svědectvíZ našeho přátelstvízůstala ruinaČekáte-li nečekaně dítěTel: 800 108 000http://linkapomoci.czFoto: FlickrMoje první vážnější známost <strong>se</strong> přeměnilav drama. Byla j<strong>se</strong>m zděšena, když j<strong>se</strong>mzjistila, že j<strong>se</strong>m těhotná. Intenzívně j<strong>se</strong>mhledala odpověď. Přítel to dítě jednodušechtěl a viděl v tom naději pro naši rozpadající<strong>se</strong> známost. Ale zrovna tato naděje mibyla protivná a hnala mě opačným směrem.Dítě jako lepidlo na naši zničenou známost– já sama j<strong>se</strong>m byla takovým dítětem.Podrobně jsme <strong>se</strong> navzájem pozorovali,každý zvlášť a s pomocí psychologa.Každý den bylo mé rozhodnutí jasnějšía z mého sobeckého nitra <strong>se</strong> zřetelně ozývalo:„Potratit!“ Nechtěla j<strong>se</strong>m žádné dítě,které by mělo fungovat jako lepidlo. Dítě,které bylo jako bez pohlaví, bez života, bezsmyslu, bez podstaty – mne samotné cizía věčně hledající! Toto embryo bylo hrozbou,ohrožovalo celý můj život.Kam <strong>se</strong> moje oči podívaly, viděla j<strong>se</strong>mvítězství síly a vystrašená svou nejistotouj<strong>se</strong>m pozorovala dění světa a všechno <strong>se</strong>ve mně třáslo strachem. Jeden špatný kroka pak jasný hlas srdce, které ví: „Zabila j<strong>se</strong>msvé vlastní dítě! Já, já, já j<strong>se</strong>m to udělala!“Tam nepomáhal žádný argument, neměloto smysl a žádné odpuštění mi nepřinesloútěchu. Mé hrůzyplné probuzené svědomítéměř nesnesitelně tížilo moji duši.Má známost samozřejmě navždy skončilaa můj přítel, který mě obcházel jens opovržením, <strong>se</strong> vydal starou cestou a bralheroin. Celou vinu nechal v mém zkrvavenémklíně, který páchnul smrtí a zůstalprázdný. Dlouhý, téměř nekonečný rok j<strong>se</strong>mkulhala s obrovskou dírou v břiše tmavýmiulicemi. Cítila j<strong>se</strong>m vytékat mnoho krve,která nechtěla vyschnout. Když j<strong>se</strong>m cestouzahlédla dítě, tekly mi proudy slz – tichévýkřiky smrti v mém zkaženém břichu.Na tomto malém, drobném životězávi<strong>se</strong>ly dva další životy, které již bolestínemohly dýchat. Na základě této skutečnostiztrácí potrat své oprávnění, které jei tak vražedné. Špatné předpoklady jsouvždy ještě lepší než vůbec žádné!Nakonec j<strong>se</strong>m chtěla pomoci aspoňjemu, aby také on nezahynul. Moje vinabyla nesnesitelná, tížila jako skála vážícítuny a zakrývala všechno hezké v mémsrdci. Dlouho j<strong>se</strong>m bojovala o svého ztracenéhopřítele a našla j<strong>se</strong>m útěchu v jehověrné milence, heroinu. Já j<strong>se</strong>m přecepotřebovala také útěchu a klid od svéhonekonečného <strong>se</strong>beopovrhování!Nepozorovatelně a s každou injekcí<strong>se</strong> sítě stáhly těsněji, až j<strong>se</strong>m byla úplněchycena. Z našeho přátelství zůstala ruinaprotichůdných pocitů, a ani naše společnáznámá, heroin, to nemohla zastřít.Vícekrát jsme <strong>se</strong> rozešli a znovu našli, žilijsme spolu svázáni neviditelným poutem.TabeaPřevzato z publikace „Proč pláčeš, Miriam“– svědectví a informace o psychickýchnásledcích umělého potratu. Knihu lzeobjednat bezplatně na adre<strong>se</strong> Hnutí Proživot ČR, Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha 5,e-mail: info@prolife.cz, http://prolife.cz.Kruciátasystematické modlitební úsilí za záchranu životůnenarozených dětí ohrožených umělým potratemJe naléhavě potřebná velká modlitba za život, která by prostoupila celý svět... Protohledejme opět pokoru a odvahu modlit <strong>se</strong> a postit, aby síla vycházející shůry mohlarozbořit hradby podvodu a lži, které očím tolika našich bratří a <strong>se</strong>ster zakrývají odzákladu špatnou podstatu skutků i zákonů namířených proti životu, aby <strong>se</strong> tak jejichsrdce otevřela a nadchla pro úmysly a záměry kultury života a lásky.z encykliky Jana Pavla II. „Evangelium Vitae“Kruciátamodlitební úsilí za záchranu životů nenarozených dětíKruciáta, Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha 5e-mail: info@kruciata.cz, http://kruciata.cz50• www.milujte.<strong>se</strong>
svědectvíDoufám, že naši Lucinkujednou uvidímČekala j<strong>se</strong>m své první dítě, holčičkuLucinku. První ultrazvuk <strong>se</strong> lékařůmtrošku nepozdával. Pak přišel šok – ve24. týdnu těhotenství j<strong>se</strong>m <strong>se</strong> dozvěděla,že Lucinka má velký rozštěp páteře a velkousrdeční vadu, že nemá žádnou šancipřežít, a proto mám jít na vyvolání porodu.Z víkendu před hospitalizací si moc nepamatuji,pouze mi utkvělo, že při nedělnímši svaté jsme zpívali pí<strong>se</strong>ň „Blíž k Tobě,Bože můj“, kterou j<strong>se</strong>m hojně prolévalaslzami. Manžel je konvertita, první svatépřijímání přijal v předvečer naší svatby.Nedělní vstávání na mši svatou ho alenijak neoslovilo. Mrzelo mě to, proto j<strong>se</strong>m<strong>se</strong> rozhodla obětovat psychickou i fyzickoubolest právě na tento úmysl.Termín zákroku byl určen na den předcházejícímým 22. narozeninám. Snažilaj<strong>se</strong>m <strong>se</strong> v rámci možností být statečná, alebyla j<strong>se</strong>m dost na dně. Odebrali mi plodovouvodu, která již byla zkalená. Pro měto ale je znamením, že Bůh byl <strong>se</strong> mnou– nezabila j<strong>se</strong>m své dítě, už bylo mrtvé –a zároveň, pokud by porod nebyl vyvolánvčas, dostala bych otravu krve.Aplikovali mi prostaglandiny – hormony,které měly do několika hodinspustit porod. Bohužel moje tělesnáschránka reagovala méně ochotněa porod <strong>se</strong> protahoval. Sestry měly vícepovinností a paní doktorka byla odvolának porodu dvojčat. Měla j<strong>se</strong>m v rucePocity matky,která přišla o dítě,i když ne vlastnívinou, jsou hrozné.kapačku a byla j<strong>se</strong>m nesoběstačná. Mojeúžasné spolupacientky mě těšily, otíralymi čelo, dávaly mi pít.Nejsoucitnější byla má jmenovkyně,kterou hospitalizovali v nemocnici kvůlikrevní sraženině pod placentou. Lékařiji pozorovali již pár týdnů a v podstatě sinevěděli rady, měli však strach, aby nedošlok ohrožení těhotenství. Příchozí <strong>se</strong>strataké tuto maminku napomínala, že simě nemá všímat a má <strong>se</strong> šetřit. Ona všaknedbala a byla mi velkou psychickou oporou.Také si všimla vzduchové bubliny,která <strong>se</strong> objevila v mé kapačce, takže měmožná zachránila před embolií.Pozdě v noci už j<strong>se</strong>m byla fyzickyvyčerpaná, proto mi dali nějaký lék nautlumení bolesti a já j<strong>se</strong>m pak v polovědomíporodila Lucinku, kterou j<strong>se</strong>m anineviděla. Druhý den, kdy už mi bylo lépe,<strong>se</strong> strhl nějaký zmatek na chodbě. Pozdějivyšlo najevo, že mé jmenovkyni spontánněodešla krevní sraženina zpod placenty, nic<strong>se</strong> nezkomplikovalo a ona mohla běhemněkolika dnů být propuštěna domů. JáFoto: Flickrj<strong>se</strong>m přesvědčena, že Bůh viděl její soucit<strong>se</strong> mnou a pomohl jí. Můj manžel bezproblémů navštěvuje nejen nedělní mšesvaté, ale je i aktivní ve farnosti a snaží <strong>se</strong>každoročně zúčastnit duchovní obnovy.Myslím, že Bůh přijal, co j<strong>se</strong>m mu, byť nezcela ochotně, nabídla. Náš život není vždybez mráčku, ale máme čtyři kluky a Božípřítomnost vnímám ve svém životě každýden. Na Lucinku vzpomínám nejvíce denpřed svými narozeninami a doufám, že <strong>se</strong>s ní jednou uvidím.Tuto událost nelze ze života vymazat –pocity matky, která přišla o dítě, i když nevlastní vinou, jsou hrozné. Od té doby jemi jasné, jak strašně <strong>se</strong> musí cítit matky,které z různých důvodů podstoupí interrupci.Denně <strong>se</strong> proto připojuji modlitbouk hnutí Kruciáta.BohumilaA pravda vás osvobodísouvi<strong>se</strong>jící body učení učitelského úřaduCírkve k dalšímu studiuCo říká katechismusCo zakazuje páté přikázání?Páté přikázání zakazuje jako těžce odporujícímravnímu zákonu:• přímé a úmyslné zabití člověka i spoluprácina něm;• přímý potrat, chtěný jako cíl neboprostředek, a také spolupráci na něm,pod trestem exkomunikace: protoželidská bytost musí být absolutním způsobemrespektována a chráněna ve svéintegritě již od svého početí;• přímou eutanazii, která je ukončenímživota osob postižených, nemocnýchnebo už blízkých smrti, aktivnímzákrokem nebo opomenutím povinnépomoci;• <strong>se</strong>bevraždu i úmyslnou spolupráci naní, neboť těžce uráží spravedlivou láskuk Bohu, sobě a bližnímu: odpovědnost<strong>se</strong>bevraha může být zvětšena, je-li <strong>se</strong>bevraždaspojena s pohoršením, anebozmenšena vlivem výjimečných psychickýchporuch nebo nadměrného strachu.Srov. Kompendium Katechismu katolické církve,Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 20065/2008 • 51