Úvod dozbožného životaJsou dva způsoby jak lidemzabránit číst dobré knihy. Prvníje méně účinný: zakázat je –to dělaly různé totalitní režimy.Druhý může být účinnější:zahltit čtenáře nepřehlednýmmnožstvím textů, mezikterými <strong>se</strong> to, co je kvalitní,téměř spolehlivě ztratí…V dnešní době vycházejí stovky knihduchovních rádců nebo psychologů, kteříradí jak si poradit s hříchy, s problémy,s celým životem. Je proto dobré si uvědomit,že čas zde na zemi máme omezenýa je škoda jím plýtvat na knihy sice populární,ale často jdoucí po povrchu tématu.Čas – lučavka královskáJak ale poznáme, které knihy mají za cíloslavit autora a které naopak Boha? Jednímz nejjistějších kritérií je čas. Tak jako lučavkakrálovská rozpustí vše, co není zlato, tak i časodplaví vše, co nestojí za mnoho. A tak <strong>se</strong> dnesmnozí populární autoři na chvíli zablesknoua za pár let upadnou do zapomnění. Dokážou-lik nám ale promlouvat myšlenky přespropast staletí, je to přece jen záruka, žev nich jsou zachyceny trvalé zkušenosti, kteréneměly za cíl zalíbit <strong>se</strong> současníkům.Mezi trvalé hvězdy duchovního života,které provázejí mnohé generace nejenslavných světců, ale i statisíce obyčejnýchlidí, patří především dva stále aktuálnípraktické návody: útlá knížečka NásledováníKrista Tomáše Kempenského, kteráudivuje nádhernou hloubkou a prostotou,a o sto let mladší, velmi praktický Úvod dozbožného života ženevského biskupa FrantiškaSaleského. František Saleský napsalsvou knihu v době hlubokého úpadkuvíry a mravů, kdy obyvatelé Ženevy proneznalost nauky odpadali k nenáročnémuprotestantismu, a podařilo <strong>se</strong> mu tentoodpad zvrátit osobním příkladem svatéhoživota a moudrostí.Ke svatosti je povolán každýKdyž v roce 1608 vyšla poprvé Saleskéhokniha ve francouzštině a díky úsilíjezuitů v roce 1657 i v češtině, zdůraznilautor v úvodu, že jeho cílem je „poučitlidi, kteří žijí ve městech, v domácnostech,u dvora, a svým postavením jsounuceni navenek vést společenský život.Takoví lidé nechtějí na vedení zbožnéhoživota ani pomyslet; tvrdí, že prý to nenímožné… Je pravda, že je to obtížné; protobych si přál, aby mnozí o to pečovali horlivějinež dosud; proto i já, přes všechnusvou slabost, <strong>se</strong> snažím tímto dílem poněkudpomoci těm, kdo <strong>se</strong> s ušlechtilým srdcempustí do tohoto vznešeného díla.“Od prvních krůčků…Kniha je určena těm, kteří jsou nebomnohem častěji teprve chtějí být zamilovánido Boha. Je rozdělena do pěti částí.Ta první <strong>se</strong> snaží vést čtenáře k tomu, jakpouhé přání po kvalitním zbožném životěproměnit v pevné odhodlání. Další částukazuje dva hlavní prostředky sjednocenís Bohem: svátosti, skrze které k nám dobrýBůh přichází, a modlitbu, kterou nás k soběpřitahuje. Nejedná <strong>se</strong> o nějaké laciné poučování,ale o praktické návody jak <strong>se</strong> modlit,jak rozjímat a jak uvádět plody modlitbydo praxe. Třetí část je věnována způsobuzdokonalování <strong>se</strong> v různých ctnostech,nezbytných k efektivnímu postupuvpřed. Ve čtvrté části autor odhaluje některédruhy „nepřátelských úkladů“ a ukazujejak je prohlédnout a vyhnout <strong>se</strong> jim.V poslední části radí jak si oddechnouta načerpat nových sil, aby člověk mohlradostně postupovat ve zbožném životě.Kdo dříve začne…Kniha biskupa Františka Saleskéhoje trvale aktuální právě pro dnešní vlažnoudobu, kdy <strong>se</strong> mnozí věřící spokojujís lacinou průměrností, která je pakneuspokojuje, a tak hledají útěchy v jídle,povrchních vztazích, cestování, sportování,zábavě, okamžitých úspěších… jednoduševe všem, co nabízí svět. Člověk<strong>se</strong> dnes nechce realisticky zamyslet nadtím, že tyto prázdné útěchy brzy skončía hrozí, že bude stát před svým Stvořitelemnahý, s prázdnýma rukama a bezmocnýmpohledem na promarněný život.Není dobré odkládat úsilí o zbožnýživot na dospělost nebo stáří, neboť čímdříve začneme, tím větší odměnu odštědrého Boha obdržíme. A to nejenv nebi, ale už i zde na zemi, i když často <strong>se</strong>jedná o odměnu úplně jinou, než si ve svémalosti představujeme.fr. GaudenciusFoto: Flickr16• www.milujte.<strong>se</strong>
Jak vypadápravá zbožnostKrátká ukázka z knihyÚvod do zbožného životaFrantiška SaleskéhoJen jedna pravá zbožnostUsiluješ o zbožnost, předrahá Filoteo[Filotea znamená „milovnice Boha“ nebo„zamilovaná do Boha“], neboť víš, že je toctnost Božímu majestátu nesmírně milá.Avšak jelikož malé chyby, kterých <strong>se</strong> člověkdopustí na začátku nějaké činnosti,postupně stále narůstají, až nakonec jsoutéměř nenapravitelné, je především třeba,abys věděla, jak ctnost zbožnosti vypadá.Pravá zbožnost je totiž jen jedna, kdežtonepravých a marných je mnoho; kdybysnevěděla, která je ta pravá, mohla by <strong>se</strong>szmýlit a jít za nějakou zbožností nenáležitoua pověrečnou.Přeludy zbožnostiArelius maloval na svých obrazechvšechny tváře tak, že <strong>se</strong> podobaly ženám,jež miloval; také zbožnost si každý zobrazujepodle svých představ a náklonností.Ten kdo dodržuje posty, <strong>se</strong> bude považovatza skutečně zbožného, pokud <strong>se</strong>postí, i když v srdci bude mít plno zloby;ze samé střídmosti <strong>se</strong> neodváží omočitjazyk ve víně, ba ani ve vodě, ale do krvebližního jej pomluvou a nactiutrhánímponoří bez okolků.Jiný si bude připadat zbožný proto, žekaždý den odříká spoustu modliteb, i kdyžtřeba potom k lidem v rodině a v okolímluví protivně, nadutě a urážlivě.Další velmi ochotně vybírá z peněženkyalmužnu pro chudé, ale v srdcinenajde dost laskavosti, aby odpustilnepřátelům. Ještě jiný nepřátelům odpustí,ale aby zaplatil věřitelům, k tomu ho musídonutit soudní moc.Všechny tyto lidi považuje veřejnémínění za zbožné, ale oni nejsou zbožnívůbec. Saulovi lidé hledali Davida v jehodomě; Míkal položila do postele sochubůžka, oblékla ji do Davidových šatůa namluvila jim, že to je sám David, žeje nemocný a spí. Podobně mnozí lidé<strong>se</strong> halí určitými vnějšími skutky, kterépatří ke svaté zbožnosti, a svět věří, žejsou to lidé opravdu zbožní a duchovní –avšak ve skutečnosti to jsou pouze sochya přeludy zbožnosti.Foto: FlickrPštrosové nelétajínikdy… Tak takéhříšníci nevzlétajík Bohu, nýbržpohybují <strong>se</strong> stálepři zemi a pro zemi.5/2008 • 17