děti a online rizika

odič, vychovatel a dítě na internetupodobné skutečnosti interpretovalo způsobem odpovídajícím jeho věku, protožes dítětem nemůžete trávit všechen volný čas.6. Riziko vstupu na stránku s nevhodným obsahem lze snížit jednak prostřednictvímmožností zabudovaných přímo do internetového prohlížeče, jednak prostřednictvímspeciálních programů obsahujících nepřetržitě aktualizovaný seznam stránekpro děti nevhodných. Tyto programy bývají k dispozici zdarma.7. Uvažujte o společné e-mailové schránce se svými dětmi.8. Dávejte si pozor na soubory, které dítě z internetu stahuje a ukládá je na disk.9. Sledujte, kolik času dítě u počítače stráví. Nepohybuje se ve světě virtuálních her častějinež na hřišti? Nepohybuje se víc na chatu a nekomunikuje s anonymními osobami(skrytými za chatovými přezdívkami) častěji než se svými kamarády? Nepozorujeteu něj projevy připomínající závislost na chatování či počítačových hrách? Nedovolte,aby virtuální realita dítě příliš pohltila!10. O radu při výchově dětí ke správnému užívání internetu můžete požádat pedagoga,psychologa či pracovníky internetových firem.Dobrým způsobem, jak ukázat smysluplnost a potřebnost pravidel pro všechny, je projítje společně s potomkem, zodpovědět všechny otázky a vysvětlit nejasnosti. Ukázat také,že pravidla máme i my, dospělí, a musíme je dodržovat všichni.Mluvíme-li o dohodách a pravidlech, dobrou inspirací nám může býtzákladní strategie při vytváření dohod a pravidel podle autorůzmíněné knihy (Kopřiva, Nováčková, Novelová, Kopřivová, 2008):1. Nastíníme problém, co je potřeba společně řešit, a stanovíme časový rámec – kdysi o tom popovídáme. Teď, nebo později, kdy?2. Snažíme se popsat situaci, resp. problém z hlediska dítěte, mluvíme o tom, co asidítě chce, cítí, jaké jsou důvody jeho chování. Je zásadní nechat dítěti dostatek prostorui času pro jeho vyjádření. Když dítě mluví o svých pocitech, dáváme najevoporozumění a pochopení.3. My jako rodiče hovoříme o svém pohledu – o svých pocitech, potřebách a důvodech.Tato část by měla být krátká, jednoduše řečená a upřímná.4. Přicházíme s návrhem, že vymyslíme řešení vyhovující oběma stranám. Pomůžekompromis, či přijetí řešení druhé strany za určitých podmínek. Následuje brainstormingnápadů rodiče i dítka, jak kýžený problém vyřešit. V této fázi je třeba sevyvarovat zbrklého odmítnutí nápadu, negativního hodnocení či zavrhnutí, všechnynávrhy se zapisují.5. Když už nápady nepřicházejí, proberou se výhody a nevýhody všech návrhů a vyškrtajíse ze seznamu ty návrhy, které jsou pro jednu či druhou stranu nepřijatelné.6. Přijatelné návrhy jsou základem pro dohodu. Společně s dítětem je dobré doladiti podrobnosti, jak zajistit její dodržování i případné přirozené důsledky (ne trest),kdyby se dohoda nedodržovala.Tato strategie vede k poklidnější a v důsledku spokojenější domluvě, klesá riziko příkazů,zákazů, křiku a odmlouvání. Hlavní její výhodou ale je, že vede děti k samostatnosti61