You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
sahu asi 18 % HDP, což každoročně znamená ztrátu<br />
příjmů převyšující 100 miliard eur. 8<br />
Rodiny:<br />
Nejdůležitějším opatřením jsou jednorázové platby<br />
a poukázky pro rodiny s nízkými příjmy. Rodinné přídavky<br />
jsou vítány jejich příjemci, ale 40 eur měsíčně<br />
(hodnota tzv. „sociální karty“) nestačí ani na pokrytí<br />
jejich výdajů, ani na ochranu před současnými<br />
a budoucími obtížemi.<br />
Pracovní síla:<br />
Vláda navrhuje úvěrovou výpomoc a fondy na financování<br />
nadbytečných zaměstnanců pro největší podniky.<br />
Ale vzhledem k tomu, že 90 % italských podniků je<br />
malého či středního rozsahu, většina firem a zaměstnanců<br />
k této podpoře nebude mít přístup. Kromě toho<br />
připadne největší část této podpory automobilovému<br />
průmyslu. Většina zemí po celém světě tomuto odvětví<br />
pomáhá a ani Itálie není výjimkou; vláda však měla<br />
transfery podmínit investicemi do environmentální<br />
udržitelnosti a inovací. Navíc existuje celá řada odvětví<br />
– například textilní průmysl – která rovněž nutně<br />
potřebují pomoc (zejména podporu vývozů a domácí<br />
poptávky).<br />
Sociální zabezpečení:<br />
Sociální transfery nejsou součástí vládní protikrizové<br />
politiky. To znamená, že vláda rozdává peníze, aniž by<br />
budovala záchranné sítě, aktivně prosazovala politiku<br />
zaměstnanosti, sociální inkluze, kariérního a profesionálního<br />
růstu atd. V blízké budoucnosti se objeví velké<br />
množství nezaměstnaných, pro které nebudou existovat<br />
struktury, jež by zaručovaly základní podmínky<br />
pro přijatelnou životní úroveň. Vláda zároveň ve snaze<br />
vyhnout se problémům se státním rozpočtem snížila<br />
financování specifických sociálních fondů, fondů na<br />
podporu soběstačnosti, místní hromadné dopravy<br />
a programů na začlenění migrantů.<br />
Finance:<br />
Takzvané Tremontiho obligace, pojmenované po<br />
ministru hospodářství a financí, jsou v podstatě veřejné<br />
půjčky, které mohou banky využít k posílení své<br />
účetní uzávěrky. Cílem je znovu nastartovat úvěrový<br />
systém zejména pro malé a střední podniky. Výsledky<br />
tohoto opatření zatím není možné posoudit.<br />
Další opatření:<br />
Vládní plány do budoucna počítají s omezením výdajů<br />
na výzkum a vývoj a investic do jaderné energie. Mezi<br />
opatření, jejichž cílem má být stimulace poptávky,<br />
patří investice do vysokorychlostní dopravy a obrovský<br />
most přes Mesinskou úžinu. Vláda však nevěnuje<br />
žádnou pozornost obnovitelným zdrojům energie,<br />
omezení emisí ani stovkám malých infrastrukturních<br />
projektů, které země nutně potřebuje.<br />
Kromě protikrizových opatření navrhuje vláda<br />
redukci stávajícího modelu sociální péče. Plán obsahuje<br />
několik znepokojivých návrhů, například prosa-<br />
8 Pisani, S. a Polito, C (editoři). Analisi dell‘evasione fondata<br />
sui dati IRAP Anni 1998-2002. Agenzia delle Entrate, 2006. Ke<br />
stažení na: .<br />
zování větší flexibility pracovní síly, posun směrem<br />
k modelům podpory nezaměstnanosti podmíněné<br />
vykonáváním přidělených prací, řešení imigrace jako<br />
problému, nikoli jako zdroje, a nepochopení role neziskového<br />
sektoru coby klíčového prvku italského systému<br />
sociální péče, které se projevuje tím, že agenda<br />
zmiňuje pouze dobrovolníky a zcela přehlíží úlohu<br />
tisíců sociálních organizací.<br />
Návrhy italského sdružení <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong><br />
Italské sdružení <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong> navrhuje řadu opatření<br />
ve snaze nabídnout alternativní přístup ke krizi a znovu<br />
nastartovat italskou ekonomiku z perspektivy těch,<br />
kteří jí byli nejvíce postiženi:<br />
Rodina a sociální zabezpečení:<br />
Klíčovým tématem by měl být „boj s chudobou a redistribuce<br />
zdrojů“. Politika sociální péče postavená na<br />
benefitech veřejných služeb pro ty, kdo opravdu<br />
potřebují pomoc, spíše než přímé transfery peněz,<br />
je hlavním nástrojem garantujícím redistribuci zdrojů<br />
v rámci společnosti. Vláda musí na centrální i lokální<br />
úrovni zlepšit poskytování základních služeb, zdravotnictví,<br />
asistenční služby, mateřské školky, veřejné<br />
školy, programy na začlenění migrantů a podporu bydlení,<br />
neboť právě tato opatření představují skutečný<br />
boj proti chudobě a zranitelnosti, ale i proticyklickou<br />
ekonomickou politiku, která poslouží v boji proti dopadům<br />
krize.<br />
Pracovní síla:<br />
Morální povinností každé vlády je bránit tomu, aby<br />
hlavní projevy krize dopadly na zaměstnance. Prioritou<br />
by měla být opatření na obranu zaměstnanců,<br />
kteří již z podstaty smluv požívají menší ochranu, a to<br />
jak zavedením plánu na sociální ochranu nezabezpečených<br />
pracovníků, tak i poskytnutím pobídek pro<br />
společnosti, které se rozhodnou nepropouštět své<br />
zaměstnance.<br />
K vytvoření nové ekonomiky je nutně zapotřebí<br />
podpora pro veřejný i soukromý sektor výzkumu<br />
a nastartování procesu inovací. Kromě toho jsou<br />
nezbytné rozsáhlé investice do obnovitelných zdrojů<br />
energie za účelem snížení závislosti na fosilních palivech,<br />
boje proti klimatickým změnám a podpoře těch<br />
odvětví ekonomiky, která se soustředí na udržitelnost<br />
rozvoje a na budoucnost.<br />
V reakci na krizi vstupuje stále víc a víc majitelů<br />
účtů v Itálii do světa etických financí. Klient etického<br />
finančnictví se zajímá o to, jak jsou jeho peníze využívány,<br />
ale také o to, zda jeho bance nehrozí bankrot.<br />
Z tohoto důvodu dnes mnoho bank zvyšuje své úsilí<br />
o zlepšení vlastní pověsti. Při hledání cesty z krize je<br />
nutné mít stále na paměti prvotní úlohu bankovního<br />
systému pro zachování reálné ekonomiky.<br />
Rozpad rozvojové spolupráce<br />
Směrnice ministerstva zahraničních věcí pro rozvojovou<br />
spolupráci na roky <strong>2009</strong> – 2011 stanovila jasné<br />
priority. 9 Subsaharská Afrika obdrží 50 % bilaterální-<br />
9 Ministerstvo zahraničních věcí. La cooperazione italiana<br />
allo sviluppo nel triennio <strong>2009</strong>-2011. Ke stažení na:<br />
.<br />
ho financování, přičemž v každé oblasti byly určeny<br />
prioritní země. Ve středu zájmu italské mezinárodní<br />
spolupráce stojí – v uvedeném pořadí – zemědělství,<br />
zásobování vodou a životní prostředí, globální<br />
zdravotnictví, vzdělávání a systémy vládnutí, vždy se<br />
zvláštním ohledem na otázku rovnosti pohlaví, práva<br />
dětí a situaci invalidů.<br />
Tato témata jsou i základem italské rozvojové<br />
agendy na setkání G8, které v roce <strong>2009</strong> pořádá. 10 Přes<br />
ambiciózní stanovisko však italská rozvojová pomoc<br />
dosáhla historického minima. Pokud v roce 2008<br />
zahraniční rozvojová pomoc ustrnula na 0,20 % HDP, 11<br />
podle rozpočtu na rok <strong>2009</strong> se zdroje na rozvojovou<br />
pomoc v tomto roce sníží o 56 %, tedy ze 733 milionů<br />
na 322 milionů eur. I v následujících dvou letech<br />
má tato částka klesat, až na 215 milionů eur v roce<br />
2011. 12 Nevládní organizace a analytici se shodují,<br />
že by příspěvek na rozvojovou pomoc v roce <strong>2009</strong><br />
mohl dosahovat pouhých 0,09 % HDP, pokud nebude<br />
doplněn o další zdroje. 13 To je číslo dost vzdálené nejen<br />
od obecného cíle 0,7 %, ale i od evropského závazku<br />
0,51 %, který by Itálie měla splnit v roce 2010. Během<br />
příprav na zasedání G8 se Itálie zároveň snažila prosadit<br />
nový koncept vyhodnocování příspěvků na rozvojovou<br />
pomoc, jehož cílem by bylo identifikovat příspěvky<br />
ze strany „italského systému jako celku“ (státu, místních<br />
úřadů, neziskových organizací, nadací a soukromých<br />
firem), čímž by se minimalizoval vliv zahraniční<br />
rozvojové pomoci a vláda by tak mohla zamaskovat<br />
ubohé výsledky v plnění vlastních závazků.<br />
Tímto trendem budou postiženy zejména<br />
nevládní organizace, neboť jejich zdroje poklesnou<br />
na polovinu. Kromě toho bylo o 68 % sníženo financování<br />
mezinárodních organizací, čímž vzniká riziko, že<br />
Itálie nesplní převážnou většinu svých závazků vůči<br />
Organizaci spojených národů. Ohroženo je zejména<br />
financování Globálního fondu na boj proti AIDS, tuberkulóze<br />
a malárii, který vláda roku 2001 prosazovala na<br />
setkání G8 v Janově.<br />
Jakkoli je italská rozvojová pomoc nedostatečná,<br />
nedávná Revizní zpráva OECD-DAC zdůrazňuje, že ani<br />
zdaleka není efektivní a zůstává silně vázaná na nákup<br />
italského zboží a služeb. Italská zahraniční politika<br />
v tomto směru vyžaduje důkladnou revizi. Vláda si<br />
musí uvědomit, že rozvojová spolupráce hraje klíčovou<br />
roli v utváření mezinárodní reputace země. n<br />
10 Viz: .<br />
11 OECD-DAC. „Rozvojová pomoc dosáhla v roce 2008<br />
historického maxima“ (“Development Aid at its highest level<br />
ever in 2008”), Paříž, 30. březen <strong>2009</strong>.<br />
12 La cooperazione italiana allo sviluppo nel triennio <strong>2009</strong>-2011.<br />
13 Viz: Viciani, I. a de Fraia, L. (editoři). Aiuto pubblico allo<br />
sviluppo italiano nel <strong>2009</strong>. Previsione dopo la finanziaria.<br />
ActionAid. <strong>2009</strong> .<br />
<strong>Social</strong> <strong>Watch</strong><br />
55<br />
Itálie
Change language