Boží milosrdenstvíNezklame!Foto: Václav Štaud, www.katyd.czPoutní kostelBožíhoMilosrdenstvía sv. Faustynyve SlavkovicíchPro Českou republiku bylo neděli Božího Milosrdenství30. března 2008 požehnánpoutní kostel BožíhoMilosrdenství a sv. Faustyny.Nachází <strong>se</strong> v obci Slavkovicenedaleko Nového Městana Moravě.Ve dvacátém třetím týdnu těhotenství(přelom pátého měsíce) j<strong>se</strong>m <strong>se</strong> dozvěděla,že mám pozdní těhotenskou gestózu,která je velmi nebezpečná pro matkui dítě. Lékaři mi dali na vybranou třiřešení. První: porod, přičemž bylo jasné,že dítě v tak časné fázi by nemělo žádnoumožnost přežít. Druhé: čekat do chvíle,kdy bude můj stav kritický, ačkoli už j<strong>se</strong>mskoro byla na jeho hranici. A nakonectřetí: potrat, k němuž mě lékaři velmi horlivěpřesvědčovali a neskrývali přitom, žeje to podle jejich názoru nejlepší řešení.Musím ještě dodat, že jsme v té době žiliv Anglii. Rozhodli jsme <strong>se</strong> počkat. Oznámilimi však, že v mém případě je tootázka dní, v nejlepším případě týden, cožpříliš nezvětšuje šance našeho dítěte.Přesto jsme důvěřovali Bohu a všechnojsme odevzdali do Jeho rukou. Zbyl jen On.Začali jsme „bombardovat nebe“. Modlilijsme <strong>se</strong> společně s manželem a s námi celárodina, naši známí, <strong>se</strong>stry, kněží, modlitebnískupiny – půlka Londýna i Polska(měli jsme dojem, že celý svět). Celoutu dobu jsme cítili sílu modlitby, vědělijsme, že nás Pán neopustí. Modlili jsme <strong>se</strong>růženec a Korunku k Božímu milosrdenství.O pomoc jsme prosili všechny svaté,zejména svatého Jo<strong>se</strong>fa, svatou Filoménu,svatého Otce Pia a svatou Faustynu, kteréj<strong>se</strong>m slíbila, že pokud <strong>se</strong> narodí holčička,bude <strong>se</strong> jmenovat po ní. Byla to velmizvláštní doba: Umíral Jan Pavel II., jehožjsme rovněž prosili o přímluvu, a mělynastat velikonoce.Ve čtvrtek před nedělí Božího milosrdenstvíj<strong>se</strong>m šla na ultrazvuk. Paní doktorkami velmi rozhodně profesionálnímhla<strong>se</strong>m oznámila, že dítě je slabé, maléa velmi nemocné, můj stav je už velmitěžký a podle jejího názoru by bylo nejlepšímřešením ukončení těhotenství.Pokoušela <strong>se</strong> nás přesvědčit, že nemácenu riskovat a řekla: „Jste mladí, zarok můžeme mít další děti.“ Pak dodala:„Dávám tomu dítěti maximálně tři dny,ale pokud třeba zázrakem přežije, v cožosobně nevěřím, je riziko, že bude mentálněpostižené.“ Nakonec <strong>se</strong> zeptala: „Jakdlouho chcete ještě čekat?“Bůh nám dal tehdy hodně sil, že jsmeMu nepřestali důvěřovat a ještě víc jsme <strong>se</strong>modlili. Cítili jsme obrovský klid. Po dalšímultrazvuku, již po neděli Božího milosrdenství,táž paní doktorka ke svémuúdivu řekla: „Nemyslela j<strong>se</strong>m si, že vástu ještě uvidím. Dítě vypadá mnohemlépe, je velmi aktivní a vy vypadáte takélépe.“ Potom zmateně pravila: „No co…Bože, jak Ti zavšechno děkovat?Nedokážu najítslov, Pane, chciTi děkovat celýsvůj život…Kontakt na duchovnísprávu poutního kostela:P. Pavel HabrovecŘímskokatolická farnostRadešínská Svratka592 33 Radešínská Svratka 11pavel.habrovec@worldonline.czNa www.TV-MIS.cz můžete shlédnoutdokument Dějiny vzniku kostelaBožího Milosrdenství a sv. Faustýny veSlavkovicích (program MIS 3 – dokumenty,číslo titulu 296)Foto: archiv MS!26• www.milujte.<strong>se</strong>
Věřili jsme všakještě víc po tom,co už Kristusučinil. Darovalijsme Mu Faustynua podřídili jsme<strong>se</strong> Jeho vůli.Čekáme dál.“ Na toto slovo jsme nejvícčekali. Každý další den byl darem od Boha,„radostnou zvěstí“, jak říkal profesor, kterýdohlížel na můj stav, protože zvyšovalšanci našeho děťátka.S Boží pomocí <strong>se</strong> mi podařilo donositdítě do dvacátého šestého týdne, čili celétři týdny od začátku nemoci. Narodila <strong>se</strong>nádherná holčička Faustyna, velmi malá,vážila 574 gramy. Porod proběhl bez komplikací,ale už po něm, kdy <strong>se</strong> zdálo, ževšechno bude dobré, začal můj tlak rychlestoupat. Celou noc mě udržovali v mezích180/125. K ránu <strong>se</strong> <strong>se</strong>běhl všechen personál.Dívali <strong>se</strong> na mě bezradně. Napojili měna přístroje, které měly sloužit k elektrickémušoku. Cítila j<strong>se</strong>m, že je to posledníchvíle mého života… Podívala j<strong>se</strong>m <strong>se</strong> naJežíšův obraz, který j<strong>se</strong>m měla celou dobuu <strong>se</strong>be, a řekla j<strong>se</strong>m: „Ježíši, jestli chceš,dej mi, prosím, ještě jednu šanci a slibuji,že budu celému světu vyprávět o tom, jakje velké tvé milosrdenství, a že <strong>se</strong> budustarat o Faustynu do konce svých dní bezohledu na to, jaké to bude dítě.“Lékaři mi píchli do žíly lék snižujícítlak, ačkoli neměli záruku jeho účinnosti.Po několika hodinách začal tlakpostupně klesat. Následující den mi můjprofesor gratuloval a řekl mi: „To bylzázrak, že žijete. Uvědomujete si, že kdybychomčekali o dva dny déle, nepřežilabyste ani vy ani dítě?“ Teprve v tomtomomentě j<strong>se</strong>m si uvědomila, co způsobiloBoží milosrdenství. Specialisté, kteřísvědectvípečovali o Faustynu a kteří jí nedávaližádnou naději, nám pomohli si uvědomit,jak vážný byl stav našeho dítěte, kterémělo vnitřní krvácení, nízkou porodníváhu a nedovyvinuté orgány. Věřili jsmevšak ještě víc po tom, co už Kristus učinil.Darovali jsme Mu Faustynu a podřídilijsme <strong>se</strong> Jeho vůli.Neustávali jsme v modlitbě. Dítěleželo v nemocnici čtyři měsíce, víc nežměsíc bylo na respirátoru, prodělalo očníoperaci la<strong>se</strong>rem, mělo hodně infekcívčetně otravy krve. Zvlášť si pamatujiden, kdy mě lékaři zavolali, protože simysleli, že ji ztrácejí… Pán však chtěl,aby žila. Po tolika měsících těžkého bojeo život Faustynky jsme z úst lékaře uslyšeli:„Můžete si svou dcerku vzít domů.“Byl to úžasný den. Jedna ošetřovatelkana rozloučenou řekla: „Je nádherné <strong>se</strong>dívat na to dítě, které jde dneska domůa které jsme tolikrát ztráceli.“ Druhá<strong>se</strong> slzami v očích vyznala: „A my jsmeříkali: dát ji pryč…“Před necelým měsícem byl Faustyněrok. Je to báječné, velmi ve<strong>se</strong>lé a dobře<strong>se</strong> vyvíjející dítě. Po příjezdu do Polskajsme navštívili specialisty a oni udělaliultrazvuk hlavy, který ukázal, že Faustynanemá žádná poškození po krvácení, čehož<strong>se</strong> lékaři velmi obávali. Mozková mrtvicea hydrocefalus <strong>se</strong> rovněž neprokázaly.Očařka, specialistka na oční nemociu nedonošenců, řekla, že Faustyna má velkouoční vadu a musí nosit brejličky, ale vesrovnání s tím, že mohla být úplně slepá,je to nic a že její případ je třeba nahlížetv kategoriích zázraku.Bože, jak Ti za všechno děkovat?Nedokážu najít slov, Pane, chci Ti děkovatcelý svůj život… Prosili jsme o trochua Tys nám dal tolik! Chvála Ti, Pane! Aťje Tvé jméno pochváleno! Ježíši, důvěřujiTi i Tobě, Matko krásného milování,která jsi s námi byla po celou dobu a přivinulajsi Faustynku na své srdce, když jáj<strong>se</strong>m ještě nemohla.Karolína, PolskoJak <strong>se</strong> modlitKorunkuk Božímumilosrdenství?(modlí <strong>se</strong> na obyčejném růženci)Otče náš…Zdrávas Maria…Věřím v Boha…Na zrnkách Otčenáše (1x):Věčný Otče, obětuji Ti Těloa Krev, Duši i Božství Tvéhonejmilejšího Syna a našehoPána Ježíše Krista, na smírza hříchy naše i celého světa.FATYM hledá další spolupracovnicepro misijní činnost v adoptované <strong>se</strong>veročeské farnosti Jeníkov.Předpoklady: nadšení pro víru, obětavost, vytrvalost, věk 20–30 rokůa ochota plně <strong>se</strong> nasadit.Kontakt: P. Marek Dunda, marek@fatym.com, www.fatym.com, tel.: 731 402 742Film „Chcete mě?“ o adopci farnosti Jeníkov je on-line na www.tv-mis.cz/titul.php?id=157Na zrnkách Zdrávasů (10x):Pro Jeho bolestné utrpeníbuď milosrdný k námi k celému světu.Na závěr (3x):Svatý Bože, Svatý Silný,Svatý Nesmrtelný, smiluj <strong>se</strong>nad námi a nad celým světem.5/2008 • 27