v kruhu rodinyvým postojem <strong>se</strong> přichází k plnosti štěstív manželství, že právě ti jsou blahoslavení,šťastní, kteří snášejí veškeré pronásledování.Čím je větší a čím větší bolest vyvolává,tím větší je štěstí. Šokující paradox!Neexistuje přece větší trápení než křivdazpůsobená partnerem, člověkem milovanýma jediným.Nevykašli <strong>se</strong> na ni (na něj)!Toto je nabídka, která <strong>se</strong> vůbec nevejdedo jakýchkoli hranic logiky a racionality.Často slyšíme slova: „Vykašli <strong>se</strong> na něj (nani), proč <strong>se</strong> s ním (s ní) máš trápit?“ Častoto děláme a vykašleme <strong>se</strong>, odcházíme,vyhazujeme... Je to lidské řešení. Ježíšnaopak nabízí řešení, které není řešenímlidským, které není rozumné podle moudrostitohoto světa. Nabízí nejen řešení, alei pomoc. Petr také neporozuměl ihned.Teprve velikonoční perspektiva doplnilatoto jeho nepochopení. A možná ani netak doplnila, jako jen ukázala jiné řešení,o kterém není třeba přemýšlet, ale je třebaje provést. Ježíš neřekl: „Vezměte, jeztea pochopíte, co dělám.“ Řekl: „Vezměte,to je moje tělo“ (Mk 14,22). Tak mámejednat a ne <strong>se</strong> to pokoušet pochopit.Ježíš ukázal velmi konkrétní způsob, jakNelze také zapomínat,že v perspektivěvěčného životabezpodmínečnéodpuštění každékřivdy spáchanédruhým člověkem,zejména v manželstvípartnerem, jepodmínkou nadějena Boží milosrdenství:„Jestliže totiž odpustítelidem jejich poklesky,odpustí také vám vášnebeský Otec; ale kdyžlidem neodpustíte,ani váš Otec vámneodpustí vašepoklesky“ (Mt 6,14–15).uskutečnit všechny evangelijní ideály, nanichž manželé mají budovat svůj svazek.Připomněl, že člověk bez Něho nemůžedělat nic. Podstatné není „chápat“, ale„konat“. Řekl, že <strong>se</strong> člověk nemusí snažitporozumět, když <strong>se</strong> – ať už v Něm, nebobez Něho – porozumět nedá, protože o tonejde. Jedná <strong>se</strong> o to tyto zásady uskutečňovat,ne je pouze chápat.Nelze také zapomínat, že v perspektivěvěčného života – a tuto perspektivuvěřící lidé mají brát v úvahu – bezpodmínečnéodpuštění každé křivdy spáchanédruhým člověkem, zejména v manželstvípartnerem, je podmínkou naděje na Božímilosrdenství: „Jestliže totiž odpustítelidem jejich poklesky, odpustí také vámváš nebeský Otec; ale když lidem neodpustíte,ani váš Otec vám neodpustí vašepoklesky“ (Mt 6,14–15).Beze mne nemůžetedělat nicPramenem síly k životu s postojemoběti v odpouštění, oběti skrze odpouštěníje jedině eucharistie. Právě v ní <strong>se</strong>nachází jádro výroku: „Beze mne nemůžetedělat nic“ (Jan 15,5). Bez Těla Páněčlověk není v stavu přijmout a uskutečnitpostoj „<strong>se</strong>dmdesát <strong>se</strong>dmkrát“, čili dát životza křivdícího partnera. Není v stavu uskutečnitžádný z prvků manželského slibu.Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.souvi<strong>se</strong>jící body učení učitelského úřadu Církve k dalšímu studiuCo říká katechismusCo jsou svátosti?Svátosti jsou vnímatelná a účinná znamenímilosti, ustanovená Kristem a svěřená církvi,jimiž <strong>se</strong> nám uděluje božský život.Které jsou svátosti?Je jich <strong>se</strong>dm: křest, biřmování, eucharistie,pokání, pomazání nemocných, kněžstvía manželství.Jak <strong>se</strong> rozděluje <strong>se</strong>dm svátostí?Svátosti <strong>se</strong> rozdělují na: svátosti uvedenído křesťanského života (křest, biřmovánía eucharistie); svátosti uzdravení (pokánía pomazání nemocných); svátosti k služběMieczysław GuzewiczJan 8,32Foto: Flickrspolečenství a poslání věřících (kněžstvía manželství). Týkají <strong>se</strong> důležitých okamžikůkřesťanského života. Všechny svátosti jsouzaměřeny k eucharistii, „jako svému zvláštnímucíli“ (sv. Tomáš Akvinský).Srov. Kompendium Katechismu katolické církve,Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2006Výběr z nauky CírkveVšechny svátosti Nového Zákona byly[De fide]ustanoveny Kristem.[De fide]Svátosti jsou pro člověka nutné ke spá<strong>se</strong>.[De fide]Bůh může udělit milost i bez svátosti.Srov. Dogmatika, Matice cyrilometodějská, Olomouc 199442• www.milujte.<strong>se</strong>
svědectvíDar a úkolFoto: archiv MS!Byly prázdniny, doba odpočinkua rodinných návštěv. Jela j<strong>se</strong>m s rodinoudo vesnice, v níž j<strong>se</strong>m <strong>se</strong> narodila. Navštívilaj<strong>se</strong>m tam i svého kmotra. Jehomanželka, rodná <strong>se</strong>stra mého táty, kterýuž třináct let nežije, je jediným žijícímčlověkem z této strany mé rodiny. Je jíosmdesát dva let a už třetí rok leží kvůlisvé nemoci na lůžku. Její muž o ni celoutu dobu pečuje. Nemá cenu o tom mocmluvit, imponoval mi a okouzlil mě tolik,že j<strong>se</strong>m <strong>se</strong> rozhodla o něm napsat. Strýcije osmdesát osm let, je šikovný, v kondicia plný dobré nálady. Má výbornoupaměť a zajímavě vypráví. A má co, protožezažil dvě války a byl vězněn na lublinskémzámku. Vyprávěl, že <strong>se</strong> vždyckyv nejtěžších chvílích modlil. Jako relikviiuchovává medailku, kterou mu v mládídala matka. Tvrdí, že modlitba je povzne<strong>se</strong>ník Bohu, že Mu tak děkuje a také Hoprosí. Modlí <strong>se</strong> spolu s tetou, třebaže proSvátostmanželství jedarem, ale taképovinností trvale <strong>se</strong>starat o dobro tohodruhého člověka.ni je společné odříkávání růžence a litaniícvičením paměti, kterou ztrácí. Je tohrozné, ale z tety <strong>se</strong> stává „rostlinka“. Alene pro mého strýce. S plným nasazenímji myje, mění pleny, obléká, krmí, nikdynení vůči ní netrpělivý. Prožil s tetoušedesát let a stále ji miluje. Dívám <strong>se</strong>na ně a vidím, že svátost manželství jedarem, ale také povinností trvale <strong>se</strong> starato dobro toho druhého člověka. Závidímtetě a sama bych jednou chtěla, aby<strong>se</strong> ke mně někdo takto choval. V dnešnímpovrchním a prázdném světě je takovýstrýc jako briliant. Přeji mu hodně zdravía j<strong>se</strong>m na něj hrdá.Marie, PolskoA pravda vás osvobodísouvi<strong>se</strong>jící body učení učitelského úřaduCírkve k dalšímu studiuVýběr z nauky CírkveManželství není ustanoveno lidmi, ale[Sent. cert.]Bohem.Manželství je pravá a vlastní svátost ustanovená[De fide]Kristem.Účelem manželství je vytvoření společenstvílásky ke vzájemné pomoci, k plození[Sent. cert.]a výchově dětí.Podstatnými vlastnostmi manželství jsou[Sent. cert.]monogamie a nerozlučnost.Každá platná manželská smlouva mezi[Sent. cert.]křesťany je sama <strong>se</strong>bou svátostí.Srov. Dogmatika, Matice cyrilometodějská, Olomouc 1994Týdeník SvětloTýdeník <strong>se</strong> snaží o formaciv linii učitelského úřadu církvea směřuje k prohloubení mariánskéúcty. Vychází pravidelně odpodzimu 1993. Má církevní schváleníArcibiskupství olomouckého.Každé číslo obsahuje text generálníaudience nebo promluvyz cest Svatého Otce a nedělníliturgické čtení s meditativní úvahou.Pravidelně jsou zde publikovánavíce či méně náročnápojednání předních katolickýchteologů, cykly z děl církevních učitelůk palčivým problémům současnéhoživota v církvi, informaceo událostech v současné církvi,beletristická četba na pokračování,výroky svatých, drobné církevníaktuality, inzeráty a nazávěr liturgický kalendář. Vycházív rozsahu 16 stran. Cena jednohovýtisku 9 Kč.ObjednávkyMatice cyrilometodějská, s. r. o.Dolní nám. 24, 771 11 Olomouctel.: 587 405 431e-mail: knihy@maticecm.cz5/2008 • 43