děti a online rizika

vliv internetu na formování a vývoj osobnostii přímo skupinu zaměřující se na její oblíbenou ságu. Najednou má více energie,rozhoduje se, že začne hned odpoledne vyhledávat na internetu informace o tom,co její nové město poskytuje, a večer předloží rodičům seznam míst, která bychtěla navštívit. Loučí se s dotazem, zda by případně mohla volat, pokud budepotřebovat další pomoc.Již bylo zmíněno, že zásadním úkolem dospívání je hledání, přijímání a vytváření vlastníidentity. Vztahem reálné a virtuální identity dospívajících se ve své studii zabývá DavidŠmahel (Šmahel, 2003). Na vzorku více než 700 osob ve věku 12–20 let zachycujesouvislosti využívání internetu a chování ve virtuálním světě s naplňováním vývojovýchpotřeb adolescentů.Jako teoretický základ svého výzkumu používá Marciův koncept hledání identity jakovývojového úkolu adolescence. Operuje s pojmem status identity, který odvozuje od(ne)přítomnosti faktoru krize či závazku. Krizí je zde míněn proces rozhodování a změn,zatímco závazkem přijetí určitého programu či cíle. V tomto pohledu mohou dospívajícíprocházet čtyřmi stavy identity:1. difúzní identita – nenese sebou žádný závazek ani krizi. Adolescent je v jeho rámcisilně identifikován se skupinou, jejímž je členem a jíž přizpůsobuje chování a názory.Nemá potřebu sám sebe výrazněji vymezovat či definovat.2. předčasně uzavřená identita – odráží přítomnost závazku, aniž by mu předcházelakrize. V takovém případě většinou adolescent přijímá normy, hodnoty a názory autorit,na nichž je závislý.3. nezávazná identita čili moratorium – stav, kdy je přítomna krize, ale nikoli závazek.Většinou je tato fáze provázena úzkostí, pochybnostmi a výraznou tendencí experimentovats rolemi, normami a hodnotami.4. dosažení identity – status, který zahrnuje krizi, hledání a pochybnosti, zároveň alei schopnost a ochotu přijmout závazek.Ze závěrů citovaného výzkumu považujeme pro tento text za relevantní následujícízjištění.• Adolescenti ve statusu předčasně uzavřené identity se na internetu chovají v souladus normami a požadavky rodičů častěji než dospívající, kteří se aktuálně nacházejí v jinýchstatusech. Jednoduše řečeno, dospívající, který je dosud závislý na vnější autoritě,se podle jejích instrukcí chová i ve virtuálním světě, kde není přítomna.• Dospívající ve statusu moratoria častěji než ostatní používají internet k vyjasnění svýchpostojů a hodnot v oblasti vztahů a životního stylu. Častěji se v rámci experimentůs identitou vydávají za osoby jiného pohlaví a porušují normy a pravidla běžného života.Stejně tak jsou ale schopni se ve virtuálním světě chovat lépe, než je tomu v životěreálném. Dospívající, který cítí potřebu změny, ale dosud si není jist její formouči cílem, výrazně experimentuje, přičemž způsoby chování, které využívá, mohou zahrnovatnejen porušování, ale také dodržování norem a pravidel.• Adolescenti ve statusu dosažení identity jsou schopni se na internetu prezentovatautenticky, tedy podobně jako v běžném životě.81