Milujte se!

Moderní svět hledáFoto: FlickrV centrální části encykliky Spe salvi (čl. 16–31) se Benedikt XVI.zamýšlí nad otázkou, jak mohlo vzniknout mínění, že křesťanskánaděje je individualistická a že odvádí od problémů tohoto světapoukazem na nebe. Přitom provádí důkladné a velmi zajímavézkoumání historických událostí novověku a jeho „nadějí“.Rozum, věda a technika –noví spasitelé lidstva?Počínaje objevením Amerikya novými technickými výdobytky se vesvětě začíná šířit náboženství nové naděje.Naděje dostává podobu víry v pokrok.Potvrzením oprávněnosti a spolehlivostitéto nové naděje je hmatatelná radostz nových vynálezů. Pokrok zviditelnila zdůraznil dvě důležité skutečnosti –rozum a svobodu. Oba tyto pojmy bylypotom uchopeny i teoreticky a politickya jejich vyvýšení přineslo i změny společenskéhouspořádání – poprvé ve Francouzskérevoluci v roce 1789. Evropanejprve vzhlížela k Francii s obdivem,dalšími událostmi je však donucenao rozumu a svobodě znovu uvažovat.Ani 19. století nepřichází o svou víruv pokrok jako novou formu lidské naděje.Teoretiky nové, tentokrát proletářské revolucejsou Marx a Engels. Je jim jasné, že jetřeba změna, dokonce ve svých dílech ukazují,jak na to: Pokrok nepřijde jen od vědya techniky, ale od politiky vědecky promyšlené,která rozpoznává strukturu dějina ukazuje cesty k revolučnímu skoku.Vedle jak ta jedleSvatý Otec ale ukazuje, v čem spočívalomyl všech teoretiků revolucí ve všechdobách, omyl všech těch, kteří lidem slibovalisvětlejší zítřky. Člověka nelze ozdravitjenom zvnějšku např. vytvořením určitépolitické situace nebo příznivých ekonomickýchpodmínek, tím, že bude mítČlověk potřebuje lásku naprostou. Potřebuje jistotu,s níž může říci: „Ani smrt, ani život, ani andělé, aniknížata, ani nic přítomného, ani nic budoucího,ani mocnosti, ani výška, ani hloubka, a vůbec nicstvořeného nebude nás moci odloučit od Boží láskyv Kristu Ježíši, našem Pánu“ (Řím 8,38–39).naději„dobré bydlo“. Zapomněli na to, že člověkzůstává stále člověkem a jeho svobodazůstává také svobodou ke zlému. Taképokrok je dvojsmyslný: Nabízí nové možnostidobra, ale otevírá také propastnémožnosti zla. Rozum se stane lidským,je-li schopen ukazovat cestu vůli – a to jejen tehdy, hledí-li nad sebe sama. Člověkv nerovnováze mezi materiálními schopnostmia nedostatkem úsudku srdce sestává hrozbou pro sebe i pro celé lidstvo.Snaha o uskutečnění „Božího království“vybudovaného jen lidskými silami bezBoha ústí do zvráceného konce všech věcí.Zatímco je zřejmé, že technický pokrokjde stále kupředu, něco podobného nelzeříci o pokroku lidského svědomí. „Svobodapředpokládá, že v základních rozhodnutíchpředstavuje každý člověk a každágenerace nový začátek.“ (Spe salvi 24) Svobodačlověka je stále stejně křehká, protonebude nikdy na světě existovat královstvídefinitivně upevněného dobra. Kdo již natéto zemi slibuje lidem lepší svět, kterýpotrvá věčně, ignoruje lidskou svobodua dává falešné sliby.Dávejme si tedy do budoucna pozorna podobné slibotechniky a předevšímaktivně vytvářejme ve svém okolí prostor,kde se uplatňuje skutečné dobro a láska.P. Jindřich Čoupek22• www.milujte.se