Social Watch 2009

místa budou outsourcována; to všechno omezí práva
a oslabí pozice odborových svazů. 16
Ve venkovských oblastech vyvolala nevyrovnaná
zemědělská politika a lhostejnost vlády během let tři
hlavní problémy, jež současná krize výrazně prohloubila:
(1) spekulace s potravinami na akciovém trhu, která
odsouvá základní potraviny z dosahu chudších domácností;
(2) zahlcení národních trhů potravinovými produkty,
které vyrábějí či prodávají nadnárodní korporace,
jež obětují půdu, lesy a zásoby vody za účelem zvýšení
produktivity a ničí – zejména tradiční – systémy výroby;
a (3) záplava geneticky modifikovaných semen, které
vytlačují přirozené osivo a narušují prastaré ekosystémy.
17 Národní kampaň Není země bez kukuřice, 18
kterou podpořila i naše organizace, navrhuje taková
opatření, jako například přesun od zemědělského
modelu postaveného na rozsáhlých monokulturách,
vyžadujících používání velkého množství vody, techniky
a kontaminujících látek, směrem k udržitelnému
farmaření, jež by nejen reagovalo na národní potřeby
zásobování potravinami, ale zároveň ztělesňovalo zodpovědný
přístup k životnímu prostředí.
Na základě tohoto hodnocení je možné říci,
že Mexiko čelilo nejhoršímu myslitelnému scénáři,
jakým se mohla vyvinout krize, k níž země už několik
let spěla. Vláda nekriticky přijala neoliberální model
ekonomiky, přičemž celá řada z nově ohlášených
opatření jsou pouze drobné úpravy, jež tento model
doplňují a posilují jeho pozici.
Reakce vlády a občanské společnosti
V průběhu nedávného Summitu amerických států
potvrdila hospodářská komise pro Latinskou Ameriku
a Karibik 19 skutečnost, že země v Latinské Americe
nemají jednotnou strategii, jak krizi překonat, ale
oznámily a zavedly celou řadu rozdílných opatření, jak
jsou znázorněna v tabulce.
V říjnu 2008, krátce poté, co vláda zdůrazňovala, že
krize ve Spojených státech se Mexika díky „silným veřejným
financím země“ dotkne jen minimálně, byl vyhlášen
Program na podporu růstu a zaměstnanosti (PICE), pětibodový
protikrizový plán, který se skládal z: (1) rozšíření
veřejných výdajů na infrastrukturu za účelem povzbuzení
ekonomického růstu; (2) změny pravidel týkajících se
těchto výdajů, jež měla celý proces urychlit; (3) zahájení
výstavby nové rafinerie; (4) spuštění mimořádného podpůrného
programu pro malé a střední podniky; (5) posílení
konkurenceschopnosti národního průmyslu pomocí
nových deregulací a ochranářských tarifů.
Zároveň federální vláda připomněla, že země
už několik let snižuje své zahraniční zadlužení, že
16 de la Cueva, H. „Existuje jiná integrace a jiná cesta z krize:
scénáře vývoje v Amerikách v roce 2009 a výzvy pro hnutí
odborových svazů“ („Otra integración es posible y otra salida
a la crisis también: escenarios de las Américas en el 2009 y los
retos del Movimiento Sindical“). Mexico City, 2009.
17 Quintana, V. „Válka, o které Obama neví“ (“La guerra que
Obama ignora”). La Jornada, 17. dubna 2009.
18 Další informace viz: .
19 ECLAC. „Reakce vlád amerických států na mezinárodní krizi:
Syntetická prezentace politických opatření vyhlášených do
31. března 2009“ (“The Reaction of the Governments of the
Americas to the International Crisis: A Synthetic Presentation
of the Policy Measures announced up to 31 March 2009”). Pátý
summit amerických států, Port of Spain, 17. - 19. dubna 2009.
Ke stažení na: .
míra inflace dosahuje nejnižší úrovně v celé Latinské
Americe a že ve státních rezervách je 90 miliard USD,
díky kterým ekonomika odolala tlakům na platební
bilanci. 20 O šest měsíců později, během summitu G20
na počátku dubna 2009, vláda získala podporu pro
úvěr 47 miliard USD, který požadovala od Mezinárodního
měnového fondu. Kromě toho bylo v průběhu
téhož summitu ohlášeno, že rozvíjející se ekonomiky –
a mezi nimi i Mexiko – obdrží další úvěry v celkové výši
850 miliard USD, mimo jiné na financování proticyklických
výdajů, rekapitalizaci bank a infrastrukturu. 21
Ještě dřív, než vůbec sáhla na úvěr 57 miliard USD
od MMF, Světové banky a Interamerické rozvojové banky,
zvýšila vláda prezidenta Felipe Calderóna veřejný dluh
o 968,48 milionů mexických pesos (asi 72,74 milionů
USD), a to jen za první dva roky ve funkci (2007–2008).
Je to dvanáctkrát více než zadlužení za první dva roky
vlády Ernesta Zedilla (1995–1996), kdy se Mexiko muselo
vypořádat s nejhorší ekonomickou krizí za posledních
60 let. 22 Je nanejvýš znepokojivé, že tato opatření – kromě
toho, že prohlubují veřejný dluh – dál posilují pozici
neoliberálního ekonomického modelu a jeho institucí, ač
bylo na mnoha různých fórech poukázáno na jeho omezení
a nedokonalosti. Je to překvapivé i z toho důvodu, že
celá řada latinskoamerických zemí tento model postupně
opouští a snaží se hledat nová opatření či postupy.
Tváří v tvář krizi narůstaly nejen veřejné nepokoje,
ale i množství návrhů, které prosazuje občanská
společnost. Například Národní hnutí za potravinovou
a energetickou autonomii, práva pracujících, demokracii
a svobodu v dopise datovaném 16. dubna 2009
a adresovaném prezidentu Spojených států Baracku
Obamovi navrhuje iniciovat na nejvyšší úrovni dialog
o tématech jako urgentní renegociace Severoamerické
dohody o volném obchodu (NAFTA) a zajištění práv
zaměstnanců, sociálních a lidských práv v oblasti. To by
znamenalo mimo jiné založení Asymetrického kompenzačního
fondu pro Severní Ameriku, vyjednání bilaterální
dohody o imigraci a podpis dohody o podpoře Smlouvy
o hospodářském a sociálním rozvoji v Severní Americe.
Existují ovšem i názory, že období krize představuje
živnou půdu pro nové teoretické koncepty.
Každopádně je důležité generovat nové myšlenky,
alternativy a strategie, které by byly schopné vyrovnat
se s „krizí“, ať už by přispěly k minimalizaci jejích
dopadů nebo k revizi ekonomického modelu.
Dohled nad veřejnými výdaji
V krátkém a středním časovém horizontu bude zásadní
součást agendy občanské společnosti, pracující
na sociálním rozvoji a lidských právech, představovat
dohled nad veřejnými výdaji. Týká se to zejména
závazku státu věnovat nejvyšší množství dostupných
zdrojů k postupnému zajišťování ekonomických, sociálních
a kulturních práv, jakož i premisy, že „i se značně
omezenými zdroji, ať už kvůli procesu přizpůsobování,
20 El Universal. „Calderón představuje pětibodový protikrizový
plán“ (“Anuncia Calderón plan anticrisis de cinco puntos”).
8. října 2008. Ke stažení na: .
21 La Jornada, 3. dubna 2009.
22 González, S. a Rodríguez, I. „Calderón za dva roky zvýšil
veřejný dluh téměř o jeden bilion pesos“ (“Calderón increased
public debt by almost one trillion pesos in 2 years”). La
Jornada, 13. duben 2009.
TABULKA 1. Klasifikace vládních opatření
na utlumení krize v Latinské Americe
ohlášených či již zavedených v Mexiku
Monetární a finanční politika:
• snížení a/nebo
flexibilizace
bankovních rezerv
• zabezpečení likvidity
v národní měně
Fiskální politika:
• snížení daní / zvýšení
příspěvků
• zvýšení a/nebo
přislíbení investic
(infrastruktura)
Devizová politika a zahraniční obchod:
• zabezpečení likvidity v zahraniční měně
(vyjma centrálních bank, které intervenovaly ve
prospěch vlastní měny prodejem devizových rezerv)
• zvýšení cel či omezení dovozu
• snížení dovozních kvót
• financování vývozců
• vyjednávání úvěrů u mezinárodních finančních institucí
Sektorová politika:
• bydlení – malé
a střední podniky
• zemědělství – turismus
– průmysl
Práce a sociální péče:
• podpora zaměstnanosti
• sociální programy
Zdroj: vytvořeno autory na základě údajů ECLAC (2009).
hospodářské recesi nebo jiným faktorům, je možné,
a dokonce je naší povinností, chránit zranitelné příslušníky
společnosti přijetím relativně nízkonákladových
programů”. 23 Stojí za zmínku, že na krizi v roce
1995 tehdejší vláda reagovala omezením výdajů, které
se zásadním způsobem dotklo vzdělávání, zdravotnictví
a energetiky a mělo velmi negativní dopad na
dosažení ekonomických, sociálních a kulturních práv.
Ačkoli se vláda doposud zaručovala, že zachová plánované
výdaje na stejné výši, je nezbytně nutné, aby se
její rozpočtové priority zaměřily na efektivní a udržitelné
řešení sociálních problémů „snížením provozních
výdajů, nalezením nových priorit a omezením nákladů
na administrativu v určitých odděleních“. 24
Z perspektivy lidských práv je rovněž nutné sledovat
investice do infrastruktury, propagované jako
součást PICE, zejména za účelem toho, aby bylo v případě
velkých projektů (stavba přehrad apod.) zajištěno,
že komunity, které budou realizací pravděpodobně
dotčeny, budou řádně informovány a konzultovány,
a že sociální a environmentální studie efektivně
vyhodnotí životaschopnost projektů i jejich přínos
k rozvoji hospodářství.
V dlouhodobém horizontu se nabízí příležitost
načrtnout a prosazovat spravedlivější ekonomický
a sociální model jako cestu ze současné krize a zároveň
způsob, jak zabránit jejímu případnému opakování. 25
Respektování mezinárodního konceptu lidských práv je
každopádně klíčovým referenčním bodem, který umožní
vznik „nového Mexika“ i „nového světa“.n
23 UN CESCR. „Obecná poznámka č. 3: Povaha závazku státu
a politických stran“ (“General Comment Nº 3: The nature of
States parties obligations”), odstavec 12. Výbor Organizace
spojených národů pro ekonomická, sociální a kulturní práva.
1990. Ke stažení na: .
24 Serdán Rosales, A. „Mexiko: Chudoba a sociální rozpočet
v kontextu finanční krize 2008-2009“ (“Mexico: Poverty and
Social Budget Within the Context of the 2008-2009 Financial
Crisis”). Prezentace přednesená na konferenci Espacio DESC,
23. dubna 2009.
25 Héctor de la Cueva, op. cit.
Social Watch
59
Mexiko