Social Watch 2009

More documents

Recommendations

Info

světová krize, a v Nigérii žije většina lidí “v situaci ekonomického kolapsu již dlouhou dobu. Korupce je rozsáhlá, země trpí nedostatkem elektřiny, vzdělání a zdravotní péče jsou v žalostném stavu a ozbrojený boj o kontrolu nad ropnými zdroji je stále intenzivní.” Kořeny krize v Jemenu vidí místní pobočka Social Watch v tom, že lidem se nedostává jejich základních práv už od dob krize z roku 1990, v zemi žije 42 % obyvatel pod hranicí chudoby a ještě hůře jsou na tom ženy. V Barmě se krize promítá do každé oblasti života, ať se jedná o ekonomiku, politickou situaci, dostupnost potravin nebo stav životního prostředí, což ještě zhoršuje neschopnost vlády pomoci vlastnímu lidu vyrovnat se s následky ničivého cyklónu - namísto toho je polovina státního rozpočtu vydána na zbrojení. Na brzký příchod krize se připravuje i Nepál, kde však její důsledky znásobí efekt “dalších krizí v oblasti životního prostředí, potravin, energie, financí a politiky, které už dlouho zmítají společností.” Cyklón Sidr, který zasáhl Bangladéš po dvou po sobě následujících záplavách, poukázal na extrémní zranitelnost milionů lidí ohrožených změnou klimatu. Problémy Somálska souvisí s místní vládou, která naprosto postrádá jakoukoli autoritu, Palestinu zase nejvíce trápí cizí okupace. Irácká pobočka sítě Social Watch, která svou zprávu sestavovala v kritickém stavu konfliktu, se letos rozhodla zaměřit na situaci žen. Jejich zjištění však mají obecnou platnost: “vedle přijetí legislativy je nutné vytvořit také kulturu rovného přístupu a příležitostí.” Polarizace V březnu 2009, kdy v Srbsku vrcholila krize i politická debata o tom, jak seškrtat výdaje, se v Bělehradu konal veletrh automobilů. Všechny nejdražší modely se prodaly během zahajovacího dne za celkovou sumu více než 2,6 milionu dolarů! Krize přispívá k polarizaci společnosti všude na světě. Zpráva pobočky sítě Social Watch v Bahrajnu popisuje “zvyšující se počet milionářů na straně jedné a zmenšující se střední třídu a zbídačelou nižší třídu na straně druhé.” Právě pocit nespravedlnosti, spíše než absolutní chudoba, vedl k “opakovaným konfrontacím a růstu napětí mezi zchudlými komunitami a bezpečnostními silami, a to zejména na vesnicích, což je také důvod, proč Světová banka v současnosti hodnotí Bahrajn jako zemi s nízkou politickou stabilitou.” Ve Vietnamu, který je často dáván za příklad modelu rozvoje, jenž pozvednul miliony lidí z chudoby, se spotřeba nejbohatších 20 % obyvatel rovná 43,3 % celkových výdajů země, zatímco zbývajících 80 procent lidí žije ve velmi skromných podmínkách. Podobnou polarizaci popisuje i zpráva pobočky Social Watch v Hondurasu, kde konfrontace mezi bohatými a chudými vrstvami stála u kořenů převratu, během něhož byl v červnu 2009 svržen prezident Manuel Zelaya. Znovu tak nabrala nový dech praxe “změny režimu”, o níž se předpokládalo, že ji v Latinské Americe jednou provždy nahradily demokratické metody už před dvěma desítkami let. V sousední Kostarice, tradičním útočišti míru a ústavní stability ve Střední Americe, upozorňuje místní pobočka sítě Social Watch na to, že “pokud se země nevypořádá s výzvami (krize) prostřednictvím sociálního dialogu a následně tvrdé změny kurzu, povedou přetrvávající tradiční řešení (jednorázové rozdávání hotovosti a škrty veřejných výdajů, stejně jako omezení práv) bezpochyby k ještě větší nerovnosti a chudobě. Vzroste tak už zmíněné riziko, že ztrátou příjmů se konjunkturální chudoba přemění v chudobu strukturální, která jen znásobí násilí vůči ženám, dětem a starým lidem.” Vláda Keni svým strkáním hlavy do písku dělá pštrosí politiku, píší autoři národní zprávy sítě Social Watch. “Vládnoucí elity tvrdí, že krize je nahodilá a národní ekonomiku prý dostatečně ochrání její slabé vazby k zahraničnímu kapitálu.” O popírání problémů se píše ve zprávách Social Watch i v mnoha dalších zemích. Vláda Moldávie v době před volbami v dubnu 2009 vehementně odmítala, že by krize negativně ovlivnila hospodářství, a ekonomickou situaci se snažila uměle udržet v původním stavu. Světová banka již tak optimistická nebyla a zařadila Moldávii mezi rozvíjející se země s nejvyšší mírou zranitelnosti. Po volbách ovšem prezident Voronin na schůzce s podnikateli, členy vládnoucího kabinetu, poslanci a politiky prohlásil, že “´krize je oheň, katastrofa´. Vládní činitelé poté oznámili, že zlehčování krize před volbami mělo ´zabránit panice´.” V jiných zemích nesnižovali význam krize pouze úřadující politici. Stejný přístup zaujalo i vedení sociálních organizací v obavě, že vládnoucí činitelé ze strachu z katastrofy kývnou na oportunistické požadavky již privilegovaných vrstev. Pobočka sítě Social Watch v Bolívii uvádí, že “součástí tohoto trendu jsou bolivijští podnikatelé, kteří se kvůli prudkému celosvětovému poklesu snaží přesunout břemeno krize na ramena svých zaměstnanců, například dočasným propouštěním a snížením odměn a platů.” Autoři zprávy sítě Social Watch ve Slovinsku zjistili, že zaměstnavatelé zneužívají strach z krize k přehodnocení práv zaměstnanců. Z vládních opatření na boj s potravinovou krizí, například nulové sazby na dovozní kvóty, těžila v Guatemale pouze jedna skupina lidí, nikoliv však spotřebitelé. V Paraguaji, jak uvádí zpráva místní pobočky Social Watch, se o dodatečnou pomoc přihlásili jako první “ti, kteří již měli užitek z dřívějších neoliberálních kroků vlády a tržní integrace: vývozci zemědělských produktů, průmyslníci, dovozci a reklamní agentury. (…) Například výrobci sóji žádali vládu, aby uhradila jejich ztráty a navíc jim poskytla finanční pomoc nutnou k udržení úrovně jejich výroby a zisku. V předchozím ekonomickém cyklu přitom vykázali mimořádné zisky, částečně díky spekulacím na budoucích trzích se zemědělskými komoditami, spojených v mnoha zemích s propagací biopaliv.” V Polsku si “veřejnost myslí, že banky zmanipulovaly směnné kurzy na úkor svých klientů. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou může v současnosti činit až 12 % 2 , přesto ani samotný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů nedokázal dosáhnout snížení směnných kurzů. Skupiny spotřebitelů se proto sdružují prostřednictvím internetu, aby zahraniční měny nakoupily ve velkoobchodním měřítku v naději, že vyjednají dostatečné množství takto šířených peněz a dokonce i podmínky úvěrových smluv.” Mezi vládami v regionu vládne defenzivní atmosféra, všimla si koordinátorka advocacy Social Watch Natalia Cardona poté, co se zúčastnila semináře o reakci Asie na krizi, který organizoval Third World Network. “Místo proaktivního a nového přístupu k měnícímu se systému světových financí spoléhají vlády ve svém boji s novými a zhoršujícími se ekonomickými problémy na starou politiku.” Na rozsah problémů, které s sebou přinese krize, není připravena ani Argentina, uvádí místní pobočka sítě Social Watch. Autoři brazilské zprávy se domnívají, že místní vůdci “zaměňují neschopnost jednat s finanční a rozpočtovou opatrností.” V dobách recese “klesají příjmy z daní a naopak se zvyšují výdaje na sociální zabezpečení. Rozpočtové deficity pak rostou právě proto, že vlády neměly dost odvahy bojovat proti poklesu ekonomiky. Snaha působit rozvážně však zemi paradoxně staví do ještě horší fiskální pozice, než kdyby vláda s cílem podpořit poptávku jednala rozhodně.” Podpora již privilegovaných Ne všechny snahy o stimulaci ekonomiky lze označit za úspěšné či dokonce čestné. Potvrzují to autoři kanadské zprávy Social Watch, podle nichž vláda “přijala krátkozraký plán na podporu ekonomiky, který neslouží potřebám tisíců obyvatel nesoucích hlavní břemeno krize. Pracovní místa, která vláda svými investicemi vytvořila, vznikla v odvětvích s převahou zaměstnanců mužského pohlaví, zatímco ženy převážně pracují na částečný úvazek nebo zastávají nejisté práce a často jsou mezi prvními, které zaměstnavatel odstaví.“ Téměř stejná slova použila ve své zprávě i thajská pobočka sítě Social Watch: “Jedním z nejkontroverznějších opatření byly jednorázové hotovostní dary ve výši 2000 bahtů (THB, tj. 57 USD) 2 Online průzkum Money.pl. Dostupné z: . Social Watch 7
“ Tři miliony lidí v New Yorku nemají zajištěn dostatek potravin a od finanční krize v roce 2008 stoupá spotřeba levných, zdravotně nevhodných potravin. V mnoha částech Brooklynu a Bronxu je těžké najít supermarket s čerstvými potravinami. Jednou z možností, jak tento problém řešit, je komunitně podporované zemědělství, které spojuje rodinné farmy produkující organické potraviny s jejich spotřebiteli a zlepšuje tak přístup obyvatel velkých měst ke zdravým potravinám. ” Nadia Johnsonová (WEDO a Just Food, New York) pro zaměstnance státu i soukromého sektoru, kteří měsíčně vydělávají méně než 14 tisíc bahtů (397 USD). Jako nestydatý populismus, který nahradil smysluplná podpůrná opatření, kritizovali tuto politiku dokonce i oprávnění příjemci dávky. Zdaleka nejvíc zaměstnanců v této kategorii pracuje v šedém sektoru ekonomiky, a na podporu tak nemají žádný nárok; kromě toho vstupuje do hry otázka diskriminace žen, protože v šedé ekonomice jich pracuje většina.” Zatímco západní ekonomiky do svých finančních institucí pumpují novou masivní pomoc a v některých případech znovu znárodňují své banky, parlament v Keni se podle místní pobočky sítě Social Watch rozhodl zprivatizovat několik málo zbývajících veřejných aktiv strategického významu, aby tak státní pokladně zajistil jednorázovou finanční injekci. Mezi organizace určené k privatizaci patří Keňská společnost na výrobu elektřiny, Keňská ropná společnost, státem vlastněné cukrovarnické výroby, hotely, banky a další. Fakt, že Libanon v budoucnu postihne krize, a tudíž je nutné přijmout opatření k ochraně ekonomiky, uznali premiér země i ministr financí. Analýza národní pobočky sítě Social Watch však zjistila, že přijímaná opatření slouží k urychlení procesu získání členství ve Světové obchodní organizaci, jež povede k liberalizaci služeb a výrobních sektorů ekonomiky. V Thajsku “vláda stimulační plán doplnila zásadní reorganizací regulačních mechanismů finančních trhů. Oproti mnoha jiným zemím, které přijímají silnější regulační opatření ke zvýšení ochrany svých spotřebitelů a ekonomik, však Thajsko směřuje k masové deregulaci a liberalizaci s cílem zvýšit roli kapitálového trhu v rozvíjejícím se hospodářství.” Autoři thajské zprávy Social Watch se obávají, že “tato iniciativa, vedená z velké míry stejnými lidmi, kteří byli zapleteni do finanční krize v roce 1997 a kteří si od ní slibují výhradně krátkodobé zisky, vydláždí cestu zcela nové krizi hned poté, co se země znovu postaví na nohy.” Malajsie, jejíž ekonomický růst silně závisí na vývozech a která dováží většinu potravin, se musí podle autorů zprávy Social Watch “připravit na několik let trvající ekonomické problémy. Průmyslová výroba se hluboce propadla, roste míra nezaměstnanosti a analytici varují, že nastupující recese může být horší než v roce 1997. Vláda sklízí kritiku za příliš pomalou reakci a zaměření se na pomoc firmám. Občanské organizace organizují protesty a veřejná fóra ve snaze zvýšit veřejné povědomí o negativních důsledcích krize, které dopadají především na zranitelné skupiny obyvatel.“ Zcela opačně vypadají opatření, která zavedla Venezuela, kde je boj proti chudobě veden výhradně na bázi masivních vládních výdajů, přestože transparentnost užívaných postupů pokaždé neodpovídá představám autorů národní zprávy Social Watch. Naopak Alžírsko se z krize zřejmě poučilo. V září 2008 oznámil vůdce Obecných odborů alžírských pracovníků Sid Said, že vláda opustila politiku vedenou v duchu “vše může být privatizováno”. Podle odhadů místní pobočky sítě Social Watch zmizelo ze seznamu firem určených k prodeji 220 státních podniků, jež měly být privatizovány hned po implementaci nových regulačních opatření. Kromě toho se ministerská rada poté, co vymohla dluhy od životaschopných firem, zaměřila v lednu 2008 na bankovní úvěry a finanční očištění státních ekonomických institucí. Odpovědností za dohled nad těmito kroky vláda pověřila ministerskou pracovní skupinu pro finanční sektor a propagaci investic mezi malými a středními podniky.” Investujte do lidí Mnoho lidí po celé zemi by patrně souhlasilo se závěrem autorů zprávy Social Watch z Peru: “Když se ekonomice daří, pracovníci jsou obvykle žádáni, aby trpělivě čekali na plody hospodářského růstu, naopak v době krize se od nich očekává utažení opasků.” To však není spravedlivé, a jak si nyní uvědomili ekonomové, ani funkční. Stimulační balíčky, které sázely na snížení daní bohatým a podporu velkých bank a společností, nedosáhly kýžených výsledků. S vyhlídkou dlouhotrvající recese mají bohaté a střední třídy tendenci jakékoliv dodatečné příjmy spíše spořit než utrácet, zatímco banky užívají peníze ze stimulačních balíčků spíše k restrukturalizaci svých aktiv místo toho, aby je nabízely k úvěrům. Ale když se peníze dostanou chudým, okamžitě je utratí. Ne snad proto, že by lépe chápali svou roli v procesu obnovy světové ekonomiky, ale protože nemají jinou volbu. Své požadavky prosazují organizace občanské společnosti po celém světě různými způsoby. V Maroku, jak informuje místní pobočka sítě Social Watch, “zorganizovaly různé sektory ekonomiky několik stávek (vzdělání, zdravotnictví, místní komunity, atd.), a rovněž proběhla všeobecná stávka. Z dalších obzvláště dynamických sociálních hnutí je třeba zmínit různé boje podpořené Koordinačním výborem proti vysokým životním nákladům, stejně jako Národními asociacemi nezaměstnaných kvalifikovaných pracovníků. Rozvinulo se několik strategií kolektivní akce, jako jsou protestní mítinky, spontánní lidové pochody a národní mobilizační dny proti chudobě. Požadavky se týkají zastavení růstu cen, podpory kompenzačních fondů, využití mechanismů automatické valorizace mezd, standardizace veřejných služeb, zastavení privatizace společností distribuujících vodu a elektřinu a uplatnění práva na práci ve státních službách.” Ve Spojených státech amerických, v nichž krize začala a kde počet nezaměstnaných vzrostl na 13,1 milionu – o 5,6 milionu více než v době začátku recese, “potrestali” voliči Republikánskou stranu zvolením Baracka Obamy, který jim nabídl naději a změnu. Nyní, jak uvádí americká pobočka sítě Social Watch, “hnutí za lidská práva, zelená pracovní místa, fair trade, zdravotnictví a bydlení dále rozvíjejí své návrhy a stupňují požadavky na opravdovou a strukturální změnu.” V Ghaně žádá pobočka sítě Social Watch podporu pro ženy podnikající v zemědělství “ve formě investic do surovin, jako jsou hnojiva, ale také zaškolení a přístup k trhům. To by pozvedlo zemědělství a přispělo k vytvoření pracovních míst, ekonomickému růstu i blahobytu obyvatelstva.” Podobný požadavek zaznívá ze Senegalu, země, která je v západní Africe nejvíce závislá na dovozu potravin a kde si občanská společnost přeje “návrat k tradičnímu zemědělství s náležitou podporou státu.” Zvýšení reálných mezd by mohlo být stimulační, uzavírá bulharská pobočka sítě Social Watch. A na Filipínách “je v pořádku, že se přijímá stimulační balíček, ale na rozdíl od toho, co navrhuje vláda, by měl stát na jasné národní strategii, která akcentuje ochranu práv, podporu chudých a udržitelnost a která by vedla k posílení domácí poptávky, obzvláště v současném ekonomickém klimatu, negativně naladěném vůči vývozu. Prioritou stimulačního balíčku by mělo být zabezpečení dostatku potravin, vytváření pracovních míst posílením místních podniků, z nichž by měli těžit pracovníci obou pohlaví, a investice do infrastrukturních projektů na podporu chudých a ekologie (např. výstavba sítě závlahových systémů, elektrifikace odlehlých vesnic a rozvoj čisté energie), stejně jako rozšíření sociálního a ekonomického zabezpečení na chudé a nezaměstnané (…). A konečně je třeba se vážně zamyslet nad přehodnocením národního dluhu tak, 8 Social Watch
Page 1 and 2: SOCIAL WATCH Z P R Á V A 2 0 0 9 L
Page 3 and 4: ZPRÁVA SOCIAL WATCH 2009 Lidé na
Page 5 and 6: Obsah Věci změníte, jen když js
Page 7 and 8: Věci změníte, jen když jste sly
Page 9: Francouzská pobočka sítě Social
Page 13 and 14: TEMATICKÉ ČLÁNKY
Page 15 and 16: “ Finanční krize se Beninu nepo
Page 17 and 18: Dopady krize v subsaharské Africe
Page 19 and 20: “ Šedesát devět procent Súdá
Page 21 and 22: koordinovat agentury OSN a instituc
Page 23 and 24: “ V Kolumbii žije asi 84 původn
Page 25 and 26: “ V Salvadoru už mnoho let čel
Page 27 and 28: Světová ekonomická krize a nejm
Page 29 and 30: • Je nutné bezodkladně zvýšit
Page 31 and 32: deklarace lidských práv vyhlašuj
Page 33 and 34: státy by měly podniknout kroky, k
Page 35 and 36: NÁRODNÍ ZPRÁVY Social Watch paí
Page 37 and 38: Evropě se jedná o největší pri
Page 39 and 40: Nevládní organizace a média Nevl
Page 41 and 42: vlády drancují přírodní zdroje
Page 43 and 44: centrálního bankéře, že i souk
Page 45 and 46: Vývoz byl v prvních dvou měsíc
Page 47 and 48: ho rozvratu: společnosti typu „p
Page 49 and 50: Intervence proti zpomalení ekonomi
Page 51 and 52: násilí za zvláštní druh zloči
Page 53 and 54: sahu asi 18 % HDP, což každoročn
Page 55 and 56: záchrannou síť. Vlády MSZP se v
Page 57 and 58: místa budou outsourcována; to vš
Page 59 and 60: Za velkou část své likvidity vd
Page 61 and 62:
zadlužení na 0,35 % hrubého nár
Page 63 and 64:
Vládní reakce na krizi Po období
Page 65 and 66:
požadavek, aby žadatel sám přis
Page 67 and 68:
v oblastech, které byly krizí nej
Page 69 and 70:
produktivity a kvalifikace zaměstn
Page 71 and 72:
V Somalilandu, rozkládajícím se
Page 73 and 74:
základní sociální či ekonomick
Page 75 and 76:
či střední podniky. Svaz zaměst
Page 77 and 78:
ůstu, ale zároveň vyvolalo celou
Page 79 and 80:
POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST Roztříš
Page 81 and 82:
Souhrn: SOUČASNÁ SITUACE (barva)
Page 83 and 84:
POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST Roztříš
Page 85 and 86:
Page 87 and 88:
Page 89 and 90:
ROZVOJOVÁ POMOC Přijaté závazky
Page 91 and 92:
Page 93 and 94:
Page 95 and 96:
REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ Zřetelná po
Page 97 and 98:
Page 99 and 100:
REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ Zřetelná po
Page 101 and 102:
Metodologické poznámky: tématick
Page 103:
S O C I A L W A T C H Z P R Á V A
show all

Social Watch 2009

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?