Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Francouzská pobočka sítě <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong><br />
uvádí, že kvůli krizi a neschopnosti získat nové zdroje<br />
pro rozvojovou pomoc (Official Development Assistance,<br />
ODA) byla tato pomoc silně zredukována,<br />
a Francie tudíž v této oblasti nesplní své závazky.<br />
Naproti tomu Španělsko opakovaně potvrdilo vůli<br />
dostát svým závazkům o nasměrování celých 0,7 %<br />
národních příjmů do ODA do roku 2012. Jenže i kdyby<br />
všechny dárcovské země nakrásně dodržely své<br />
závazky, ty jsou vyjádřeny jako podíl ekonomiky<br />
(procentuelní podíl HDP), a proto při recesi rozpočty<br />
ODA tak jako tak poklesnou.<br />
Pro rozvíjející se země platí, že čím více jsou<br />
propojené se světovou ekonomikou, tím více a rychleji<br />
se v nich dopady recese projeví. Mexiko a Chile,<br />
dvě latinskoamerické země vázané na ekonomiku<br />
USA dohodami o volném obchodu a investicích,<br />
byly zasaženy okamžitě. Cena mědi, která je hlavní<br />
exportní komoditou Chile, dosáhla v polovině roku<br />
2008 maxima více než 4 dolarů na libru, na konci<br />
roku však klesla na hodnotu 1,4 USD. Za nejvýznamnější<br />
dopad krize ale chilská pobočka <strong>Social</strong><br />
<strong>Watch</strong> považuje klesající rezervy penzijních fondů,<br />
které jsou investovány do domácích a zahraničních<br />
finančních aktiv. Fondy určené pro spoření na důchod<br />
utrpěly do konce roku 2008 ztrátu 27 miliard<br />
USD, více než 26 % celkových finančních rezerv. To<br />
je také důvod, proč bohatství domácností v Chile<br />
vykázalo z celé Latinské Ameriky největší ztráty.<br />
Poškození lidé, kteří neměli takové štěstí jako akcionáři<br />
některých velkých světových bank, se přes<br />
opakované protesty nedočkali žádné pomoci ani<br />
odškodnění.<br />
Klesající ceny komodit stály za rozšířením krize<br />
do mnoha zemí. Pobočka <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong> v Ugandě<br />
odhaduje, že tento jev by mohl zvrátit nedávný sociální<br />
pokrok a znemožnit dosažení Rozvojových cílů<br />
tisíciletí (Millennium Development Goals, MDGs),<br />
jehož lhůtu OSN stanovila k roku 2015. Ještě více<br />
než Chile zasáhl pokles cen mědi Zambii, která je<br />
na této komoditě velmi závislá. Zpráva zambijské<br />
pobočky sítě <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong> správně poznamenala, že<br />
“na rozdíl od Spojených států amerických a dalších<br />
zemí, které na ekonomickou krizi odpověděly poskytnutím<br />
finanční podpory neúspěšným bankám<br />
a velkým průmyslovým odvětvím s cílem udržet je<br />
nad vodou, prezident Zambie Rupiah Banda nemá<br />
žádné zdroje, jež by mohl rozdělit.”<br />
Tentýž problém komentuje i zpráva z Ghany:<br />
“Otázka, s níž se občané potýkají, je, zda by se měl<br />
stát zaměřit na pomoc od mezinárodního společenství,<br />
nebo přistoupit k tvrdým rozpočtovým a měnovým<br />
opatřením.”<br />
Brazilský finanční expert Fernando Cardim píše<br />
ve své analýze pro místní zprávu sítě <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong>:<br />
“zvýšení příjmů a daňových odvodů (…) je přesně<br />
to, oč se snaží prezident Obama ve Spojených státech<br />
amerických. Právě toto opakovaně od roku<br />
2007 obhajoval i výkonný ředitel Mezinárodního<br />
měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn.”<br />
Přesto, “fond tento postoj odmítal přijmout, jak demonstrují<br />
podmínky uvalené na středoevropské<br />
země, kterým MMF pomohl z nesnází.”<br />
V případě Rumunska uvádí národní zpráva sítě<br />
<strong>Social</strong> <strong>Watch</strong>, že “dohody o půjčkách MMF vznikly<br />
patrně pod vnějším tlakem, především kvůli ochraně<br />
zájmů zahraničních společností působících<br />
v Rumunsku. Neposlouží ke splacení zahraničního<br />
dluhu země, ale budou použity k uhrazení dluhů<br />
místních poboček zahraničních bank. Veřejné zdroje<br />
tak budou použity k nápravě škod způsobených<br />
soukromým kapitálem.” Místo aby MMF reagoval na<br />
místní potřeby, stálo za jeho příchodem do Rumunska<br />
“zoufalé volání rakouské vlády po intervenci EU<br />
a MMF k záchraně jejích bank ve východní Evropě.”<br />
Rakouské banky půjčily regionu částku odpovídající<br />
až 70 % rakouského HDP. Nyní, “splacení půjčky,<br />
která se rovná 40 % ročního rozpočtu Rumunska,<br />
bude v příštích letech možné pouze za cenu snížení<br />
životní úrovně obyvatelstva.”<br />
K odvrácení totálního kolapsu Maďarska byla<br />
pomoc MMF nezbytná, v důsledku však vedla k devalvaci,<br />
zvýšení daní, procyklickým opatřením typu<br />
zaškrcení výdajů a dalším nepopulárním krokům.<br />
V březnu <strong>2009</strong> byl nucen odstoupit premiér Ferenc<br />
Gyurcsány. Nová vláda se chystá seškrtat důchody,<br />
bonusy ve státním sektoru a mateřskou podporu,<br />
zastavit příspěvky na energii a dopravu a zvýšit věk<br />
pro odchod do důchodu.<br />
Pod tlakem MMF na snížení schodku státního<br />
rozpočtu se k akci odhodlala i srbská vláda, která<br />
v březnu <strong>2009</strong> ohlásila plán na zavedení dočasné<br />
“solidární” daně 6 % z mezd a důchodů pro lidi<br />
s měsíčním příjmem nad 170 dolarů. Mezi pracovníky<br />
a důchodci se šířila nespokojenost a odbory ohlásily<br />
protesty. Namítaly, že “solidární” daň zasáhne ty<br />
nejchudší, sníží platy, zvýší nezaměstnanost a vyvolá<br />
přechod pracovníků do šedé ekonomiky, zatímco<br />
bohaté vrstvy důsledky nijak nepocítí. Přes noc byl<br />
celý plán úspor odvolán. Podle srbské pobočky sítě<br />
<strong>Social</strong> <strong>Watch</strong> se totiž vláda “ocitla v kleštích mezi<br />
obavou ze sociálních nepokojů na jedné straně<br />
a tlakem MMF na straně druhé, a následující týdny<br />
se tak nesly ve znamení rozporných prohlášení politiků,<br />
kteří jednoho večera ohlásili nové balíčky záchranných<br />
opatření, aby je hned následujícího rána<br />
odvolali.” Paleta nových nápadů zahrnovala snížení<br />
počtu ministerstev, zvýšení daně z nemovitosti, zdanění<br />
telefonních účtů za mobilní hovory a nákupů<br />
nových aut, zavedení daně za vlastnictví luxusních<br />
vozů, zákaz přijímání nových zaměstnanců do státního<br />
sektoru, omezení služebních cest do zahraničí<br />
a zkrácení pracovní doby. Jak ovšem poznamenali<br />
srbští experti <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong>, pomocí “nově přijatého<br />
Zákona o zabavení majetku získaného zločinným<br />
způsobem by stát mohl ročně získat až 2,64 miliard<br />
dolarů, tedy částku, kterou Srbsko žádá po MMF.”<br />
Snížení sociálních výdajů v době krize považují<br />
za nepřijatelné i neziskové organizace a odbory<br />
v Bulharsku. “Jakékoliv další škrty by mohly v zemi<br />
otřást sociálním smírem,” varuje místní pobočka<br />
sítě <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong>. Přestože odborníci neziskových<br />
organizací souhlasí se zvýšením podílu investic<br />
v dopravní infrastruktuře, v případě vládního selhání<br />
při využití zdrojů ze strukturálních fondů EU<br />
v Bulharsku během prvních dvou let jeho plného<br />
členství jsou ostře kritičtí. “Do roku 2008 bylo vyčerpáno<br />
pouze 0,6 % z částky 2,2 miliard eur. Peníze se<br />
nedostaly k určeným příjemcům kvůli neschopnosti<br />
nakládat s financemi, přebujelé byrokracii a nedostatečně<br />
transparentním postupům.”<br />
Zpomalení může být dramatické<br />
V začátcích finanční krize přišli někteří ekonomové<br />
s hypotézou “rozpojení”, podle níž bude<br />
mít globální finanční krize relativně malý dopad na<br />
rozvíjející se ekonomiky díky jejich dostatečným<br />
rezervám zahraniční měny, silným účetním rozvahám<br />
korporací a relativně zdravému bankovnímu<br />
sektoru. Přesto i ony pocítily důsledky. Jak podotkla<br />
indická pobočka sítě <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong>, “počáteční předpoklad<br />
vlády, že země z krize vyjde nepoškozená, se<br />
ukázal jako krátkozraký” a ekonomický růst klesl<br />
ze zdravé hodnoty 9,3 % v roce 2007 na 7,3 % o rok<br />
později. Pro rok <strong>2009</strong> odhaduje MMF růst 4,5 %.<br />
Podobné poklesy z dvouciferných hodnot na 5 %<br />
zaznamenaly i Vietnam, Peru a Kambodža.<br />
Pětiprocentní růst sice možná vyvolává závist<br />
ministrů financí států OECD, protože většina z nich<br />
se snaží zemi vymanit ze záporného růstu (tj. recese),<br />
jenže nelze zapomínat na odlišný výchozí<br />
bod. Pětiprocentní růst ročně v zemích s nízkými<br />
příjmy zvýší denní mzdu běžného občana o méně<br />
než deseticent. Ale i pár centů je obrovský rozdíl,<br />
pokud jste chudý. Například kambodžská pobočka<br />
sítě <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong> zdůrazňuje, že snížení růstu<br />
o polovinu znamená, že “lidé žijící kolem největšího<br />
jezera země Tonle Sap se stanou obzvlášť zranitelní,<br />
protože se kvůli zajištění obživy zadlužili již dříve.<br />
Loni museli prodat svůj majetek určený k výrobě<br />
a své děti místo do školy poslat pracovat.”<br />
Permanentní krize<br />
Slovo “krize” odkazuje k bodu obratu, rozhodujícímu<br />
okamžiku, nestabilní době, a přesto pro<br />
mnoho národních koalic sítě <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong> je krize,<br />
jíž se zabývají, otázkou desítek let, nezačala až<br />
zhroucením finančních trhů.<br />
Chudoba ve Středoafrické republice od roku<br />
1990 roste, nikoliv klesá, a spolu s politickou nestabilitou<br />
a násilím poškozuje již tak slabou ekonomiku.<br />
Ve zprávě o Eritreji se hovoří o “hlubokých ekonomických,<br />
sociálních a politických problémech, jež<br />
si země vytvořila sama” ještě předtím, než ji zasáhla<br />
6 <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong>
Change language