Encyklika Spe salvičtení jasně rozumět. Je dobré si jej přečístještě jednou, a znovu a znovu. Mnoho věcív našem životě není, jak bychom chtěli:Padáme do hříchu, bojíme <strong>se</strong> odpustit,bojíme <strong>se</strong> odvážně vykonat dobro, učinitslib Bohu… Přesto po těchto náročnýchdobrech toužíme. Ona jsou v nás přítomnáa s Boží pomocí dojdou naplnění.„Víra nám podává již nyní něco z očekávanéskutečnosti a tímto způsobem užpřítomná skutečnost vytváří základ, jímžmůžeme ‚dokázat‘ to, co zatím ještě nevidíme.Víra tak vtahuje budoucnost dopřítomnosti, takže budoucnost již neníjen čisté ‚ještě ne‘. Budoucnost <strong>se</strong> takdotýká přítomnosti a proměňuje ji…“(Spe salvi 7)Hyparchontonnebo hyparxin?Doufám, že jste <strong>se</strong> nelekli cizích slovuvedených v názvu tohoto odstavce.Nejedná <strong>se</strong> o nějaké léky, které je možnodostat na předpis. Jsou to slova, která <strong>se</strong>vyskytují v řeckém originálu biblickéhoverše Židům 10,34: „Soucitně jste pomáhaliuvězněným a s radostí jste snesli,když sami jste byli oloupeni o svůj majetek(hyparchonton), neboť jste věděli, žemáte majetek (hyparxin) lepší a trvalý.“Na základě srovnání těchto termínů SvatýOtec říká, že víra skýtá životu nový základ,na kterém člověk může stavět a právětím je relativizován ten obvyklý základ,tj. spolehnutí <strong>se</strong> na hmotný příjem (Spesalvi 8). První křesťané a po nich mnozídalší ochotně snesli nebo snášeli, kdyžjim hmotná jistota (hyparchonton) bylaodňata nebo chyběla, protože jistou skálou,na které stavěli, <strong>se</strong> jim stala důvěrav Ježíše Krista (hyparxin – podstata, základ,který nám nemůže být vzat). Povzbuzenímuprostřed našich malých nejistot, jakco dopadne v našem životě, nám mohoubýt sv. František z Assisi, Don Bosconebo Matka Tereza. Oni svým životemdosvědčují to, že Bůh <strong>se</strong> postará o ty, kdov něj důvěřují. V životech těchto lidí tatonová „podstata“ byla potvrzena jako „skutečnýzáklad“. Dokonce z naděje těchtolidí vytryskla naděje pro druhé, kteří žiliv temnotě a bez naděje (srov. Spe salvi 8).Silnější než smrtBenedikt XVI. poukazuje na vnitřníprotiřečení naší existence. Nechcemezemřít, ale zároveň si nepřejeme anipokračovat zde na zemi v neomezenémtrvání. Svatý Pavel <strong>se</strong> těší, že odejde dodomova u Pána (2 Kor 5,8), zatímco námmnohým křesťanům a také našim nevěřícímvrstevníkům je toto těšení <strong>se</strong> na nebeponěkud cizí. Nevíme, co si máme představitpod souslovím „věčný život“. Přemýšlímeo něm až příliš v kategoriíchsvěta, který známe, a tak <strong>se</strong> mýlíme a ani<strong>se</strong> na něj netěšíme. Slovo „věčný“ v násvzbuzuje myšlenku nekonečného, a tonás odstrašuje. „Život“ nám dává pomysletna život, který známe, který milujemea nechceme ztratit, který je však přestomnohdy spíše námahou než zadostiučiněním.Jen vyjdeme-li svou myslí z času,můžeme chápat věčnost ne jako neustálýsled kalendářních dnů, ale jako chvíliplnou nasycení, kdy <strong>se</strong> stále znovu nořímeMožná jste užtady na zemi podhvězdnou oblohouzažili, že to, co <strong>se</strong>vám zdálo jakookamžik, trvalove skutečnostiněkolik hodin.do nesmírnosti bytí a jsme přitom zavaleniradostí. Možná jste už tady na zemipod hvězdnou oblohou zažili, že to, co <strong>se</strong>vám zdálo jako okamžik, trvalo ve skutečnostiněkolik hodin.Přeji vám, abyste <strong>se</strong> povzbuzenitěmito několika myšlenkami z encyklikySpe salvi našeho Svatého Otce nebo i jejísamotnou četbou stali lidmi živé a tvůrčínaděje pro náš svět.P. Jindřich ČoupekEncykliku lze objednat na adre<strong>se</strong>:Knihkupectví PaulínkyPetrská 9, 110 00 Praha 1http://www.paulinky.cz/obchod/detail/SPE-SALVI-Encyklika-o-krestanske-nadejiOn-line pracovní překlad:http://res.claritatis.cz – rubrika DokumentyFoto: Flickr20• www.milujte.<strong>se</strong>
Ukázky z encyklikySpe salviSvatá Giu<strong>se</strong>ppina Bakhita –Potkat poprvé skutečně Boha…Bohužel my, kteří žijeme odjakživas křesťanským pojmem Boha a zvyklijsme si na něj, jsme si téměř přestali uvědomovat,že máme naději, která vycházíz reálného <strong>se</strong>tkání s Bohem. Příkladživota africké dívky Giu<strong>se</strong>ppiny Bakhity,prohlášené Janem Pavlem II. za svatou,nám může pomoci pochopit, co znamená<strong>se</strong>tkat <strong>se</strong> poprvé a skutečně s Bohem.Narodila <strong>se</strong> asi v roce 1869 – samapřesné datum neznala – v súdánském Dárfúru.Jako devítileté děvčátko byla odchycenapřekupníky s otroky, kteří ji do krvezbili, načež byla pětkrát prodána na súdánskýchtržištích. Naposledy <strong>se</strong> jako otrokynědostala do služeb matky a manželky jednohogenerála, kde byla dennodenně až dokrve bičována; do konce života jí zůstalo natěle 144 jizev. Nakonec ji v roce 1882 koupilitalský obchodník pro italského konsulaCallista Legnaniho, který <strong>se</strong> kvůli postupuMahdistů vrátil do Itálie. Po tolika úděsnýchmajitelích, kterým až dosud Bakhita patřila,nyní poznala zcela jiného „pána“, „paron“,jak říkala v benátském dialektu, totiž živéhoBoha, Boha Ježíše Krista. Ve svém životěpoznala pány, kteří ji přezírali a týrali ji neboji – v tom nejlepším případě – považovaliza užitečnou otrokyni. Nyní <strong>se</strong> dozvědělao „pánu“, který všechny majitele převyšuje,Bakhita tím získala„naději“ – už ne jenmalou, provizornínaději, že dalšímajitel bude snadméně krutý, alevelkou naději:„J<strong>se</strong>m definitivněmilována, a ať <strong>se</strong>stane cokoli, tatoLáska mě stáleočekává. A tak jedobrý i můj život.“že je Pánem všech pánů a je to velmi dobrýPán, zosobněná dobrota. Zakusila, že tentoPán zná i ji, stvořil ji a opravdu ji miluje.Uvědomila si tak, že i ji někdo miluje a tenněkdo je nejvyšším „Pánem“, před nímž jsouvšichni ostatní páni jen ubohými služebníky.On ji znal, miloval a očekával. Navíc <strong>se</strong>tento Pán sám nechal zbít a nyní ji očekává„na pravici Boha Otce“. Bakhita tím získala„naději“ – už ne jen malou, provizorní naději,že další majitel, ke kterému <strong>se</strong> dostane, budesnad méně krutý, ale velkou naději: „J<strong>se</strong>mdefinitivně milována, a ať <strong>se</strong> stane cokoli,tato Láska mě stále očekává. A tak je dobrýi můj život.“ Skrze poznání této naděje byla„vykoupena“; už <strong>se</strong> necítila být otrokyní, alesvobodnou dcerou Boží. Pochopila nyní to,co Pavel zamýšlel slovy adresovanými Efesanům,že dříve byli bez naděje a bez Bohana světě – bez naděje, protože bez Boha.Když ji chtěli znova poslat do Súdánu, zdráhala<strong>se</strong>; nechtěla opustit svého nově nalezeného„Pána“. Dne 9. ledna 1890 přijala křest,biřmování i první svaté přijímání z rukoubenátského patriarchy. Později dne 8. prosince1896 ve Veroně složila sliby v Kongregacikanosiánek a od té doby, vedle plněnísvých běžných povinností v sakristii a naklášterní vrátnici, vybízela na několika cestáchpo celé Itálii k misiím. Osvobození,jehož <strong>se</strong> jí dostalo v <strong>se</strong>tkání s Bohem JežíšeKrista, chtěla – a cítila to jako svou povinnost– šířit dále, chtěla, aby bylo předáno comožná nejvíce lidem. Naději, která <strong>se</strong> v nízrodila a která ji „vykoupila“, si nemohlaponechat jen pro <strong>se</strong>be; tato naděje mělazasáhnout mnohé, měla <strong>se</strong> dostat ke všem…Spe salvi 3Z dopisu vietnamskéhomučedníka Pavla Le-Bao-Thin†1857… „Já, Pavel, vězeň pro jméno Kristovo,bych vás rád zpravil o souženích, která namě každý den doléhají, abyste zapáleniBoží láskou spolu <strong>se</strong> mnou chválili Boha:jeho milosrdenství trvá na věky. … Kekrutému mučení všeho druhu jako okovy,železné řetězy i provazy <strong>se</strong> přidávají nenávist,pomsta, pomluvy, oplzlé řeči, falešnáobvinění, zloba, křivé přísahy, proklínánía nakonec strach a smutek. … Avšak Bůhje mi stále nablízku… Nejmilejší bratři, připoslechu těchto věcí <strong>se</strong> radujte a v hymnechstále děkujte Bohu. … Zatímco řádíbouře, vhazuji kotvu živé naděje, která jev mém srdci, až před samý Boží trůn.“ …Spe salvi 37Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.souvi<strong>se</strong>jící body učení učitelského úřadu Církve k dalšímu studiuCo říká katechismusKteré jsou božské ctnosti?Božské ctnosti jsou víra, naděje a láska.Co jsou božské ctnosti?Jsou to ctnosti, jejichž původem, důvodem a bezprostřednímpředmětem je sám Bůh. Uschopňujíčlověka žít v důvěrném vztahu k NejsvětějšíTrojici. Jsou základem a hybnou silou mravníhojednání křesťana, oživují lidské ctnosti.Foto: archiv MS!Svatá Giu<strong>se</strong>ppina BakhitaJan 8,32Co je to naděje?Naděje je božská ctnost, jíž toužíme pověčném životě jako po svém štěstí: odBoha jej očekáváme s důvěrou v Kristovypřísliby a opíráme <strong>se</strong> při tom o pomocmilosti Ducha Svatého, abychom si věčnoublaženost zasloužili a vytrvali až do koncepozemského života.Srov. Kompendium Katechismu katolické církve,Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 20065/2008 • 21