Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
“<br />
Finanční krize se Beninu nepochybně dotkla. Značná část domácností si dnes může dovolit<br />
jen jedno jídlo denně. Vzrostl počet sňatků z donucení, jež pro rodiny představují možnost<br />
zbavit se dcer a snáz se tak vyrovnat s krizí. Současný vývoj zvrátil pokroky dosažené<br />
v minulosti při potírání násilí na ženách. Silně se projevují genderově založené dopady<br />
krize, například klesá přístup dívek ke vzdělání a jejich podíl na formálním trhu práce. Ženy<br />
jako první přicházejí o zaměstnání a často jsou nuceny pečovat o rodinu zcela bez sociální<br />
podpory.<br />
”<br />
Sonon Blanche (<strong>Social</strong> <strong>Watch</strong> Benin)<br />
“<br />
Bulharská vláda až v únoru tohoto roku připustila, že země pocítila dopady globální krize.<br />
Podle současných údajů přišlo dosud o zaměstnání 44.000 pracujících a 96 % z nich jsou<br />
ženy. Ty představují většinu pracovní síly v mnoha odvětvích, která krize postihla, například<br />
v textilním, obuvním či potravinovém průmyslu a ve veřejné správě. Krize ovlivnila i úroveň<br />
násilí na ženách. V našem městě se před soud dostává přibližně 17 – 19 takových případů<br />
ročně, v tomto roce to bylo už 42 případů. Muži mnohdy opouštějí své manželky a děti poté,<br />
co žena přijde o práci, a těm pak nezbývá než přežívat s méně než 50 eury měsíčně, které<br />
dostávají jako podporu v nezaměstnanosti. Značná část žen, se kterými jsme mluvili, si<br />
stěžovala na sexuální obtěžování na pracovišti a na problémy při hledání zaměstnání na<br />
formálním trhu práce.<br />
”<br />
Milena Kadieva (Gender Research Foundation, Bulharsko)<br />
Posilování práv žen během krize<br />
Významnou iniciativou, kterou nedávno ohlásil<br />
prezident Mezinárodní organizace práce Juan Somavia,<br />
je vytvoření paktu na záchranu pracovních<br />
míst ve světě s cílem prosadit koordinovanou politickou<br />
odpověď na světovou krizi v oblasti práce a růstu<br />
nezaměstnanosti, přibývání chudých pracovníků<br />
a zaměstnanců, kteří se nacházejí ve zranitelném<br />
postavení. 4 Smyslem této reakce je zabránit světové<br />
sociální recesi a snížit její důsledky na lidi. Tento pakt<br />
přispěje k tomu, aby mimořádná stimulační opatření<br />
spolu s dalšími vládními politikami lépe odpověděla na<br />
potřeby lidí, kteří potřebují ochranu a práci, a urychlila<br />
proces obnovy ekonomiky a zaměstnanosti.<br />
Amnesty International nedávno zahájila kampaň<br />
nazvanou Žádej důstojnost (Demand Dignity), která<br />
bojuje za práva lidí ohrožených ekonomickou krizí<br />
a těch, kteří jsou v reakcích na krizi opomíjeni. Stěžejním<br />
cílem je posílit lidi žijící v chudobě. Kampaň se<br />
zaměřuje na to, aby byly jejich hlasy vyslyšeny a spolu<br />
se zvýšením vládní transparentnosti a odpovědnosti<br />
jim bylo umožněno žádat po svých vládách zodpovědnost<br />
za závazky v oblasti genderové rovnosti a práv<br />
žen, a rovněž participovat na rozhodnutích, která mají<br />
vliv na jejich život. Zvláštní důraz je kladen na práva<br />
žen a účast žen na rozhodnutích vztahujících se k jejich<br />
právům.<br />
Kromě těchto iniciativ je nutné zaměřit pozornost<br />
především na výzvy a příležitosti, které světová<br />
krize přináší ženám v oblasti posílení jejich moci<br />
a vedení. Jsme svědky pozitivních příkladů žen, které<br />
se vynořily na vysokých postech v důsledku světové<br />
4 Projekce MOP o chudých pracovnících ve světě indikují, že<br />
200 milionům pracovníků hrozí mezi roky 2007 až <strong>2009</strong> pád<br />
do řad lidí žijících za méně než 2 USD denně. Viz: ILO. Global<br />
Employment Trends Update, květen <strong>2009</strong>.<br />
ekonomické a finanční krize, nejpozoruhodněji v případě<br />
nové premiérky Islandu a nové prezidentky Litvy,<br />
zvolených především v důsledku zklamání lidí z neúspěšných<br />
hospodářských politik v boji proti krizi.<br />
Odpověď, která by stavěla na právech lidí, vyžaduje<br />
podle ženské pracovní skupiny při Konferenci<br />
OSN o financování rozvoje mimo jiné zprostředkovat<br />
reformu světové finanční architektury tak, aby dokázala<br />
účinně čelit nedostatku likvidity a nepříznivé<br />
bilanci plateb, a zajistit, aby politická opatření nepřesunula<br />
zátěž státní podpory rodin a poskytování<br />
služeb na bedra samotných rodin. Ženská pracovní<br />
skupina lobbuje za přijetí národních, regionálních<br />
a mezinárodních opatření a procesů, jež by respektovaly<br />
prostor národní politiky a zároveň odpovídaly<br />
mezinárodně přijatým standardům a závazkům, včetně<br />
těch, které se týkají práv žen a rovnosti pohlaví.<br />
Obchodní politiky a dohody by měly umožnit státům<br />
odstoupit od nevyváženosti režimu Světové obchodní<br />
organizace a neúspěšného ujednání z Doha (tzv. Doha<br />
Development Round). Tato opatření by navíc mělo provázet<br />
zrušení neoprávněných dluhů rozvojových zemí<br />
a vytvoření mechanismu na odbourání zadluženosti<br />
za účasti dlužných vlád, skupin na obranu práv žen<br />
a dalších organizací občanské společnosti.<br />
Na konferenci OSN o světové finanční a ekonomické<br />
krizi a jejích dopadů na rozvoj, která se uskutečnila<br />
na vysoké úrovni ve dnech 24. až 26. června <strong>2009</strong>,<br />
upozornila ženská pracovní skupina členské státy<br />
OSN, že ženy nemohou čekat a že přišel čas na zásadní<br />
reformu světové finanční architektury. 5 Navzdory<br />
jednomyslné výzvě k činu z úst organizací občanské<br />
5 Ženská pracovní skupina při Konferenci OSN o financování<br />
rozvoje. “Time to Act: Women Cannot Wait. A call for rights<br />
based responses to the global financial and economic crisis”,<br />
červen <strong>2009</strong>.<br />
společnosti však výsledný dokument konference očekávání<br />
nenaplnil. Pro zajištění křehké shody prokázaly<br />
členské státy jen slabou vůli k reformě finanční architektury,<br />
přičemž ústřední role OSN (takzvané G192)<br />
v oblasti ekonomické kontroly téměř zmizela.<br />
Obhájci ženských práv nicméně přivítali vyjádření<br />
v dokumentu, která uznávají fakt, že ženy čelí “větší<br />
platové nejistotě a břemeni rodinné péče” (odstavec<br />
3), a že krize vedla ke zchudnutí především žen a dětí<br />
(odstavec 7). Dokument dále uznává, že protikrizová<br />
opatření musí nést genderovou perspektivu (odstavec<br />
10), zohledňovat mimo jiné rovnost pohlaví (odstavec<br />
21) a že obsazování vedoucích funkcí v Mezinárodních<br />
finančních institucích (MFI) by mělo probíhat<br />
s ohledem na genderovou rovnováhu (odstavec 49).<br />
Velkým zklamáním však byl naprostý nedostatek vůle<br />
dohlédnout na realizaci ujednání. Trvalé odkazování<br />
k “Rozvojovému systému OSN” napříč celým textem<br />
dokládá slábnoucí roli OSN v omezené aréně humanitární<br />
pomoci a rozvojové spolupráce. Podle skupin občanské<br />
společnosti reprezentuje výsledný dokument<br />
zřetelnou snahu udržet G192 mimo systém světové<br />
ekonomické kontroly.<br />
Ženská pracovní skupina nicméně zdůraznila,<br />
že navzdory snaze MFI a zemí G20 upřednostňovat ve<br />
svých rozvojových plánech místo lidí zisk, nepřestanou<br />
ženy požadovat ekonomickou a genderovou spravedlnost<br />
na úrovni OSN. Ačkoliv neoliberální recepty<br />
MMF a Světové banky a jejich nezodpovědný systém<br />
finanční kontroly prokazatelně selhaly, nepřestávají<br />
tyto dvě instituce uplatňovat své chybné politiky<br />
a klást rozvojovým zemím podmínky, jako kdyby nebyly<br />
pouze zvláštními agenturami OSN, ale naopak OSN<br />
byla jejich zvláštní agenturou. V systému OSN, jehož<br />
členové by si měli být rovni, jsou si některé – nyní až 20<br />
zemí – rovnější než zbývajících 172. Ženská pracovní<br />
skupina s touto praxí zásadně nesouhlasí a požaduje,<br />
aby všechny členské státy měly u jednacího stolu stejný<br />
hlas, rovná práva i závazky.<br />
Organizace občanské společnosti, včetně ženských<br />
organizací a sítí, požadují rozvojový přístup<br />
založený na dodržování práv. Při naplňování tohoto<br />
přístupu agenturami OSN se prokazuje jeho účinnost<br />
při snižování chudoby, rozvoji demokracie a lidských<br />
práv a podpoře zranitelných skupin, především žen,<br />
k účasti na rozhodování. 6 Aplikace tohoto konceptu<br />
přispívá k naplnění závazků států, které se k nim zavázaly<br />
ratifikací Úmluvy na odstranění všech forem diskriminace<br />
žen a přijetím Pekingské akční platformy.<br />
Stále je však třeba tento přístup zlepšovat,<br />
aby účinněji odpovídal potřebám žen a požadavkům<br />
genderové rovnosti. Existuje v něm mnoho<br />
nedostatků, které plynou z přílišné obecnosti, slabých<br />
implementačních mechanismů a nedostatečné<br />
aplikace konceptu lidských práv. Rozvojový přístup<br />
založený na právech staví na principech účasti,<br />
6 Inter-Agency Standing Committee, Growing the Sheltering<br />
Tree, Protecting Rights through Humanitarian Action,<br />
Programmes & Practices Gathered from the Field, UNICEF;<br />
Moser, C., Norton, A. (2001) To Claim Our Rights: Livelihood<br />
Security, Human Rights and Sustainable Development,<br />
Overseas Development Institute, Londýn OECD (2006).<br />
Integrating Human Rights into Development: Donors<br />
approaches, experiences and challenges. OECD OHCHR, Draft<br />
Guidelines: A Human Rights Approach to Poverty Reduction<br />
Strategies, OSN, 10. září 2002.<br />
Tematické články 14<br />
<strong>Social</strong> <strong>Watch</strong>
Change language