Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
v oblastech, které byly krizí nejvíc postiženy (služby,<br />
průmysl a stavebnictví). V listopadu 2008 španělské<br />
úřady oznámily, že evidují 100 000 nezaměstnaných<br />
Rumunů a dalších 30 000, kteří o svou práci zřejmě<br />
přijdou v průběhu roku <strong>2009</strong>. 7<br />
V listopadu 2008 prohlásil rumunský ministr práce<br />
a sociálních věcí, že v průběhu roku <strong>2009</strong> by Rumunsko<br />
mohlo přijmout až 500 000 pracovníků vracejících<br />
se ze zahraničí, neboť je zde nedostatek pracovních<br />
sil na realizaci infrastrukturních projektů a v sektoru<br />
zemědělství. Tyto výroky však byly očividně určeny<br />
především na uklidnění italské a španělské vlády, jež<br />
se obávaly, že by se rumunští pracovníci stali přítěží<br />
pro jejich vlastní těžce přetěžované programy podpory<br />
v nezaměstnanosti, než aby vystihovaly reálnou<br />
situaci ekonomiky. 8 Podle průzkumu, který v září 2008<br />
uspořádala Soros Foundation, však jen 14 % Rumunů<br />
pracujících ve Španělsku uvažovalo o tom, že by se<br />
v roce <strong>2009</strong> vrátili zpět do vlasti. 9<br />
Zahraniční banky, Mezinárodní měnový fond<br />
a lidé<br />
Prakticky všechny rumunské banky byly v posledních<br />
letech privatizovány a prodány zahraničním bankovním<br />
domům. Až do počátku finanční krize dosahovaly<br />
zahraniční banky na rychle expandujícím trhu obrovských<br />
zisků. V roce 2008 ohlásila BCR (Erste Group,<br />
Rakousko) meziroční zvýšení čistého zisku o 119,8 %,<br />
BRD (Société Générale, Francie) zaznamenala nárůst<br />
o 46 % a Raiffeisen Bank (Rakousko) stoupl oproti roku<br />
2007 čistý zisk o 75,6 %. Jen tyto tři největší banky<br />
v Rumunsku dosáhly čistého zisku, který v součtu převyšoval<br />
1 miliardu eur.<br />
Na počátku finanční krize Rumunská národní<br />
banka intervenovala a pokusila se utlumit rozmarné<br />
hýření úvěry, jež vyvolala konkurence mezi bankovními<br />
ústavy; zavedla řadu omezení, která měla bránit vzniku<br />
nesplácených půjček. Míra zadluženosti však prudce<br />
narostla. To vedlo k situaci, v které – podobně jako<br />
v jiných zemích střední a východní Evropy – Rumunsko<br />
dluží západním bankám, zejména z Rakouska, Francie,<br />
Řecka a Itálie. Tyto banky bez ohledu na potenciální<br />
negativní dopady svého jednání přiživovaly trend spotřeby<br />
založené nikoli na skutečné výkonnosti místní<br />
7 „Spania: 100,000 de someri romani“, in: Standard, 27.<br />
listopadu 2008. Ke stažení na: .<br />
8 „Ministrul Muncii: Romania poate absorbi pana la 500.000<br />
de persoane venite din Spania si Italia“, in: 9AM News, 10.<br />
listopadu 2008. Ke stažení na: .<br />
9 „Criza întoarce acasă jumătate dintre românii din Spania“,<br />
in: Gandul, 28. listopadu 2008. Ke stažení na: .<br />
Více informací<br />
o situaci rumunských migrantů ve Španělsku viz zpráva<br />
Soros Foundation, ke stažení na: .<br />
ekonomiky, ale na nárůstu dovozu ze západní Evropy.<br />
Dá se říct, že tyto banky pomocí peněz půjčených<br />
ze západoevropských zemí podporovaly své vlastní<br />
národní ekonomiky, ale zároveň tím zadlužily Rumunsko<br />
i jeho obyvatele. 10<br />
Tato situace je o to horší, že západoevropské vlády<br />
začaly tlačit na banky, aby se z regionu stáhly a opustily<br />
své dceřinné společnosti. Evropská banka pro obnovu<br />
a rozvoj (EBRD) očekává, že z úvěrů do východní Evropy<br />
zůstane až 20 % nesplacených, přičemž Rumunsko<br />
bude patřit mezi ty nejhůře postižené země. Politická<br />
reprezentace v Bukurešti je ve svém rozhodování<br />
o fiskální politice země omezena skutečností, že na<br />
vyrovnání záporných hodnot v platební bilanci by bylo<br />
nutné zavést „utahování opasků“. Zároveň však hrozí,<br />
že oslabení národní měny spustí lavinu nesplacených<br />
úvěrů, která by otřásla stabilitou finančního systému.<br />
Aby se vláda vyhnula těmto rizikům, požádala o půjčku<br />
a obdržela od Mezinárodního měnového fondu, Evropské<br />
komise, Světové banky a EBRD celkem 19,95 miliardy<br />
eur. Mezinárodní měnový fond poskytne z celkové<br />
částky 12,95 miliardy eur.<br />
Vláda trvá na tom, aby půjčka byla spojena se<br />
závazkem zahraničních bank působících v Rumunsku,<br />
že obnoví nabídku úvěrů, aniž by externalizovaly zdroje<br />
v zemi nebo ovlivňovaly závazky národního rozpočtu<br />
vůči rezortům školství a zdravotnictví. Na konci března<br />
2008 obdržel MMF písemné závazky z ředitelství<br />
hlavních bankovních společností v Rumunsku, že je<br />
jejich mateřské společnosti budou i nadále podporovat<br />
a nepokusí se o stažení kapitálu. Vláda však nikdy<br />
nebyla příliš úspěšná, pokud šlo o odolávání zahraničnímu<br />
tlaku. Kromě toho nemá k dispozici prostředky,<br />
kterými by obcházela zahraniční „řešení“ národních<br />
problémů. Jak vláda, tak i občanská společnost, až na<br />
několik výjimek vždy reagovaly na reálné problémy se<br />
zpožděním. Úsporná opatření navrhovaná vládou, tedy<br />
mimo jiné zmrazení mezd ve veřejné sféře, zmrazení<br />
penzí a zvýšení daní, vyvolaly nespokojenost a mobilizovaly<br />
odborové svazy.<br />
Půjčka od Mezinárodního měnového fondu byla<br />
zřejmě dojednána pod tlakem zvenčí, především proto,<br />
aby byly zachovány zájmy zahraničních firem v Rumunsku.<br />
Neposlouží na splacení schodku obchodní bilance;<br />
místo toho pokryje ztráty místních dceřinných společností<br />
zahraničních bank. Půjde tedy o situaci, v níž<br />
budou veřejné zdroje nasazeny k zahlazení škod, jež<br />
napáchal soukromý kapitál. Vlády zemí západní Evropy<br />
byly obvykle schopné takové škody zvládnout, ale zoufalé<br />
výkřiky rakouské vlády, jež se domáhala, aby EU<br />
a MMF zakročily na záchranu jejích bank ve východní<br />
Evropě, jsou důkazem toho, že zahraniční banky se<br />
10 Vynikající sérii analýz na toto téma publikoval prof. Ilie<br />
Serbanescu v Revista 22. Viz např. „Acordul cu FMI:<br />
Corectitudinea politică şi capitalismul călcate în picioare“, in:<br />
Revista 22, 21. dubna <strong>2009</strong>. Ke stažení na: , nebo „Acordul cu FMI - Ar fi de râs,<br />
dacă n-ar fi de plâns!“, in: Revista 22, 7. dubna <strong>2009</strong>. Ke<br />
stažení na: .<br />
v tomto regionu často vystavovaly nadměrnému riziku<br />
(např. rakouské banky zde rozpůjčovaly sumu odpovídající<br />
70 % rakouského HDP). Splácení půjčky, jejíž výše<br />
dosahuje 40 % rumunského státního rozpočtu, bude<br />
v následujících letech možné jen díky snižování životní<br />
úrovně obyvatelstva.<br />
Krize rozvojové pomoci<br />
Když Rumunsko roku 2007 vstoupilo do Evropské unie,<br />
zavázalo se přispívat na straně dárcovských zemí ke<br />
snížení chudoby ve světě jednak tím, že se připojí k rozvojové<br />
politice EU, a jednak vybudováním vlastního programu<br />
rozvojové pomoci. Současná finanční krize bude<br />
mít zřejmě drastický dopad na rumunské výdaje na<br />
zahraniční pomoc. Rozpočet rozvojové pomoci, spravovaný<br />
ministerstvem zahraničních věcí, byl snížen z 5<br />
milionů eur v roce 2008 na 1,9 milionu eur v roce <strong>2009</strong>.<br />
Mnohamiliardová půjčka od Mezinárodního měnového<br />
fondu zatím zavedla rozpočtová omezení pro „zbytné“<br />
kapitoly a splácení této půjčky (od roku 2015) bude rozpočet<br />
pro rozvojovou pomoc omezovat ještě mnoho let.<br />
Ač mnohostranné příspěvky na zahraniční rozvojovou<br />
pomoc zůstanou na relativně konstantní úrovni, je velmi<br />
nepravděpodobné, že by vláda do roku 2015 dosáhla<br />
cíle 0,17 % HDP, ke kterému se zavázala.<br />
Rumunská nevládní rozvojová platforma (FOND)<br />
zveřejnila varování, že celému systému rumunské rozvojové<br />
politiky hrozí kolaps. 11 Nejhorší je, že jsou tím<br />
dotčeny všechny předchozí investice do nově vzniklé<br />
institucionální kapacity ministerstva zahraničních věcí.<br />
Vláda přesunula většinu vlastních potřeb navyšování<br />
kapacity na rumunskou kancelář Rozvojového programu<br />
OSN, do které outsourcovala specifické úkoly.<br />
Organizace občanské společnosti vyjadřují obavy, že<br />
vláda tímto způsobem chování opomíjí svůj hlavní krátkodobý<br />
cíl: posilování národní kapacity.<br />
Jasným signálem dopadů tohoto přístupu byla<br />
změna ve vnitřní administrativní struktuře ministerstva<br />
zahraničních věcí na počátku roku <strong>2009</strong>. Zatímco<br />
kancelář Rozvojového programu OSN obdržela od<br />
vlády významné finanční zdroje na najmutí odborníků,<br />
oddělení rozvojové asistence v rámci ministerstva<br />
zahraničních věcí bylo zeštíhleno a polovina jeho<br />
zaměstnanců propuštěna, čímž byly vážně omezeny<br />
možnosti dalšího plánování a správy programů zahraniční<br />
pomoci. Ačkoli jsou rozpočtové škrty v období<br />
krize zcela pochopitelné, likvidace administrativních<br />
kapacit ve veřejných institucích má dalekosáhlé<br />
dopady a je proto nepřijatelná. Zástupci Rozvojového<br />
programu OSN by měli pochopit, že odkláněním zdrojů<br />
a oddalováním zplnomocnění samostatné místní<br />
organizace pro zahraniční rozvojovou pomoc tomuto<br />
sektoru spíše škodí. n<br />
11 „De ce are nevoie Romania de o politica de cooperare<br />
pentru Dezvoltare?“, ke stažení na stránkách FONDu: .<br />
<strong>Social</strong> <strong>Watch</strong><br />
69<br />
Rumunsko
Change language