You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Intervence proti zpomalení ekonomiky<br />
Po summitu G20 v listopadu 2008 ustanovil premiér<br />
pod vlastním předsednictvím pracovní skupinu, jejímž<br />
cílem bylo vypracovat detailní plán vhodné a včasné<br />
státní intervence. Dalšími členy této skupiny byli<br />
ministr financí, ministr průmyslu a obchodu, zástupce<br />
předsedy plánovací komise a guvernér indické centrální<br />
banky. Jejich doporučení byla formulována do<br />
„stimulačních balíčků“, z nichž první byl ohlášen na<br />
prosinec roku 2008 a druhý na leden roku <strong>2009</strong>. 13<br />
Mezi navrhovanými kroky se objevil dodatečný výdaj<br />
ve výši 200 miliard indických rupií (4,15 miliardy USD),<br />
který by pokryl nepostradatelné programy na podporu<br />
zemědělské infrastruktury a sociálního zabezpečení,<br />
plošné snížení daně z přidané hodnoty (CENVAT)<br />
o 4 %, zvláštní opatření ohledně proclívání komodit<br />
jako ocel či cement a daňové úlevy a rozšíření nulových<br />
sazeb pro vývoz.<br />
Došlo i k přijetí některých dalších opatření, mimo<br />
jiné subvencí úroků a před- i poexportních úvěrů<br />
u pracovně náročných vývozů, možnosti refinancování<br />
ve výši 40 miliard rupií (831 milionů USD) pro Národní<br />
banku bytové výstavby a 70 miliard rupií (1,5 miliardy<br />
USD) pro Indickou rozvojovou banku pro malé podniky,<br />
a dále povolení Indické společnosti pro financování<br />
infrastruktury, aby získala 100 miliard rupií (2,1 miliardy<br />
USD) vydáním nezdaněných dluhopisů. 14 I indická<br />
centrální banka přijala určitá monetární opatření,<br />
například snížení repo-sazby (úrokové sazby, při které<br />
si indické banky půjčují rupie od centrální banky) z 9 %<br />
v srpnu 2008 na 5 % v lednu <strong>2009</strong>, snížení reverzní<br />
repo-sazby a omezení podílu povinných rezerv z 9 %<br />
v srpnu 2008 na 5 % počínaje lednem <strong>2009</strong>. 15<br />
Stále však přetrvávají zásadní problémy s ohledem<br />
na povahu, směr a očekávané efekty těchto<br />
balíčků. Jedním z nich je, že vyhrazená částka je<br />
hrubě nepřiměřená, pokud vezmeme v úvahu, že<br />
celkový objem stimulačního balíčku v hodnotě 311<br />
miliard rupií (6,5 miliardy dolarů) představuje jen<br />
0,8 % HDP. Kromě toho přetrvávají neshody o tom, ve<br />
kterých sektorech má být investováno zbývajících<br />
200 miliard rupií (4,2 miliardy USD). Už v tuto chvíli<br />
nabral program zpoždění o téměř osm měsíců vůči<br />
okamžiku, kdy je nutné uspokojit stávající výdaje.<br />
Přidání dalších zdrojů v takovou chvíli jen komplikuje<br />
včasné uvolnění přislíbené pomoci. 16<br />
Závazky centrálního rozpočtu na rozvoj se<br />
pod vlivem pravidel Zákona o fiskální zodpovědnosti<br />
a správě rozpočtu snížily ze 7,5 % v letech<br />
2002-2003 na 6 % v letech 2007-2008. Výdaje rozpočtu<br />
na další vývoj budou v letech 2008-<strong>2009</strong> činit<br />
pouhých 6,8 % HDP. K docílení plošného efektu je<br />
nutné zvýšit je minimálně na 7,5 % HDP, což znamená,<br />
že „dodatečné výdaje by neměly překročit<br />
400 miliard INR (8,3 miliardy USD) namísto původně<br />
plánovaných 200 miliard INR (4,1 miliardy USD) ”. 17<br />
Snížení CENVAT o 4 % znamená, že se bude<br />
týkat jen výrobků se sazbou vyšší než 4 %, což stimuluje<br />
poptávku spotřebitelů zejména po trvanlivých<br />
a luxusních statcích. Kromě toho bývá zdůrazňováno,<br />
že toto opatření „bude mít pozitivní vliv<br />
na ekonomickou aktivitu jen v případě, že na ně<br />
výrobci zareagují snížením cen a toto snížení vyvolá<br />
odezvu na straně poptávky“. 18 To se však zřejmě<br />
nestane. Například v leteckém průmyslu se snížení<br />
cen pohonných hmot netransformovalo ve snížení<br />
cen pro zákazníky tak, jak se očekávalo.<br />
Zaznělo už bezpočet požadavků po masivním<br />
veřejném investičním programu zaměřeném<br />
na sociální a ekonomickou infrastrukturu, který<br />
by vytvořil nová pracovní místa a oživil domácí<br />
poptávku.<br />
Ztráta pracovních míst a výzva pro systém<br />
sociálního zabezpečení<br />
Zánik pracovních míst v mnoha klíčových sektorech<br />
ekonomiky představuje vážnou výzvu pro už tak<br />
minimalistickou politiku sociálního zabezpečení.<br />
Případová studie, kterou provedla obchodní komora,<br />
zaznamenala v období od srpna 2008 do ledna<br />
<strong>2009</strong> ztrátu 109 513 pracovních míst. I ministerstvo<br />
práce provedlo průzkum v důležitých odvětvích hospodářství,<br />
například v automobilovém průmyslu,<br />
v hornictví, v textilním a metalurgickém průmyslu<br />
a v klenotnictví a výrobě bižuterie, tedy v odvětvích,<br />
která společně představovala v letech 2007-2008<br />
více než 60 % HDP. Ukázalo se, že v období od října<br />
do prosince 2008 přišlo o práci na půl milionu<br />
zaměstnanců.<br />
To představuje vážnou výzvu pro systém sociálního<br />
zabezpečení, neboť z celkové pracovní síly<br />
457,5 milionu lidí je 422,6 milionů zařazeno jako<br />
neorganizovaní či nechránění zaměstnanci. 393,5<br />
milionů z nich pracuje v neformálním sektoru a pouhých<br />
29,2 milionů ve formálním sektoru. Přibližně<br />
38 % této pracovní síly představují ženy. 19<br />
Závěr<br />
Obyvatelé Indie projevili svou důvěru a víru ve vládu<br />
Jednotné pokrokové aliance (United Progressive<br />
Alliance) a zvolili ji do dalšího funkčního období. Největší<br />
výzvou pro současnou vládu však bude nalezení<br />
spravedlivé rovnováhy mezi její ekonomickou<br />
reformní agendou a poskytováním sociální a ekonomické<br />
pomoci 250 milionům Indů, kteří podle statistik<br />
Světové banky stále žijí v extrémní chudobě. 20<br />
Současná krize představuje novou sadu problémů<br />
pro zemi, jež už dlouho trpí velmi rozšířenou nerovností<br />
a alarmující úrovní hladu a podvýživy. 21 n<br />
13 Indická vláda. „Dodatečná vládní opatření ke stimulaci<br />
ekonomiky“ (“Additional Government Measures for<br />
Stimulating the Economy”). Tisková zpráva. 2. ledna <strong>2009</strong>.<br />
„Další úlevy na spotřební dani a dani ze služeb“ (“Further<br />
Concessions in Central Excise and Service Tax Announced”).<br />
Tisková zpráva. 24. února <strong>2009</strong>.<br />
14 Ibid.<br />
15 Ibid.<br />
16 Výzkumná nadace EPW. „Stimulační balíčky čelí<br />
institucionálním omezením“ (“Stimulus Packages Facing<br />
Institutional Constraints”). Economic and Political Weekly,<br />
44(04), 24. ledna <strong>2009</strong>.<br />
17 Ibid.<br />
18 Ghosh, J. „Slabý stimul“ (“Weak Stimulus”). Frontline, 22.<br />
leden <strong>2009</strong>.<br />
19 Indická vláda. „Neorganizovaný výrobní sektor v Indii: vstup,<br />
výstup a přidaná hodnota“ (“Unorganized Manufacturing<br />
Sector in India: Input, Output and Value Added”). National<br />
Sample Survey Report 526. Ministerstvo statistiky<br />
a implementace programů. <strong>2009</strong><br />
20 Chen, S. a Ravallion, M. „Rozvojový svět je chudší, než jsme<br />
mysleli, ale o nic méně úspěšný v boji s chudobou“ (“The<br />
Developing World is Poorer than We Thought, But No Less<br />
Successful in the Fight against Poverty”). Policy Research<br />
Working Paper 4703. Washington, DC: Světová banka. 2008.<br />
21 Podle IFPRI (2008) představuje Indie s 200 miliony<br />
hladovějících celosvětově druhou nejrozsáhlejší populaci bez<br />
zajištěných dodávek potravin. Zpráva ukazuje, že ani výrazný<br />
hospodářský růst se nepromítl do snížení počtu hladovějících.<br />
<strong>Social</strong> <strong>Watch</strong><br />
51<br />
Indie
Change language