Social Watch 2009

More documents

Recommendations

Info

MEXIKO 100 83 Prohlubující se krize ohrožuje sociální práva 100 54 0 0 Problémy jako rostoucí chudoba, kolaps sektoru zemědělství či pokles HDP existovaly v Mexiku už 97 54 dlouho před tím, než na 100zemi 67dolehla současná krize. 100Menší úpravy, 100 které vláda ohlásila, jen posilují 100 99 neoliberální ekonomický model, a na obzoru jsou sociální nepokoje. Občanská společnost ovšem sestavila celou řadu návrhů alternativních BCI of Honduras strategií, = 82,4 které by měly být odpovědí IEG na of Honduras rozličné problémy, = 68,9 minimalizovat dopady krize a reformovat ekonomický model. 100 100 s podporou Espacio DESC 1 Laura Becerra Pozos 2 Areli Sandoval Terán 3 Celá řada mexických organizací občanské společnosti se shoduje na tom, že současná globální krize je systémovým selháním a důsledkem vyčerpání kapitalistického neoliberálního modelu, postaveného na finanční deregulaci a liberalizaci. Krize se netýká pouze finančního systému, ale i dostupnosti potravin, zaměstnanosti, životního prostředí, energetiky a dalších odvětví, a ačkoli její dopady pociťují lidé na celé planetě, zvlášť silně dopadla právě na oblast Jihu. 4 Jak vysvětluje Arturo Guillén, krize sledovala komplikovanou trajektorii a její poslední fázi odstartovala realitní krize ve Spojených státech a následující hospodářská recese, která projevila tendenci rychle se „globalizovat“ a prudce snížit HDP zdánlivě silných ekonomik v Evropě a Asii. 5 Krize se rozšířila i do Latinské Ameriky, kde se její dopad země od země, oblast od oblasti a odvětví od odvětví lišil, ale není možné všechnu vinu za ni připisovat výlučně faktorům ležícím za hranicemi tohoto regionu. 6 Dopady krize na Mexiko 7 Aniž bychom chtěli snižovat závažnost dopadů globální krize na zemi, je třeba říci, že velká část problémů 1 Espacio DESC je referenční skupinou pro Social Watch v Mexiku a zabývá se problematikou hospodářských, sociálních a kulturních práv. 2 Výkonná ředitelka DECA Equipo Pueblo, A.C., od roku 2006 koordinačního orgánu Social Watch v Mexiku; . 3 Koordinátorka Programu občanské diplomacie, DESCA, a Social Watch Mexiko; . 4 Za nový ekonomický a sociální model. Vraťme finančnictví tam, kam patří! (For a New Economic and Social Model. Let’s Put Finance in its Place!) Petice nevládních organizací, odborových svazů a sociálních hnutí vycházející ze série seminářů Světového sociálního fóra v Belem, 2009. Viz: . 5 Guillén, A. Globální krize a generalizovaná recese, předběžná verze (La Crisis Global y la Recesión Generalizada, versión preliminar). Mexico City: Metropolitan Autonomous University (UAM) Iztapalapa, březen 2009. 6 Globální krize a Latinská Amerika (The Global Crisis and Latin America), Deklarace mezinárodního sympozia konaného v UAM - Iztapalapa, Mexiko, leden 2009. 7 Hodnocení vychází z dokumentů publikovaných Národním hnutím za potravinovou a energetickou autonomii, práva pracujících, demokracii a svobodu, a Demokratickou aliancí občanských organizací (ADOC), jakož i z práce „Analýza krize a strategie“ (“Crisis Analysis and Strategy”) organizace Espacio DESC (23. dubna 2009) – sítě, jejímž členem je Equipo Pueblo. Index Základních Schopností (BCI - Basic Capabilities Index) 100 BCI = 95 95 GEI = 61 Děti s ukončeným 5 ročníkem 94 97 100 100 Asistované porody 0 Děti které se dožijí 5 let BCI of México = 95,2 – například nárůst chudoby v absolutním vyjádření, kolaps v sektoru zemědělství, nedostatky v tvorbě nových pracovních míst (přesto, že před krizí měla země příznivou bilanci zahraničního obchodu) a pokles HDP – tížila ekonomiku již dříve. 8 Systémová krize tyto problémy nepochybně 100 prohloubila. 98 Následující údaje poslouží jako ilustrace celonárodních rozměrů krize: • Celosvětový nárůst cen pohonných hmot vedl ke zvýšení cen potravin převyšujícímu obecnou míru inflace. V lednu 2009 se ceny potravin zvýšily o 11,3 %, zatímco inflace činila 6,3 %. Dopad 0 zdražování nejsilněji pocítily sociálně slabé 99 skupiny, 100 které na nákup potravin vydávají 100 větší procento svých příjmů. 9 • Ve třetím čtvrtletí roku 2008 ležely příjmy 71,3 % ekonomicky BCI aktivní of Polonia populace = (31 99,1 milionů lidí) pod hranicí trojnásobku minimální mzdy – 152 mexických pesos (asi 11,4 USD) denně. Nezaměstnanost činila 4,2 %, což znamená, že bez práce bylo 1,9 milionů lidí, a dalších11,8 milionů přežívalo v neformálním zaměstnání. 10 100 • Vývozy do Spojených států se prudce propadly a stovky tisíc lidí ztratily zaměstnání, neboť 49 8 Serdán Rosales, A. „Mexiko: Chudoba a sociální rozpočet v kontextu finanční krize 2008-2009“ (“Mexico: Poverty and Social Budget Within the Context of the 2008-2009 Financial 0 Crisis”). Prezentace přednesená na konferenci Espacio DESC, 23. dubna 2009. 9 Serdán Rosales, A. na základě údajů Bank of Mexico 87 (2009) a Národního 100 průzkumu příjmů a výdajů domácností (ENIGH 100 2006) „V kontextu finanční krize 2008-2009.” Prezentace přednesená na konferenci Espacio DESC, 23. dubna 2009. 10 Údaje Národního statistického a geografického institutu BCI of Uganda = 59,2 (INEGI), vycházející z Národního průzkumu zaměstnání a zaměstnanosti (ENOE), třetí čtvrtletí roku 2008, zveřejněno v El Financiero, 18. listopadu 2008. Index Genderové Spravedlnosti (GEI - Gender Equity Index) Podíl na moci 44 100 100 99 Ekonomická aktivita Vzdělání IEG of Mexico = 60,5 společnosti snižují vlastní náklady. V listopadu 2008 poklesly vývozy průmyslových výrobků v průměru o 7,3 %, ovšem vývoz do Spojených států se propadl o 18 %. 11 • Za severní hranicí země došlo k poklesu zaměstnanosti mexických 100 imigrantů a spolu s ní klesá i objem finančních prostředků, které posílají domů svým rodinám. V prosinci 2008 byly tyto platby o 9,8 % nižší než 45 ve stejném měsíci předchozího roku. Domácnosti patřící mezi 20 % nejchudších příjemců těchto prostředků tak 0 získaly jen 6 z 10 pesos. 12 Pro některé domácnosti je pokles podpory od rodinných příslušníků v zahraničí vůbec nejcitlivějším zásahem 100 69 do rozpočtu. 13 100 96 • Do února 2009 narostla nezaměstnanost na 5,3 % 14 a průmyslová IEG of Poland produkce = 70 poklesla o 13,2 %, 15 což jsou nejhorší údaje od takzvané „tequillové krize“ v polovině 90. let minulého století a zároveň neklamný příznak, že začala hluboká recese. 100 100 100 Tíživý dopad krize na trh práce poslouží jako výmluva 100 ke zmrazení nebo snížení mezd, zaměstnání se stane ještě nejistějším, zaměstnavatelé získají větší svobodu při najímání a propouštění a některá pracovní 37 11 Serdán Rosales, 2009 12 Ibid. 42 13 Serdán Rosales, A. „Mexiko: Chudoba a sociální rozpočty 100 v kontextu 100 finanční krize 2008-2009“ (“México: Pobreza 81 83 100 100 y presupuesto social en el contexto de la crisis financiera 2008-2009”), na konferenci Espacio DESC, 23. dubna 2009. 14 ENOE, březen 2009. Ke stažení na: . IEG of Uganda = 67,2 15 Viz: . 100 0 0 39 100 Národní zprávy 58 Social Watch 100 96 100
místa budou outsourcována; to všechno omezí práva a oslabí pozice odborových svazů. 16 Ve venkovských oblastech vyvolala nevyrovnaná zemědělská politika a lhostejnost vlády během let tři hlavní problémy, jež současná krize výrazně prohloubila: (1) spekulace s potravinami na akciovém trhu, která odsouvá základní potraviny z dosahu chudších domácností; (2) zahlcení národních trhů potravinovými produkty, které vyrábějí či prodávají nadnárodní korporace, jež obětují půdu, lesy a zásoby vody za účelem zvýšení produktivity a ničí – zejména tradiční – systémy výroby; a (3) záplava geneticky modifikovaných semen, které vytlačují přirozené osivo a narušují prastaré ekosystémy. 17 Národní kampaň Není země bez kukuřice, 18 kterou podpořila i naše organizace, navrhuje taková opatření, jako například přesun od zemědělského modelu postaveného na rozsáhlých monokulturách, vyžadujících používání velkého množství vody, techniky a kontaminujících látek, směrem k udržitelnému farmaření, jež by nejen reagovalo na národní potřeby zásobování potravinami, ale zároveň ztělesňovalo zodpovědný přístup k životnímu prostředí. Na základě tohoto hodnocení je možné říci, že Mexiko čelilo nejhoršímu myslitelnému scénáři, jakým se mohla vyvinout krize, k níž země už několik let spěla. Vláda nekriticky přijala neoliberální model ekonomiky, přičemž celá řada z nově ohlášených opatření jsou pouze drobné úpravy, jež tento model doplňují a posilují jeho pozici. Reakce vlády a občanské společnosti V průběhu nedávného Summitu amerických států potvrdila hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik 19 skutečnost, že země v Latinské Americe nemají jednotnou strategii, jak krizi překonat, ale oznámily a zavedly celou řadu rozdílných opatření, jak jsou znázorněna v tabulce. V říjnu 2008, krátce poté, co vláda zdůrazňovala, že krize ve Spojených státech se Mexika díky „silným veřejným financím země“ dotkne jen minimálně, byl vyhlášen Program na podporu růstu a zaměstnanosti (PICE), pětibodový protikrizový plán, který se skládal z: (1) rozšíření veřejných výdajů na infrastrukturu za účelem povzbuzení ekonomického růstu; (2) změny pravidel týkajících se těchto výdajů, jež měla celý proces urychlit; (3) zahájení výstavby nové rafinerie; (4) spuštění mimořádného podpůrného programu pro malé a střední podniky; (5) posílení konkurenceschopnosti národního průmyslu pomocí nových deregulací a ochranářských tarifů. Zároveň federální vláda připomněla, že země už několik let snižuje své zahraniční zadlužení, že 16 de la Cueva, H. „Existuje jiná integrace a jiná cesta z krize: scénáře vývoje v Amerikách v roce 2009 a výzvy pro hnutí odborových svazů“ („Otra integración es posible y otra salida a la crisis también: escenarios de las Américas en el 2009 y los retos del Movimiento Sindical“). Mexico City, 2009. 17 Quintana, V. „Válka, o které Obama neví“ (“La guerra que Obama ignora”). La Jornada, 17. dubna 2009. 18 Další informace viz: . 19 ECLAC. „Reakce vlád amerických států na mezinárodní krizi: Syntetická prezentace politických opatření vyhlášených do 31. března 2009“ (“The Reaction of the Governments of the Americas to the International Crisis: A Synthetic Presentation of the Policy Measures announced up to 31 March 2009”). Pátý summit amerických států, Port of Spain, 17. - 19. dubna 2009. Ke stažení na: . míra inflace dosahuje nejnižší úrovně v celé Latinské Americe a že ve státních rezervách je 90 miliard USD, díky kterým ekonomika odolala tlakům na platební bilanci. 20 O šest měsíců později, během summitu G20 na počátku dubna 2009, vláda získala podporu pro úvěr 47 miliard USD, který požadovala od Mezinárodního měnového fondu. Kromě toho bylo v průběhu téhož summitu ohlášeno, že rozvíjející se ekonomiky – a mezi nimi i Mexiko – obdrží další úvěry v celkové výši 850 miliard USD, mimo jiné na financování proticyklických výdajů, rekapitalizaci bank a infrastrukturu. 21 Ještě dřív, než vůbec sáhla na úvěr 57 miliard USD od MMF, Světové banky a Interamerické rozvojové banky, zvýšila vláda prezidenta Felipe Calderóna veřejný dluh o 968,48 milionů mexických pesos (asi 72,74 milionů USD), a to jen za první dva roky ve funkci (2007–2008). Je to dvanáctkrát více než zadlužení za první dva roky vlády Ernesta Zedilla (1995–1996), kdy se Mexiko muselo vypořádat s nejhorší ekonomickou krizí za posledních 60 let. 22 Je nanejvýš znepokojivé, že tato opatření – kromě toho, že prohlubují veřejný dluh – dál posilují pozici neoliberálního ekonomického modelu a jeho institucí, ač bylo na mnoha různých fórech poukázáno na jeho omezení a nedokonalosti. Je to překvapivé i z toho důvodu, že celá řada latinskoamerických zemí tento model postupně opouští a snaží se hledat nová opatření či postupy. Tváří v tvář krizi narůstaly nejen veřejné nepokoje, ale i množství návrhů, které prosazuje občanská společnost. Například Národní hnutí za potravinovou a energetickou autonomii, práva pracujících, demokracii a svobodu v dopise datovaném 16. dubna 2009 a adresovaném prezidentu Spojených států Baracku Obamovi navrhuje iniciovat na nejvyšší úrovni dialog o tématech jako urgentní renegociace Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) a zajištění práv zaměstnanců, sociálních a lidských práv v oblasti. To by znamenalo mimo jiné založení Asymetrického kompenzačního fondu pro Severní Ameriku, vyjednání bilaterální dohody o imigraci a podpis dohody o podpoře Smlouvy o hospodářském a sociálním rozvoji v Severní Americe. Existují ovšem i názory, že období krize představuje živnou půdu pro nové teoretické koncepty. Každopádně je důležité generovat nové myšlenky, alternativy a strategie, které by byly schopné vyrovnat se s „krizí“, ať už by přispěly k minimalizaci jejích dopadů nebo k revizi ekonomického modelu. Dohled nad veřejnými výdaji V krátkém a středním časovém horizontu bude zásadní součást agendy občanské společnosti, pracující na sociálním rozvoji a lidských právech, představovat dohled nad veřejnými výdaji. Týká se to zejména závazku státu věnovat nejvyšší množství dostupných zdrojů k postupnému zajišťování ekonomických, sociálních a kulturních práv, jakož i premisy, že „i se značně omezenými zdroji, ať už kvůli procesu přizpůsobování, 20 El Universal. „Calderón představuje pětibodový protikrizový plán“ (“Anuncia Calderón plan anticrisis de cinco puntos”). 8. října 2008. Ke stažení na: . 21 La Jornada, 3. dubna 2009. 22 González, S. a Rodríguez, I. „Calderón za dva roky zvýšil veřejný dluh téměř o jeden bilion pesos“ (“Calderón increased public debt by almost one trillion pesos in 2 years”). La Jornada, 13. duben 2009. TABULKA 1. Klasifikace vládních opatření na utlumení krize v Latinské Americe ohlášených či již zavedených v Mexiku Monetární a finanční politika: • snížení a/nebo flexibilizace bankovních rezerv • zabezpečení likvidity v národní měně Fiskální politika: • snížení daní / zvýšení příspěvků • zvýšení a/nebo přislíbení investic (infrastruktura) Devizová politika a zahraniční obchod: • zabezpečení likvidity v zahraniční měně (vyjma centrálních bank, které intervenovaly ve prospěch vlastní měny prodejem devizových rezerv) • zvýšení cel či omezení dovozu • snížení dovozních kvót • financování vývozců • vyjednávání úvěrů u mezinárodních finančních institucí Sektorová politika: • bydlení – malé a střední podniky • zemědělství – turismus – průmysl Práce a sociální péče: • podpora zaměstnanosti • sociální programy Zdroj: vytvořeno autory na základě údajů ECLAC (2009). hospodářské recesi nebo jiným faktorům, je možné, a dokonce je naší povinností, chránit zranitelné příslušníky společnosti přijetím relativně nízkonákladových programů”. 23 Stojí za zmínku, že na krizi v roce 1995 tehdejší vláda reagovala omezením výdajů, které se zásadním způsobem dotklo vzdělávání, zdravotnictví a energetiky a mělo velmi negativní dopad na dosažení ekonomických, sociálních a kulturních práv. Ačkoli se vláda doposud zaručovala, že zachová plánované výdaje na stejné výši, je nezbytně nutné, aby se její rozpočtové priority zaměřily na efektivní a udržitelné řešení sociálních problémů „snížením provozních výdajů, nalezením nových priorit a omezením nákladů na administrativu v určitých odděleních“. 24 Z perspektivy lidských práv je rovněž nutné sledovat investice do infrastruktury, propagované jako součást PICE, zejména za účelem toho, aby bylo v případě velkých projektů (stavba přehrad apod.) zajištěno, že komunity, které budou realizací pravděpodobně dotčeny, budou řádně informovány a konzultovány, a že sociální a environmentální studie efektivně vyhodnotí životaschopnost projektů i jejich přínos k rozvoji hospodářství. V dlouhodobém horizontu se nabízí příležitost načrtnout a prosazovat spravedlivější ekonomický a sociální model jako cestu ze současné krize a zároveň způsob, jak zabránit jejímu případnému opakování. 25 Respektování mezinárodního konceptu lidských práv je každopádně klíčovým referenčním bodem, který umožní vznik „nového Mexika“ i „nového světa“.n 23 UN CESCR. „Obecná poznámka č. 3: Povaha závazku státu a politických stran“ (“General Comment Nº 3: The nature of States parties obligations”), odstavec 12. Výbor Organizace spojených národů pro ekonomická, sociální a kulturní práva. 1990. Ke stažení na: . 24 Serdán Rosales, A. „Mexiko: Chudoba a sociální rozpočet v kontextu finanční krize 2008-2009“ (“Mexico: Poverty and Social Budget Within the Context of the 2008-2009 Financial Crisis”). Prezentace přednesená na konferenci Espacio DESC, 23. dubna 2009. 25 Héctor de la Cueva, op. cit. Social Watch 59 Mexiko
Page 1 and 2:
SOCIAL WATCH Z P R Á V A 2 0 0 9 L
Page 3 and 4:
ZPRÁVA SOCIAL WATCH 2009 Lidé na
Page 5 and 6: Obsah Věci změníte, jen když js
Page 7 and 8: Věci změníte, jen když jste sly
Page 9 and 10: Francouzská pobočka sítě Social
Page 11 and 12: “ Tři miliony lidí v New Yorku
Page 13 and 14: TEMATICKÉ ČLÁNKY
Page 15 and 16: “ Finanční krize se Beninu nepo
Page 17 and 18: Dopady krize v subsaharské Africe
Page 19 and 20: “ Šedesát devět procent Súdá
Page 21 and 22: koordinovat agentury OSN a instituc
Page 23 and 24: “ V Kolumbii žije asi 84 původn
Page 25 and 26: “ V Salvadoru už mnoho let čel
Page 27 and 28: Světová ekonomická krize a nejm
Page 29 and 30: • Je nutné bezodkladně zvýšit
Page 31 and 32: deklarace lidských práv vyhlašuj
Page 33 and 34: státy by měly podniknout kroky, k
Page 35 and 36: NÁRODNÍ ZPRÁVY Social Watch paí
Page 37 and 38: Evropě se jedná o největší pri
Page 39 and 40: Nevládní organizace a média Nevl
Page 41 and 42: vlády drancují přírodní zdroje
Page 43 and 44: centrálního bankéře, že i souk
Page 45 and 46: Vývoz byl v prvních dvou měsíc
Page 47 and 48: ho rozvratu: společnosti typu „p
Page 49 and 50: Intervence proti zpomalení ekonomi
Page 51 and 52: násilí za zvláštní druh zloči
Page 53 and 54: sahu asi 18 % HDP, což každoročn
Page 55: záchrannou síť. Vlády MSZP se v
Page 59 and 60: Za velkou část své likvidity vd
Page 61 and 62: zadlužení na 0,35 % hrubého nár
Page 63 and 64: Vládní reakce na krizi Po období
Page 65 and 66: požadavek, aby žadatel sám přis
Page 67 and 68: v oblastech, které byly krizí nej
Page 69 and 70: produktivity a kvalifikace zaměstn
Page 71 and 72: V Somalilandu, rozkládajícím se
Page 73 and 74: základní sociální či ekonomick
Page 75 and 76: či střední podniky. Svaz zaměst
Page 77 and 78: ůstu, ale zároveň vyvolalo celou
Page 79 and 80: POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST Roztříš
Page 81 and 82: Souhrn: SOUČASNÁ SITUACE (barva)
Page 83 and 84: POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST Roztříš
Page 89 and 90: ROZVOJOVÁ POMOC Přijaté závazky
Page 95 and 96: REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ Zřetelná po
Page 99 and 100: REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ Zřetelná po
Page 101 and 102: Metodologické poznámky: tématick
Page 103: S O C I A L W A T C H Z P R Á V A
show all

Social Watch 2009

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?