děti a online rizika

děti a online rizika• České děti jsou „šampióny“ v posílání SMS. S 86 % jsou na druhém místě za Italy(90 %) a před Brity (83 %).• 35 % dětí ve věku šesti až sedmi let a 47 % dětí ve věku osmi až devíti let komunikujíse svými kamarády online.• Podle rodičů 5 % šesti až devítiletých dětí používá nějaký druh dětské sociální sítě, jakojsou Club Penguin nebo WebKinz. 22 % používá e-mail a 13 % dokonce Facebooki přesto, že jsou moc mladí. Facebook má totiž věkovou hranici, kdy je možné se státuživatelem, a to třináct let věku. Faktem je, že mnoho rodičů o této hranici nemá anipotuchy. Protože věk zadává při registraci sám uživatel, není pro dítě těžké udělat sestarším, aby se mohlo stát uživatelem.• I přes tyto vysoké statistiky užívání internetu si jen 56 % rodičů uvědomuje, že majímožnost využít nějaký druh rodičovské kontroly či bezpečnostního programu.• Třetina rodičů (33 %) připustila, že nemají žádnou kontrolu na počítači, zatímco11 % rodičů si nebylo jisto. Francouzští (77 %) a němečtí (64 %) rodiče měli nejčastějinainstalované nástroje rodičovské kontroly, zatímco japonští rodiče (28 %) jeměli nejméně.• Více malých dětí umí hrát počítačovou hru než jezdit na kole. Více než polovina, přesně58 % dětí ve věku od dvou do pěti let ví, jak se hraje jednoduchá počítačová hra, zatímcojen 43 % procent dvou až tříletých dětí umí jezdit na kole.• Více dětí ve věku od dvou do pěti let si umí hrát s aplikací chytrého telefonu (19 %)než si zavázat tkaničky od bot (9 %).• Více malých dětí si dokáže otevřít webový prohlížeč (25 %), než aby uměly plavatbez pomoci (20 %).„Vražedná kombinace“ pro potomka je jeho vysoká počítačová gramotnost vedle neznalostirizik, které z aktivit na internetu plynou. O rizicích buď neví, neuvědomuje si je,nebo je nechce vidět – důsledek je ale vždy stejný, rizikové chování na internetu. Protoje třeba o nich vždy s plnou vážností, konkrétně a otevřeně mluvit, aby si dítě plně uvědomilomožné nebezpečné důsledky. Není nutné děti zastrašovat, to opravdu ne, to bynebyl konstruktivní postup. Naopak by pravděpodobně vedl k tomu, že dítě začne tajit,co na internetu dělá, a v případě průšvihu si neřekne o pomoc. Pouze je třeba, aby dítěvnímalo realisticky prostředí internetu s jeho pozitivy i negativy.Pokud budou rodiče znalí rizik a jejich dítko zas bude vládnout internetem, je ideálnímřešením situace spojit své znalosti a dovednosti dohromady a společně tak dosáhnoutcíle – poučit dítko o rizicích (a naučit něco sebe sama).„Celkově se ukazuje, že české děti a dospívající vykazují podobně jako jejich vrstevnícize Švédska a Estonska poměrně liberální a intenzivní přístup k internetu,který je vystavuje potenciálně vyšším rizikům. Na druhou stranu jsou také nadprůměrníve schopnostech internet užívat a rizikům tak i čelit,“ konstatuje zpráva EUKids Online.58