Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
centrálního bankéře, že i soukromé bankovní domy<br />
jen těžce nesly její neschopnost nabídnout jakýkoli<br />
konstruktivní příspěvek k hospodářskému zotavení.<br />
Překvapivější je však zdrženlivost výdajové<br />
politiky vlády. Zdá se, že prezidentovo volání po<br />
odvážné akci oslyšeli ministři jeho vlastního kabinetu.<br />
Vláda se držela PAC, který byl určen pro normální<br />
podmínky a očividně nebyl postačujícím nástrojem<br />
v boji s recesí, která by nakonec mohla být delší<br />
a závažnější, než se zpočátku zdála. I samotný PAC<br />
byl ovšem zaveden nejistým a nesmělým způsobem.<br />
Výdajové plány jsou zdržovány byrokratickými překážkami,<br />
což vede k tomu, že veřejné výdaje jsou<br />
nižší a pomalejší, než by bylo vhodné. Váhavý přístup<br />
vůdčích autorit v ekonomické komisi vlády prozrazuje<br />
znepokojivý nedostatek porozumění potenciální<br />
škodě, kterou by hospodářská krize rozsahu té<br />
aktuální mohla přivodit rozvíjejícímu se trhu, jako je<br />
ten brazilský.<br />
Je ovšem třeba říci, že zatímco v prvním čtvrtletí<br />
roku <strong>2009</strong> brazilská ekonomika upadala, byla v průběhu<br />
tohoto období zavedena razantnější opatření,<br />
byť jejich dopad stále ještě neodpovídá závažnosti<br />
smršťujících impulzů přicházejících ze zahraničí.<br />
Veřejné bankovní domy rozšířily svou nabídku úvěrů<br />
za nižších úrokových měr. Přenos příjmů k chudým<br />
díky programu Rodinných grantů zachoval spotřebu<br />
nižších příjmových skupin na stávající úrovni.<br />
Celkové zlepšení očekávání, které následovalo po<br />
zdánlivě přehnané reakci v posledním čtvrtletí roku<br />
2008, vedlo ke stále nejistému a váhavému zotavení<br />
systému, jež momentálně probíhá. Po uvážení všech<br />
faktorů ukazují veškeré indikátory stejným směrem:<br />
vstříc nepatrnému oživení, které v mezinárodním<br />
kontextu zůstává důvodem k optimismu.<br />
V situaci, v níž se dnes Brazílie nachází, je největším<br />
rizikem, kterému se země může vystavit,<br />
riziko záměny neschopnosti reagovat s finanční<br />
a fiskální opatrností. Vlády se z obavy ze zvýšení<br />
výdajů mohou omezit na to, že budou mlčky přihlížet<br />
pádu soukromé poptávky, která následně povede<br />
i k propadu výroby a zaměstnanosti. V takové situaci<br />
klesají příjmy z daní, zatímco výdaje na sociální<br />
zabezpečení narůstají. Fiskální schodky pak<br />
narůstají právě proto, že vláda nebyla dostatečně<br />
odvážná, aby zakročila proti smršťování ekonomiky.<br />
Pokus chovat se rozvážně paradoxně posouvá zemi<br />
do ještě horší fiskální situace, než v jaké by se ocitla,<br />
kdyby vláda rozhodně zakročila na podporu poptávky<br />
a zvýšila své příjmy z daní. Shodou okolností je<br />
tohle přesně to, oč se prezident Obama pokouší ve<br />
Spojených státech. Mimo jiné se jedná o politiku,<br />
kterou výkonný ředitel Mezinárodního měnového<br />
fondu Dominiqie Strauss-Kahn opakovaně obhajoval<br />
již od roku 2007. 2<br />
2 Ačkoli se samotný fond bránil přijetí tohoto stanoviska, jak<br />
bylo zřejmé z toho, kolika podmínkami zatížil poskytování<br />
úvěrů středoevropským zemím.<br />
Hrozba pro zásobování potravinami<br />
Francisco Menezes 1<br />
Brazilský Program proti hladovění a zesílení celé řady veřejných programů činí z této země uznávanou<br />
světovou jedničku v boji proti nedostatku potravin. Potravinová i finanční krize však měly vážný dopad<br />
na zásobování potravinami.<br />
V druhé polovině roku 2007 začaly ceny potravin stoupat, čímž se obrátil sestupný trend několika<br />
předchozích let a jeho přínosy byly ohroženy. Vzestup cen potravin nejcitelněji postihl ty nejzranitelnější<br />
skupiny společnosti, v jejichž rozpočtu představují výdaje na potraviny významnou položku.<br />
S ohledem na to zvýšila vláda výhody rozdělované prostřednictvím programu Bolsa Família (program<br />
záruky minimálního příjmu) 2 o 8 % a rozšířila jej na větší množství rodin. Kromě toho zavedla další<br />
opatření, která by pobídkami a garancemi měla zemědělce přimět ke zvýšení produkce potravin.<br />
V druhé polovině roku 2008 se růst cen potravin v návaznosti na vývoj na světových komoditních<br />
trzích zastavil a došlo i k drobnému poklesu. Objevily se ovšem další hrozby v podobě poklesu příjmů<br />
nejnižších vrstev společnosti, nárůstu nezaměstnanosti a pravděpodobného poklesu reálných mezd.<br />
Je nezbytné vývoj v průběhu roku <strong>2009</strong> důkladně monitorovat. Dostupnost potravin je zcela jistě relevantním<br />
indikátorem pro hodnocení současného vývoje, a to jak s ohledem na uvolňování prostředků<br />
určených pro tento rok, tak i s ohledem na návrh rozpočtu pro rok 2010.<br />
1 Specialista na trh potravin a jeden z ředitelů Ibase.<br />
2 Viz: .<br />
Příležitost restartovat světovou ekonomiku<br />
Současná mezinárodní finanční krize představuje nejzávažnější<br />
poruchu, které globální ekonomika čelí od<br />
velké hospodářské krize 30. let 20. století. I délka jejího<br />
trvání zdůrazňuje její nebezpečnost: krize existuje už<br />
třetím rokem a dosud jsme nespatřili žádné „světlo na<br />
konci tunelu“, žádnou známku ekonomické obnovy. Je<br />
velmi pravděpodobné, že v krátkodobém horizontu se<br />
situace stane ještě vážnější a povede k nárůstu nezaměstnanosti<br />
a sociálnímu rozkolu, který pozorujeme<br />
i jinde. Brazílie má ovšem stále šanci zredukovat tato<br />
rizika, pokud se postaví výzvám, které před ní stojí.<br />
Nicméně je třeba podotknout, že krize, jako je<br />
tato, vždy více či méně transformují způsob, jakým<br />
funguje ekonomika a celá společnost. Proto nejde jen<br />
o to, aby se podařilo zastavit krátkodobý ekonomický<br />
úpadek, ale především o to, jak se připravit na budoucnost.<br />
Velká deprese vedla k rozmachu státu blahobytu<br />
a širokého pojetí veřejných intervencí do ekonomiky,<br />
přičemž obě tyto tendence šly přímo proti aktivně prosazované<br />
neoliberální revoluci konce 20. století.<br />
Nyní se nabízí další možnost „resetovat“ cestu,<br />
po níž se světová ekonomika ubírá. Všechny indikátory<br />
ukazují jako na další cíl na poli investic a inovací<br />
takzvané „zelené investice“, propagující strategie<br />
environmentálně udržitelného růstu, jež zvyšují efektivitu<br />
získávání a využívání energie. Neméně důležité<br />
je napravovat škody způsobené dominancí neoliberálních<br />
ideologií, které od 80. let minulého století podporovaly<br />
finanční deregulaci a přivedly svět na pokraj<br />
katastrofy. Je nutné hledat nové strategie regulace<br />
a dozoru, neboť ty stávající selhávají. Nová pravidla by<br />
se však měla soustředit na to, aby finanční systémy<br />
podněcovaly rozvoj a rozdělení příjmů a bohatství, ne<br />
blahobyt finančních spekulantů. Tato pravidla dnes<br />
formulují fóra jako Basilejská komise a Fórum pro<br />
finanční stabilitu. Krize donutila nejbohatší země,<br />
které si v rozhodování o těchto otázkách tradičně<br />
udržovaly monopol, aby otevřely dveře rozvojovým<br />
ekonomikám, a tak se aspoň pro tuto chvíli do centra<br />
pozornosti dostala skupina G20. Nabízí se argument,<br />
že G20 je lepší než G7, ale skutečnost je taková, že<br />
žádné „G“ nám řešení nenabídne. Tyto instituce se<br />
musí stát reprezentativními, čehož nedocílí prostým<br />
kooptováním několika dalších členů do stávajících<br />
klubů, aby si mohly zachovat svou exkluzivní<br />
povahu. Současná krize představuje významnou<br />
příležitost zasadit se o efektivní demokratizaci mezinárodních<br />
institucí. Tuto příležitost bychom si neměli<br />
nechat ujít. 3 n<br />
3 Vlastně to přesně odpovídá záměru projektu „Finanční<br />
liberalizace a globální governance: Role mezinárodních<br />
institucí“, koordinovaného Fernandem J. C. Carvalhem<br />
a Janem Kreglem, vyvíjeným v Ibase a sponzorovaným<br />
Ford Foundation. Viz “Finanční krize a deficit<br />
demokracie”. Ke stažení na: .<br />
<strong>Social</strong> <strong>Watch</strong><br />
45<br />
Brazílie