22.10.2014 Views

Social Watch 2009

Social Watch 2009

Social Watch 2009

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

ho rozvratu: společnosti typu „pre-need“ 12 už žádaly<br />

vládu o pomoc, aby se dokázaly vyrovnat se snižováním<br />

hodnoty svých svěřeneckých fondů. Fungování<br />

některých „pre-need“ společností však bohužel<br />

poškodila špatná správa, chamtivost a nedostatečný<br />

dozor, a tak se ocitly na pokraji krachu a ohrozily úspory<br />

tisíců svých klientů.<br />

Ve srovnání s rokem 2008 došlo k určitému vzestupu<br />

cen potravin a pohonných hmot. Ale vzhledem<br />

k tomu, že podstatná část Filipínců přežívá s velmi<br />

malými příjmy, zůstává i nákup zboží a služeb k uspokojení<br />

základních životních potřeb nelehkým úkolem.<br />

V důsledku globálního hospodářského propadu stoupla<br />

cena rýže, která je základní surovinou filipínské<br />

kuchyně, což opět zhoršilo dostupnost potravin. Asijská<br />

rozvojová banka dokonce vypočítala, že s každým<br />

zvýšením cen potravin o 10 % se dalších 2,72 milionů<br />

Filipínců propadne pod hranici chudoby. 13 Ačkoli Filipíny<br />

patří mezi země s průměrným příjmem, lze tu<br />

pozorovat výrazné regionální rozdíly: Zatímco kapitál<br />

se těší uspokojivé míře růstu, najdou se oblasti, kde se<br />

dětská podvýživa nejen vyrovná, ale mnohdy i předčí<br />

situaci v zemích subsaharské Afriky. Na tomto příkladu<br />

je patrná vysoká míra nerovnosti v zemi; Giniho<br />

koeficient pro Filipíny je s hodnotou 0,45 třetí nejvyšší<br />

v Asii, hned po Nepálu a Čínské lidové republice.<br />

Základní sociální péče, životní prostředí<br />

a zahraniční rozvojová pomoc<br />

Dostupnost základní sociální péče bude nepochybně<br />

postižena dopady globálního finančního kolapsu. 14<br />

Mezi Rozvojovými cíli tisíciletí je v celonárodním<br />

měřítku nejvíc ohrožen cíl všeobecně dostupného<br />

základního vzdělávání. 15 Mnozí vyučující vyjadřují své<br />

zděšení nad počtem studentů, kteří jsou závislí na<br />

finanční podpoře příbuzných či mecenášů, a kvůli<br />

kolapsu příjmů ze zahraničí se nemohou přihlásit do<br />

dalšího ročníku studia. 16 Už před globální krizí byly<br />

Filipíny zemí s nejhorší mírou dětské a mateřské<br />

úmrtnosti v regionu, což bylo zapříčiněno především<br />

nedostatkem veřejného financování. 17 Veškeré finance<br />

směřující k uskutečnění Rozvojových cílů tisíciletí<br />

zpravidla pocházejí ze zahraniční rozvojové pomoci,<br />

ale zda se podpora dostane do míst, kde je nejvíc<br />

12 Společnosti typu „pre-need“ nabízejí programy na pokrytí<br />

budoucích výloh na studium, finanční jistotu po odchodu do<br />

důchodu atd. Příspěvky jejich klientů jsou shromažďovány do<br />

svěřeneckých fondů, které investují do finančních nástrojů<br />

jako akcie či dluhopisy, čímž se stávají obětí rozmarů trhu.<br />

13 Angara, E. J. „Bouře na obzoru“ (“A Gathering Storm”).<br />

Opinion, Business Mirror. 24. listopad 2008<br />

14 Tato zpráva neobsahuje diskusi o efektech a dopadu<br />

programu podmíněných finančních transferů na poskytování<br />

sociální péče s ohledem na školství a zdravotnictví, neboť roku<br />

2008 proběhla jen v rámci pilotního programu ve vybraných<br />

oblastech země. Program bude dále provozován v roce <strong>2009</strong>.<br />

15 Raya, R. R. „Zmeškané vzdělání Filipínců“ (“The Missed<br />

Education of the Filipino People”). In: Missing Targets, An<br />

Alternative MDG Midterm Report. Quezon City: <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong><br />

Filipíny.<br />

16 GMA TV News. „Vyučující se připravují na dopad globální<br />

finanční krize“ (“Educators Brace for Impact of Global<br />

Financial Crisis”). 4. prosinec 2008. Ke stažení na: .<br />

17 In: Missing Targets, An Alternative MDG Midterm Report.<br />

zapotřebí – totiž do chudých komunit – vyžaduje podle<br />

zastánců Alternative Budget Initiative 18 (ABI) další<br />

zkoumání.<br />

Vláda se navíc na zahraniční rozvojovou pomoc<br />

spoléhala i ve snaze zavést zákony na ochranu přírody,<br />

například Zákon o čistotě vody a Zákon o čistotě<br />

ovzduší, které prosadila v posledních třech letech. 19<br />

Její výdajovou prioritou jsou i přes rozsáhlá důlní<br />

neštěstí a rozšířené odlesnění odvětví hornictví a lesnictví<br />

(nikoli ochrana lesního hospodářství). To znamená,<br />

že pokud by se zahraniční rozvojová pomoc měla<br />

výrazně snížit, dopad tohoto snížení zvlášť silně zasáhne<br />

odvětví jako zdravotnictví a životní prostředí.<br />

Vládní reakce na krizi<br />

Vláda se připojila ke globálnímu názoru, že ekonomiku<br />

je třeba nejprve „nadopovat“ formou dnes již důvěrně<br />

známých stimulačních balíčků. Proto jako odpověď<br />

na šířící se krizi připravila Plán ekonomické odolnosti<br />

(ERP) v hodnotě 330 miliard PHP (6,87 miliardy USD).<br />

Studie Alternative Budget Initiative však ukázala, že<br />

z národního rozpočtu ve výši 1,4 bilionu PHP (29,14<br />

miliardy USD), který v této podobě schválily obě komory<br />

parlamentu, připadne jen 10,070 miliardy PHP (asi<br />

210 milionů USD) nových peněz na Ekonomický stimulační<br />

fond (ESF), jehož cílem je vyrovnávat negativní<br />

dopady globální krize. Pod ESF spadají položky<br />

jako studentské půjčky pro posluchače univerzit,<br />

fondy na odborné a technické vzdělávání mladých,<br />

půjčky a granty pro malé a střední podniky, asistence<br />

při rekvalifikaci propuštěných dělníků a nekvalifikovaných<br />

pracovních sil ze zahraničí a podobně. Ač je<br />

mnoho z těchto úloh chvalitebných, člověk nemůže<br />

než žasnout nad tím, že většina prostředků směřuje<br />

k terciálnímu vzdělávání, přičemž podpora základního<br />

a sekundárního školství je prakticky nulová. Zadruhé,<br />

důraz na rekvalifikaci propuštěných zaměstnanců je<br />

důležitý, ale je třeba jej doprovodit silnější stimulací<br />

tvorby nových pracovních míst, jež přesahuje hranice<br />

budování nových škol. Jinými slovy: Neexistuje žádný<br />

spolehlivý plán na redukci následků krize. A co je nejhorší:<br />

Prezident vetoval navrhované usnesení o uvolnění<br />

a využití 10 miliard PHP (208 milionů USD), jež<br />

nyní podléhá „podmínečné implementaci“ založené<br />

na směrnicích, jejichž autorem bude v konečném<br />

důsledku exekutiva. Využití ESF tak nyní prakticky<br />

přímo podléhá rozhodnutí prezidenta.<br />

Vládní úředníci často mluví o dalších 300 miliardách<br />

PHP (6,2 miliardy USD) pro ESF, které by se<br />

do fondu měly převést z vládních korporací a ze soukromého<br />

sektoru. Návrh však do okamžiku publikace<br />

tohoto textu nenabyl jasných obrysů. Mnozí analytici<br />

jsou vůči němu skeptičtí, protože velká část fondů<br />

vládních korporací také pochází z veřejných zdrojů.<br />

Navíc jen málo z nich věří v „dobročinného ducha“<br />

obchodního sektoru, zvlášť za podmínek hospodářské<br />

krize. I v dobách prosperity ležely příjmy vlády<br />

18 ABI je rozšířená síť organizací občanské společnosti<br />

zaměřená na monitoring a lobbování za zvýšení sociálních<br />

a environmentálních výdajů ve filipínském státním rozpočtu.<br />

Je součástí <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong> Filipíny.<br />

19 Ronquillo, J. D. and Morala, R. O.: „Environmentální nejistota:<br />

Náklady špatné governance“ (“Environmental Insecurity: The<br />

Cost of Misgovernance”). In: Missing Targets, An Alternative<br />

MDG Midterm Report. Quezon City: <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong> Filipíny.<br />

hluboce pod plánovanými hodnotami, a to především<br />

kvůli daňovým únikům velkých firem a bohatých jednotlivců.<br />

Zastánci ABI jsou zděšeni ze skutečnosti, že<br />

v dobách prohlubující se nejistoty zaměstnání a narůstající<br />

chudoby a hladovění úředníci ve veřejných službách<br />

protlačili do národního rozpočtu pro rok <strong>2009</strong><br />

výdaje v řádu miliard pesos ve vlastní prospěch. 20<br />

Dluhová služba činí 302,65 miliardy PHP 21 (6,3 miliardy<br />

USD), což představuje 21 % státního rozpočtu<br />

na rok <strong>2009</strong>. Vláda však bude muset získat ještě větší<br />

částku, 378,87 miliardy PHP (7,88 miliardy USD) na<br />

zaplacení samotného dluhu, což do výdajové stránky<br />

rozpočtu záměrně nebylo zahrnuto. 22<br />

Mimoto panují rozšířené obavy, že velká část<br />

veřejných fondů, včetně těch zahrnutých do ekonomického<br />

stimulačního balíčku, nakonec poslouží<br />

spíše „politické stimulaci“, přesune se do volebních<br />

pokladen vládních kandidátů a bude použita na kampaň<br />

před blížícími se volbami. V zemi je všeobecně<br />

rozšířené přesvědčení, že vláda prezidentky Arroyové<br />

zcela běžně používala prostředky z veřejných fondů,<br />

aby se udržela u moci, a že celá její politická agenda<br />

byla utvářena především snahou zajistit vlastní politické<br />

přežití i přes stupňující se sociální a politické<br />

napětí.<br />

Krok vpřed<br />

Stimulační balíček je jednoznačně zapotřebí, ale na<br />

rozdíl od toho, jaký navrhuje vláda, by měl vycházet<br />

z jasné národní strategie postavené na zásadách<br />

dodržování lidských práv, trvalé udržitelnosti a boje<br />

proti chudobě, ze strategie, jejímž cílem je posílení<br />

domácí poptávky, zvlášť s ohledem na současnou<br />

ekonomickou situaci, která rozhodně neprospívá<br />

vývozcům. Měl by sloužit zejména k zajištění dostupnosti<br />

potravin, k vytváření nových pracovních míst,<br />

k posílení místních podniků ku prospěchu zaměstnanců<br />

mužského i ženského pohlaví a k získávání investic<br />

na podporu chudých oblastí a zelených infrastrukturních<br />

projektů (např. vybudování systému závlahových<br />

sítí, elektrifikace odlehlých vesnic a přechod na čistou<br />

energii), jakož i k rozšíření sociální a ekonomické<br />

pomoci pro chudé a nezaměstnané.<br />

V krátkodobém horizontu je zapotřebí okamžitá<br />

pomoc, která by utlumila dopad globální krize na Filipínce.<br />

To znamená, že je třeba zajistit, aby prostředky<br />

ESF dorazily tam, kam jsou určeny: na nákup potravin,<br />

zajištění příjmů, pomoc při ztrátě zaměstnání a základní<br />

sociální péči. Kromě toho by určitou úlevu poskytlo<br />

odstranění regresivní reformované daně z přidané<br />

hodnoty u pohonných hmot, zavedení plošného zvýšení<br />

mezd o 125 PHP (2,6 USD) a měsíčního zvýšení<br />

platu státních zaměstnanců o 3 000 PHP (62,44 USD).<br />

Nakonec stojí za úvahu i možnost restrukturalizace<br />

státního dluhu do takové podoby, aby hlavní část příjmů<br />

země sloužila uspokojení urgentních potřeb jejích<br />

obyvatel, nikoli ke splácení úroků. n<br />

20 Zákon o všeobecných dotacích z roku <strong>2009</strong>.<br />

21 To vyplývá z obsahu návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok<br />

<strong>2009</strong> a z prezidentského veta, které znovu zavedlo rozpočtový<br />

škrt v hodnotě 50 miliard PHP (1,06 miliardy USD).<br />

22 Tanchuling, M., rozhovor s generálním tajemníkem koalice<br />

Freedom from Debt, Filipíny, 3. březen <strong>2009</strong>.<br />

<strong>Social</strong> <strong>Watch</strong><br />

49<br />

Filipíny

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!