You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
státy by měly podniknout kroky, které zabrání jejich<br />
vlastním občanům a firmám v porušování práva na<br />
vodu jiných osob a pospolitostí v jiných zemích.“ 33<br />
Právo na dostatečnou výživu je obdobným<br />
případem. Mezinárodní finanční instituce, zvláště<br />
Mezinárodní měnový fond a Světová banka, by<br />
se měly při rozhodování o politikách poskytování<br />
půjček a o opatřeních pro řešení krizového zadlužení<br />
apod. soustředit na právo na výživu a na jeho<br />
ochranu. Každý program strukturálního přizpůsobení<br />
musí probíhat takovým způsobem, při kterém<br />
bude zaručena ochrana práva na výživu. 34 Ani právo<br />
na adekvátní bydlení nesmí být ohroženo žádnou<br />
z politik prováděných mezinárodními finančními<br />
institucemi. 35 Na obecnější úrovni jsou tyto zásady<br />
formulovány v komentáři o opatřeních mezinárodní<br />
technické pomoci, od nichž se očekává, že budou<br />
vyžadovat, aby se „ochrana práv chudých a zranitelných“<br />
– ve formě významného snížení dluhového<br />
zatížení – stala základním cílem potenciálních programů<br />
hospodářského přizpůsobení. 36<br />
Na dodržování pravidla, že „uplatnění práva na<br />
vodu je prosazováno“, by se měly (spolu)podílet nejen<br />
Mezinárodní měnový fond a Světová banka, ale<br />
také Světová obchodní organizace, jak uvádí Výbor<br />
pro hospodářská, sociální a kulturní práva, když<br />
počítá s pomocí poskytovanou všemi relevantními<br />
aktéry. 37 Všichni dotčení aktéři by do svých politik<br />
měli zahrnout právo na vodu, právo na výživu, právo<br />
na adekvátní bydlení a další práva. 38<br />
33 Tamtéž, odst. 33; viz také odst. 31.<br />
34 CESCR, General Comment 12, E/C. E/C.12/1999/5, The right<br />
to adequate food (čl. 11), par. 41; CESCR, General Comment 2,<br />
02/02/90, International technical assistance measures (čl. 22),<br />
par. 9.<br />
35 CESCR, General Comment 4, 13/12/91, The right to adequate<br />
housing (čl. 11 (1)), par. 19.<br />
36 CESCR, General Comment 2, 02/02/90, International technical<br />
assistance measures (čl. 22). Viz také Deklarace o pokroku<br />
a rozvoji v sociální oblasti, Úmluva o odstranění všech forem<br />
diskriminace žen, Úmluva o právech dítěte, a další smlouvy.<br />
37 CESCR, General Comment 15, E/C.12/2002/11 The right to<br />
water, par. 60.<br />
38 Při řešení problematiky povinností nestátních aktérů je<br />
pak také uznávána významná role, kterou hrají Světová<br />
zdravotnická organizace (WHO), Dětský fond OSN (UNICEF),<br />
Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP),<br />
Rozvojový program OSN (UNDP), Organizace pro výživu<br />
a zemědělství OSN (FAO), Mezinárodní organizace práce (ILO),<br />
Program lidských sídel OSN (UN-Habitat), Mezinárodní fond<br />
pro zemědělský rozvoj (IFAD), Úřad vysokého komisaře pro<br />
uprchlíky (UNHCR), Červený kříž a další organizace.<br />
Potřebné kroky k mezinárodní<br />
a nadnárodní regulaci<br />
Než se dostaneme do nového období nadnárodní<br />
regulace v globálním rozměru, lidé zkoušejí využít<br />
těch možností regulace, které nabízí současná<br />
vývojová etapa, a tímto způsobem objevují meze<br />
soudobého uspořádání. Požadavek na posílení současného<br />
mezinárodního práva je jen prvním z celé<br />
řady dalších požadavků. Teprve až lidé zjistí, že<br />
“nejsnazší cesta“ odporu je neschůdná, investují<br />
energii do rozvíjení nového, alternativního právního<br />
řádu nadnárodního charakteru. Zde je třeba rozlišit<br />
tři kroky:<br />
(1) Prvním krokem při snahách o využívání mezinárodních<br />
regulačních pravidel a povinností<br />
vázaných na jednotlivé národní státy by měla být<br />
identifikace současných regulačních mechanismů,<br />
které v minulosti nestály v centru pozornosti,<br />
ale dnes, v situaci nových vzájemných globálních<br />
závislostí mají potenciál hrát důležitou roli.<br />
Pozornost je přitom třeba zaměřit především na<br />
extrateritoriální uznání.<br />
(2) Druhým krokem je pokoušet se tyto regulační<br />
mechanismy, zejména extrateritoriální uznání,<br />
nově interpretovat a rozvíjet v rámci jejich nové,<br />
posílené role v globálním uspořádání.<br />
(3) Třetím krokem je vytváření nových nadnárodních<br />
mechanismů jak v regionálním, tak zejména<br />
v globálním měřítku v závislosti na tom, jak se<br />
vyčerpávají omezené možnosti rozvoje současných<br />
mezinárodních mechanismů.<br />
Současné boje za právní uznání se snaží posílit<br />
extrateritoriální uplatňování stávajících právních<br />
norem týkajících se hospodářských a sociálních<br />
práv a tímto odhalit, nakolik je současné uplatňování<br />
těchto norem omezené a slabé. Nároky vznášené<br />
na extrateritoriální uznání sice dokládají, že<br />
požadovat řešení tohoto problému prostřednictvím<br />
národních států je nedostatečné, zároveň však ukazují,<br />
že formulování těchto požadavků je důležité<br />
pro vyjádření sociálních konfliktů usilujících o řešení<br />
v rámci nového nadnárodního stupně právního<br />
uznání. V míře, v níž v praxi probíhá transnacionalizace<br />
a globalizace transnacionálních korporací,<br />
mezinárodních finančních institucí a dalších<br />
organizací, by měla kritická analýza vysvětlovat<br />
směřování historického vývoje regulací v oblasti<br />
rozdělování od národních a mezinárodních opatření<br />
až k nadnárodním, globálním předpisům, a tímto<br />
svým vysvětlováním a kritikou přispět k artikulaci<br />
nároků globálních chudých.<br />
Artikulace extrateritoriálního uznání globálních<br />
chudých představuje jednak snahu učinit<br />
národní stát užitečným a jednak příkladný model,<br />
který odkrývá, jak slabou roli národní státy hrají<br />
v procesu, v němž dochází k posilování postavení<br />
transnacionálních ekonomických a mezinárodních<br />
finančních institucí. Ukazuje se, že nejspíše nebude<br />
možné vyřešit tyto problémy pouze prostřednictvím<br />
lehce korigované globalizace, která na sebe bere<br />
podobu pouhých extrateritoriálních “záplat“.<br />
Nestačí tedy vysvětlit extrateritoriální možnosti<br />
uplatňování hospodářských a sociálních práv<br />
pomocí národních států. Je nutné si uvědomit, že<br />
současné mezinárodní právní struktury nebyly<br />
konstruovány k tomu, aby odolávaly tlakům mezinárodních<br />
finančních institucí a transnacionálních<br />
korporací a aby odstraňovaly světovou chudobu.<br />
Dále je nutné si uvědomit, že nově vznikající regulační<br />
právní struktury mohou být artikulovány<br />
v rámci nadnárodního prostoru, v němž by měla být<br />
obsažena nejen odpovědnost národních států, ale<br />
také přesně vymezená odpovědnost transnacionálních<br />
korporací a mezinárodních finančních institucí<br />
a dalších aktérů.<br />
Závěrem lze položit otázku: V čem vlastně<br />
spočívá kritérium pro vytvoření nového nadnárodního<br />
právního uspořádání? Obecně řečeno, kritériem<br />
by mohla a měla být dostatečná motivace<br />
a aktivita lidí v rámci občanské společnosti a sociálních<br />
hnutí v úsilí za nové, spravedlivější globální<br />
uspořádání. n<br />
Tematické články 34<br />
<strong>Social</strong> <strong>Watch</strong>
Change language