Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Za velkou část své likvidity vděčily moldavské<br />
banky přílivu peněžních transferů od občanů pracujících<br />
v zahraničí. Je možné, že kvůli poklesu těchto<br />
transferů hotovost v portfoliích bank poklesla. Z údajů<br />
Moldavské národní banky vyplývá, že devizové rezervy<br />
v dubnu <strong>2009</strong> činily 1,086 miliardy USD; oproti prosinci<br />
2008 se tedy snížily téměř o 586 milionů USD<br />
(35 %). Tento pokles mají na svědomí intervence na<br />
měnovém trhu a platby do zahraničí, zejména platby<br />
na vyrovnání zahraničního dluhu země, ale i pokles<br />
směnných kurzů měn, jež byly součástí moldavských<br />
devizových rezerv, vzhledem k americkému dolaru.<br />
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že<br />
pokud se transfery i vývozy budou i nadále snižovat,<br />
poklesnou devizové zásoby země o 1,3 miliardy USD,<br />
což bude v praxi znamenat, že se země ocitne zcela<br />
bez devizových rezerv.<br />
Na druhou stranu by však podle Akademie věd<br />
Moldavska (AVM) světová krize mohla mít na zemi<br />
i pozitivní vliv. 5 Zatímco transfery a dovoz poklesnou,<br />
tento pokles vyvolá „stimulaci reálné ekonomiky,<br />
aby vyplnila vakuum na vnitřním trhu“. I u devalvace<br />
leu se předpokládají určité pozitivní vedlejší efekty,<br />
například nárůst vývozu. Zpráva AVM zdůrazňuje, že<br />
nutnost zachování konkurenceschopnosti by mohla<br />
vést ke zvýšení kvality zboží na úroveň evropských<br />
standardů. 6<br />
Země závislá na transferech<br />
Podle ekonomů Světové banky patří země, u nichž<br />
peněžní transfery představují více než jednu třetinu<br />
HDP, mezi nejzranitelnější země vzhledem k hospodářské<br />
krizi. Do této skupiny patří Moldavsko<br />
s Tádžikistánem, kde transfery představují 35 %, resp.<br />
45 % HDP, a dále Arménie a Kyrgyzstán. V roce 2008<br />
poslali v zahraničí (většinou v Itálii a v Rusku) pracující<br />
Moldavané do své vlasti 1,66 miliardy USD jen skrze<br />
oficiální kanály. Nedávný výzkum Mezinárodní organizace<br />
pro migraci potvrdil, že více než 35 % moldavské<br />
populace žije v domácnostech, jež přijímají transfery<br />
ze zahraničí. 7<br />
Výzkum veřejného mínění, který v Moldavsku<br />
provedlo CBS-AXA, ukázal, že 20 % moldavských příjemců<br />
peněžních transferů z roku 2008 již peníze ze<br />
zahraničí nedostává, a dalších 45 % uvedlo, že dostává<br />
méně nebo výrazně méně než v loňském roce. 8 Ovšem<br />
i přes mnoho odhadů a obav neexistují žádné důkazy<br />
5 Frunza, V. „Všechno zlé je k něčemu dobré: Světová<br />
krize a její pozitivní efekt na Moldavskou republiku“<br />
(“All Bad is for Good: World Crisis Might Have Positive<br />
Effects for the Republic of Moldova”). 28. dubna <strong>2009</strong>. Ke<br />
stažení na: .<br />
6 Ibid.<br />
7 Viz: .<br />
8 Viz: .<br />
o tom, že by hospodářská krize vyvolala hromadný<br />
návrat emigrantů, ačkoli se množství těch, kteří se<br />
dočasně vrátili do vlasti, v roce 2008 zdvojnásobilo<br />
(ze 4,9 % na 9,1 %) a 8 % z nich oznámilo, že se vrací<br />
nadobro. Zvlášť zajímavé je, že jako hlavní důvod pro<br />
návrat uvádí rodinu, zatímco ztráta zaměstnání a úbytek<br />
finančně zajímavých pracovních příležitostí pro ně<br />
údajně byly jen druhotnými důvody.<br />
Reakce vlády<br />
Prioritou vlády je vyplácení mezd, důchodů, stipendií<br />
a sociálních dávek. 9 I nadále budou prosazovány<br />
a spouštěny programy na povzbuzení nové ekonomické<br />
aktivity a infrastrukturní projekty, jejichž cílem<br />
je zajistit Moldavsku ekonomickou stabilitu a přilákat<br />
nové zahraniční investory. Mezi opatření obsažená<br />
v protikrizovém (či „proti-katastrofickém“) plánu<br />
představeném prezidentem Voroninem patří: zachování<br />
„nulové kvóty“ daně z příjmů společností po dobu<br />
následujících čtyř let s cílem zachovat ekonomické<br />
faktory i v době globální krize; zavedení jednotné daně<br />
z příjmu pro fyzické osoby – například 15 % - a zvýšení<br />
nezdanitelné části příjmů; snížení příspěvků do systému<br />
sociální péče o 5 %; zvýšení DPH z 20 % na 22 %<br />
s cílem zajistit zdroje sociálního zabezpečení; a snížit<br />
rozpočtové výdaje pokud možno až o 20 %.<br />
Protikrizový plán obsahuje přibližně 40 pozměňovacích<br />
návrhů platných zákonů. Parlament se tímto<br />
plánem bude zabývat poté, co bude schváleno nové<br />
složení vlády. Podle úřadujícího vicepremiéra žádné<br />
z těchto opatření nepřinese rozpočtu nové příjmy.<br />
Nedostatky vládního plánu<br />
Ion Sturza, bývalý ministerský předseda z roku 1999,<br />
prohlásil, že fiskální reformy jsou pro moldavskou<br />
ekonomiku irelevantní a vzbuzují dojem, že vláda<br />
výměnou za politickou podporu nabízí nová privilegia.<br />
Podle jeho názoru navrhovaná opatření dokazují, že<br />
žádný z předchozích reformních kroků nebyl úspěšný<br />
a nedosáhl zamýšlených výsledků.<br />
Na druhou stranu někteří ekonomové uvádějí,<br />
že snížení příspěvků na sociální zabezpečení o 5 %<br />
přichází příliš pozdě. Vytváří riziko dekapitalizace<br />
sociálních fondů a ohrožuje schopnost vlády vyplácet<br />
důchody. Zvýšení DPH z 20 % na 22 % kromě toho<br />
ještě dál sníží spotřebu a omezí i vývoz. Vzhledem<br />
k tomu, že národní hospodářství stojí na spotřebě,<br />
bylo by lepší DPH naopak snížit. Pokud tato opatření<br />
představují celý „protikrizový balíček“, pak vládě nejde<br />
o nic jiného než nashromáždit ve státním rozpočtu<br />
nové finanční prostředky. n<br />
9 Viz: .<br />
Reference<br />
Frunza, V. (<strong>2009</strong>). „Všechno zlé je k něčemu dobré: Světová<br />
krize a její pozitivní efekt na Moldavskou republiku“<br />
(“All Bad is for Good: World Crisis Might Have Positive<br />
Effects for the Republic of Moldova“). 28. dubna <strong>2009</strong>. Ke<br />
stažení na: .<br />
Světová obchodní organizace. „Světová banka zahrnula<br />
Moldavsko mezi rozvojové země s nejvyšší úrovní zranitelnosti<br />
vůči světové krizi“ (“The World Bank has Included Moldova<br />
among the Developing Countries with the Highest Level<br />
of Vulnerability to the World Crisis”). 10. dubna <strong>2009</strong>. Ke<br />
stažení na: .<br />
<strong>Social</strong> <strong>Watch</strong><br />
61<br />
Moldavsko
Change language