Krásaspasí světKaple Redemptoris MaterFoto: otmaroliva.czPřed několika málo lety byl jmenován kardinálem Čechžijící dlouhá léta v Římě. Je to jezuita Tomáš Špidlík, kterýje celosvětově znám jako přední odborník na východníkřesťanskou spiritualitu. Položili jsme mu několik otázek,a ne jen těch, které <strong>se</strong> týkají duchovní oblasti životadnešního člověka. Odpověděl svým osobitým způsobem...Otče kardinále, vaše dlouholetépůsobení <strong>se</strong> soustřeďujena přibližování východníhokřesťanství západu a obráceně.Jak byste stručně shrnul vývojv tomto vzájemném poznávání?Východ a západ, to jsou velice široképojmy. Takže bych udělal už první rozlišenív tom, že já <strong>se</strong> zabývám křesťanskýmvýchodem, ne takzvaným dalekýmvýchodem. Proč? Protože Evropa dnesskutečně stojí v pozici, kdy <strong>se</strong> národymísí a my jsme ještě neudělali syntézutoho, co Evropa za dva tisíce let vytvořila.Pořád <strong>se</strong> mluví o francouzské teologii,německé, italské, ale <strong>se</strong>sbírat ty nejkrásnějšívěci…, a ze slovanské teologienikdo nic nezná, to je úplně neznámé. Jetam velmi mnoho krásných věcí. Takže<strong>se</strong> pak někdo ptá, vy jste pro tu, anebopro onu? Já nej<strong>se</strong>m pro nic, ale <strong>se</strong>sbíratto, kde je něco pěkného.Solovjov byl vždycky tak troškuprorocký. On říkal, vývoj církve jdedopředu a každý národ tomu vždyckyněco přidá. Co tam dali Židé, to víme,co Římané, co Řekové, co Francouzi,ale co dali Slované, to nikdo neví. Toznamená, oni byli pokřtěni naposledy,tak možná to budou oni, kdo dá toposlední slovo. Zajímavé je, že všichni,kdo třeba nechtějí nic slyšet o nějakémruském autoru, nebo českém, to užvůbec ne, ale když něco přece jen uslyší,tak najednou reagují, že je to pěkné,objeví <strong>se</strong> něco krásného. Teď objevit toněco pěkného, co ve slovanském světěje a co nikdo neznal, to j<strong>se</strong>m si vzalza úkol. Musím říct, že to má úspěchuž v tom smyslu, že i sami východňanéto oceňují, a proto taky ty mojeknížky překládají. Už j<strong>se</strong>m napočítalasi sto padesát překladů do východníchjazyků. Dokonce i do arabštiny.30• www.milujte.<strong>se</strong>
Žijete v Centru Aletti, které jemístem <strong>se</strong>tkávání a působeníumělců z východu a západu.Jak vypadají některé konkrétníplody této vzájemné spolupráce?No, tak abych řekl za<strong>se</strong> jednu věc. Tadytento dům byl založen pro styky východua západu velice neurčitě. A protože jezuitapater Rupnik, který je umělec, a spolus ním spolupracují některé <strong>se</strong>stry, tak jáj<strong>se</strong>m šel s ním. Co <strong>se</strong> jim podařilo? Jemu<strong>se</strong> podařilo soustředit kolem <strong>se</strong>be asi dvacetumělců z celého světa, z Gruzie, ze Srbskaa tak dále. Je podivuhodné, že spoluvelice krásně spolupracují a dneska jsouznámí v celém světě. Takže z posledníchvěcí, co udělali, je například nová bazilikave Fatimě, v Lurdech bylo potřeba dodělatčtvrté tajemství růžence světla, dělalito oni. Teď <strong>se</strong> dělá ta nová bazilika PadrePia a kryptu mají zadanou oni. Už dělalidvě pravoslavné katedrály a největší pravoslavnákatedrála <strong>se</strong> staví v Bělehradě.Mluvil j<strong>se</strong>m s tím architektem a ten říkal:Tu kopuli zadáme vám. To znamená, že užjsou dneska velice známí. Oni tady vypracujíkaždý tu svou část [mozaiky – pozn.Na západě <strong>se</strong> říká:„Pojď <strong>se</strong>m, já ti tovysvětlím, a jestlijsi málo chápavý,tak ti to namaluji.“A na východě <strong>se</strong>říká: „Tady mášobraz, a jestli jsinechápavý, musímti to vysvětlit.“Foto: archiv MS!Kardinál Tomáš Špidlík u papeže Jana Pavla II.red.], pak jedou na místo a tam to přilepí.Ve Fatimě to byl třeba měsíc jenom lepení,protože to je obrovská plocha.A pak jsou oceňováni ještě v jednévěci. Například na Athosu řekli: Konečně<strong>se</strong> něco takového našlo, protože mnoholidí jenom napodobuje ikony. Když <strong>se</strong>napodobují ikony, tak to je, jako když <strong>se</strong>dělaly ty gotické kostely, to je koneckoncůplagiát. Tady je konečně někdo, kdo <strong>se</strong>inspiruje ikonami, ale pracuje v duchusvé doby. To <strong>se</strong> jim podařilo, a proto jsoudnes známí. Celé to začalo ve Vatikánukaplí Redemptoris Mater.Jak může oslovovat duchovníumění lidi v dnešní doběelektronických médií?Když pater Rupnik začal malovat figurativně,protože on byl na počátku nadšenýdo abstraktní malby, tak já j<strong>se</strong>m jehomalbu a ještě jednoho ruského malíře prezentovalv Národním muzeu v Petrohradě.Bylo tam asi tři sta takových intelektuálů. Jáj<strong>se</strong>m jim říkal, žijeme v době, kde je všudesamý obraz, dokonce i u přístrojů <strong>se</strong> jennenapíše, jak <strong>se</strong> mají používat, ale musí <strong>se</strong>to i namalovat. Přitom lidé neumějí vůbecobrazy číst. Umělci nevyjadřují v obrazechduchovní věci. Připojil <strong>se</strong> k tomu jedenvelmi dobrý filosof z Moskvy a říkal: Protota móda těch ikon, protože tam, kde nicnení, tak <strong>se</strong> to hledí něčím zaplnit. Ale tonejde právě o to, aby <strong>se</strong> něco doslova napodobovalo,ale aby <strong>se</strong> lidé za<strong>se</strong> naučili čístmalbu. Protože obrazem <strong>se</strong> dá něco mnohemlépe vyjádřit než slovy.Já vždycky, když někde mluvím o ikonách,začínám takovou vtipnou poznámkou.Na západě <strong>se</strong> říká: „Pojď <strong>se</strong>m, já ti tovysvětlím, a jestli jsi málo chápavý, tak tito namaluji.“ A na východě <strong>se</strong> říká: „Tadymáš obraz, a jestli jsi nechápavý, musím tito vysvětlit.“ Protože obrazem <strong>se</strong> tajemstvídaleko lépe vysvětlí než jinak. A proto tedynávrat k umění. Jelikož náboženství bylovždycky spojeno s uměním, tak je potřeba,aby <strong>se</strong> k tomuto lidé také vychovávali.(dokončení v příštím čísle)připravil P. Tomáš Vyhnálek OMIV audio<strong>se</strong>kci www.TV-MIS.cz je uloženapřednáška kardinála Tomáše Špidlíka „Evropskákultura“, kterou pronesl na Filosofickéfakultě Masarykovy univerzity v Brně.Kongregace <strong>se</strong>ster svaté HedvikySlibem chudoby, čistoty a poslušnosti <strong>se</strong> <strong>se</strong>stry cele odevzdávají Bohu a služběpotřebným. Podle příkladu a záměru svého zakladatele, služebníka Božíhokněze Roberta Spiskeho, <strong>se</strong> <strong>se</strong>stry věnují křesťanské výchově a vzdělávání dětía mládeže. Zvláště <strong>se</strong> věnují postiženým, zanedbaným a opuštěným dětem.Pečují o staré a nemocné lidi, pomáhají ve farnosti jako katechetky, sakristiánky,varhanice… Službou lásky a milosrdenství chtějí <strong>se</strong>stry vydávat svědectví o Božílásce a nést světu radostné po<strong>se</strong>lství.Kongregace <strong>se</strong>ster svaté Hedviky, 671 65 Břežany 1e-mail: hedvicky@<strong>se</strong>znam.cz5/2008 • 31