Naopak propinační imunita vinohradních hor byla prolamována vrchnostenskými statutyi městským právem, kde se povoloval v určitých případech měšťanům nebo112) Moravský zemský archiv, G 20 - Sbírka Christiana ď Elverta, sign. 2b. Opis: Snesené sněmovnío šenku vína. Ti, kdož mají na vsích vinohrady, chtějí se jimi živiti, nechť šenkují podle libosti.Ti však kdož vinohrady chtějí založiti nechť nešenkují bez svolení pána svého, leč by měli nadánína šenk obecní.“113) Uherskobrodský horenský řád guberniální rukopis (D) v ustanovení čl. 67 interpretujeme argumentemprotikladu k textu ustanovení.114) FROLEC Václav, Tradiční vinařství na Moravě, op. c., s. 78.115) Pouzdřanský horenský řád v ustanovení čl. „do masopustu“. Popický horenský řád, který je stejnouredakcí markrabského horenského řádu „do svátku sv. Martina“ t. j. 11.11.116) Strážnický horenský řád obecní rukopis respektive listina (C) v ust. čl. 28 stanoví: „(§ 1) Ty pak,kteříž v městě Strážnici obydlí svých nemají a s městem trpící nejsou, lidé cizopanští, vinohradyv horách strážnických mající, ti všeckni jakéhokoliv důstojenství, stavu, řádu a povoláníjsou,obojího pohlaví nemají a práva míti nebudou vín svých tu při městě Strážnici kdekolivskládati, (tím) méněj šenkovati, ale hned od hory po spravení desátku, berně Jeho MilostiCísařské na valace a hotařům, což naléží kam se mu zdá vésti anebo obyvatelům Strážnickýmza jistou sumu prodati. (§ 2) Jestliže by pak tak nepohodlné cesty se trefily, že by jich bezelstnětak po jednou sobě odvésti přes pole nemohli, tehdy složíc je okršlku města v šesti nedělíchpořad zběhlých po odvezení jich od hory je vyvésti a nebo na domy šenkovní je prodatipovinni jsou.(§ 3) Pakliby se kdo tak nezachoval a víno své v šesti nedělích nevyvezl, ten každýk obci dáti povinen bude z každého vědra po třech gr. alb. a ten soused, kdož ho k soběpřijme tolikéž a víno má nebo na domy vejsadní v Strážnici prodati nebo pryč vésti“.117) Ždánický horenský řád obecní rukopis (E) v ustanovení čl. 45 a 46. Uherskobrodský horenský řádguberniální rukopis (D) ustanovení čl. 67.50Notitiae ex Academia Bratislavensi Iurisprudentiae