Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
“<br />
Šedesát devět procent Súdánců žije pod hranicí chudoby, zejména ženy zaměstnané<br />
v zemědělství. V posledních letech došlo sice ke zlepšení zdravotní péče, ale chudí stále trpí<br />
kvůli nárůstu cen potravin. Súdánská občanská společnost se dožaduje finanční podpory<br />
pro rozvoj, ovšem nejen rozvoj čistě ekonomický, ale na více rovinách společnosti. Rozvoj<br />
musí být strategický a musí už od základů počítat s participací žen.<br />
”<br />
Niemat Kuku (Gender Research and Training Center, Súdán)<br />
kdy budou zásoby pšenice jednoduše příliš nízké na<br />
to, aby v případě, že jeden nebo více vývozců bude<br />
čelit slabé úrodě, přestala být tato komodita spolehlivě<br />
dostupná na světových trzích?<br />
Náklady na produkci<br />
V letech 2007 a 2008 významně vzrostly ceny hnojiv,<br />
ropy, pesticidů a semen. Ceny hnojiv vzrostly v této<br />
skupině komodit (včetně ropy) vůbec nejvíce od roku<br />
2007 a od roku 2000 (tj. jak krátkodobě, tak dlouhodobě).<br />
Růst cen ropy se velkou měrou podílel na cenové<br />
inflaci u potravin v rozvinutých zemích a zasáhl rovněž<br />
chudé země. Vyšší počáteční náklady zdražují výrobu<br />
potravin a snižují příjmy navázaných venkovských<br />
farem, které závisejí na vnějších vstupech.<br />
Sucho<br />
Sucho se dnes vyskytuje častěji a je více rozšířené než<br />
kdykoliv v nedávné historii, k čemuž přispívá i desertifikace<br />
a odlesňování, nedostatečné urbanistické plánování<br />
a nadměrná spotřeba podzemních zásob vody.<br />
V roce 2007 čelila většina hlavních vývozců pšenice,<br />
včetně Austrálie, Argentiny a USA, slabé úrodě kvůli<br />
špatnému počasí. To mělo za následek menší zásoby<br />
na světových trzích.<br />
Klimatické změny<br />
Klimatické změny ovlivňují dešťové srážky a teploty,<br />
které jsou rozhodující pro zemědělskou produktivitu.<br />
Dokonce i změna o pouhé 1-2° C (hranice, kterou podle<br />
většiny expertů překročíme) dokáže snížit produkci<br />
potravin v tropických a subtropických oblastech. Odborníci<br />
předvídají, že dopady klimatických změn pocítí<br />
75-250 milionů lidí v Africe a že zemědělská produkce<br />
v některých oblastech závislých na srážkách sníží do<br />
roku 2020 svůj potenciál o polovinu. Klesající hladiny<br />
řek omezí ve střední, jižní a jihovýchodní Asii zavlažování,<br />
a tím i produkci. Organizace OSN pro výživu a zemědělství<br />
odhaduje, že 65 zemí – v nichž žije zhruba<br />
polovina světové populace – pocítí kvůli klimatickým<br />
změnám snížení produkce obilovin. 3<br />
A nyní několik poznámek k poptávce:<br />
Populace<br />
Každý rok vzroste počet obyvatel na světě o 78 milionů.<br />
Růst se sice zpomaluje, očekává se však, že<br />
počet obyvatel se v roce 2050 stabilizuje na hodnotě<br />
přibližně 9 miliard.<br />
3 Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Padající ceny<br />
v perspektivě, <strong>2009</strong>. Dostupné z: .<br />
Stravovací zvyklosti<br />
Mnohem významnější je fakt, že lidé mění své stravovací<br />
návyky. Každoročně přibývá lidí, kteří jedí jako<br />
bohatí obyvatelé Západu. Jinými slovy, přijímají příliš<br />
mnoho kalorií, zvláště ve formě tuku a cukru, a jedí<br />
potraviny, jejichž produkce, zpracování a přeprava<br />
vyžaduje příliš mnoho vody a energie. Odhaduje se, že<br />
polovina potravin v rozvinutých zemích přijde nazmar,<br />
většina se vyhodí v domácnostech, supermarketech<br />
a restauracích, které nabízejí nadměrné porce. 4 Západní<br />
jídelníček ničí ekosystémy a zhoršuje zdraví.<br />
Změna stravovacích zvyklostí bohatých lidí zdražuje<br />
potraviny, které spotřebovávají chudí, protože zmenšuje<br />
množství půdy vhodné k pěstování tradičních<br />
plodin, jako jsou maniok, proso, pšenice a místní zelenina.<br />
Biopaliva<br />
Biopaliva jsou tekuté pohonné látky vyrobené z rostlinného<br />
materiálu. Většina komerčních biopaliv se<br />
dnes vyrábí z cukrové třtiny, kukuřice, řepky, palmového<br />
a sojového oleje. Významnou část osevní plochy<br />
zabírají také plantáže jatrofy (dávivce), což je rostlina<br />
bohatá na olej a lze ji využít k výrobě biodieselu. Od<br />
roku 2006 rostla exponenciálně jak poptávka po biopalivech,<br />
tak jejich nabídka. Na výrobu biopaliv se<br />
podle výpočtů spotřebovalo v roce 2007 přes 7 % světové<br />
zásoby olejnatých semen a kolem 4,5 % celkové<br />
sklizně obilí. Odhady, nakolik tato poptávka ovlivnila<br />
světové ceny potravin, se pohybují od 10 do 70 procent.<br />
Výsledky se zakládají na hypotézách. Očekávání<br />
pokračujícího růstu poptávky po biopalivech, které<br />
ještě podnítily ambiciózní cíle EU a USA na jejich využívání,<br />
však způsobilo zvýšení spekulativních cen<br />
na budoucích trzích a rozšíření produkce plodin na<br />
výrobu biopaliv, a to i na ekologicky citlivé půdě, jako<br />
jsou rašelinové slatiny v Indonésii a brazilský ekoregion<br />
Cerrado.<br />
A konečně třetí element, který je třeba zohlednit,<br />
představují trhy, které zprostředkovávají vztah mezi<br />
nabídkou a poptávkou. Řízení trhů se v posledních<br />
20ti letech výrazně změnilo. Na krizi potravinových<br />
cen se podepsaly nové obchody, investice a regulace<br />
burz s komoditami.<br />
Spekulace<br />
Většina zemědělských komodit se obchoduje na mezinárodních<br />
burzách. Donedávna se tyto burzy (z nichž<br />
většina sídlí v USA nebo Velké Británii) řídily zákony<br />
4 Švédský Mezinárodní vodohospodářský institut odhaduje, že<br />
rozvíjející se země rovněž plýtvají polovinou potravin, které<br />
vypěstují, protože jsou ponechány na polích, jsou špatně<br />
uskladněny nebo nemohou být přepraveny kvůli nedostatku<br />
sjízdných cest a dalším infrastrukturním problémům.<br />
omezujícími účast aktérům, kteří neměli zájem o nákup<br />
či prodej fyzických komodit, ale jen o spekulaci<br />
s jejich cenami. Zákony tak kontrolovaly úroveň spekulativní<br />
aktivity. Tyto zákony se počínaje pozdními<br />
80. léty minulého století postupně měnily. Například<br />
na trhu s obilím se spekulanti museli spokojit s 11<br />
miliony bušlů obilí. V roce 2008 si dva největší kapitálové<br />
indexy držely společnou pozici na hodnotě<br />
více než 1,5 miliard bušlů. Po uvolnění regulace pak<br />
investice spekulantů vzrostly velmi rychle, z 13 miliard<br />
USD v roce 2003 na 260 miliard USD v březnu 2008.<br />
Tržní ceny komodit mají přímý vliv na to, kolik potravin<br />
si vlády mohou dovolit dovézt a zda budou mít lidé<br />
dostatek potravin.<br />
Investice<br />
S nástupem programů na strukturální změny a rozšířením<br />
regionálních a bilaterálních obchodních dohod<br />
přikročily vlády po celém světě k rozsáhlé liberalizaci<br />
investičních zákonů. Mnohé země zmírnily nebo odstranily<br />
zákony, které cizincům zakazují vlastnit půdu,<br />
další zmírnily povinnost, aby zahraniční společnosti<br />
reinvestovaly své zisky v hostitelské zemi, čímž se<br />
snížil potenciální užitek investic pro ekonomiku hostitelské<br />
země. Nedávno se výrazně zvýšilo množství<br />
pronajímané nebo skupované půdy určené k pěstování<br />
plodin pro přímou spotřebu nebo paliva, jejíž<br />
úroda bude reexportována do investující země, nebo<br />
v případě zapojení soukromých firem se bude vyvážet<br />
kamkoliv, kde bude poptávka. Například v Londýně<br />
sídlící firma (Společnost na těžbu a výzkum ve střední<br />
Africe) si pronajala 30 tisíc hektarů půdy v Mozambiku<br />
na pěstování cukrové třtiny. Vláda Keni zase podepsala<br />
dohodu s Katarem o pronájmu 40 tisíc hektarů<br />
půdy na pěstování čerstvého ovoce a zeleniny určené<br />
k vývozu do Kataru. Tyto dohody zvyšují tlak na půdu,<br />
vodu a infrastrukturu, a stejně tak i riziko, že vytlačí<br />
produkci potravin pro místní trhy.<br />
Obchod<br />
Světové a regionální obchodní dohody změnily způsob,<br />
jakým na sebe navzájem působí světové ceny a domácí<br />
trhy potravin. Protože se snížily obchodní překážky,<br />
světové ceny jsou stále více přímo spojeny s národními<br />
– nemusí být nutně (nebo dokonce často) totožné,<br />
mají však větší dopad na domácí ceny. Světové trhy<br />
jsou často vyzdvihovány kvůli schopnosti poskytnout<br />
přístup ke světové studnici zásob. Neprozkoumaným<br />
aspektem této integrace je však vytvoření světové<br />
konkurence mezi spotřebiteli. Bez ochrany v tomto<br />
boji nevyhnutelně prohrají chudí spotřebitelé, protože<br />
kvůli globalizaci bude stále více půdy využíváno místo<br />
výroby potravin k produkci paliv a krmiv pro zvířata.<br />
Strukturální příčiny<br />
Je třeba se podívat i na některé další otázky, které<br />
stojí u kořenů krize. Existuje například široká shoda<br />
na tom, že je potřeba investovat do zvýšení výrobní<br />
kapacity. Podíl rozvojové pomoci (ODA), který plynul<br />
na podporu zemědělství v rozvojových zemích, klesl<br />
z 11,5 % v 80. letech na nynější zhruba 3 %. Klesly také<br />
domácí investice, zvláště v rozvíjejících se zemích.<br />
Tento trend je třeba obrátit a existují slibné náznaky,<br />
že se tak již děje. Jedna otázka však zůstává: do jakého<br />
druhu výrobních technologií a systémů se bude<br />
Tematické články<br />
18 <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong>
Change language