Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Světová ekonomická krize a nejméně rozvinuté země:<br />
obavy občanů<br />
Nejméně rozvinuté země (Least Developed Countries, LDC) stojí v čele států, na něž světová ekonomická krize dopadla plnou<br />
vahou. V zemích LDC se účinky hospodářské krize promítají do roviny obživy, paliv, klimatu, dluhů, rozvoje a politické krize.<br />
Je zapotřebí zásadně transformovat světovou finanční architekturu: současný model hospodářského růstu přinesl mnoha chudým<br />
lidem v LDC jen málo užitku, pokud vůbec nějaký. Světovou hospodářskou krizi lze využít jako příležitost k realizaci proměny<br />
světového systému takovým způsobem, aby každý člověk na této planetě mohl vést smysluplný a bezpečný život.<br />
Arjun Karki<br />
LDC <strong>Watch</strong><br />
Definici nejméně rozvinutých zemí (LDC), jak ji stanovila<br />
Organizace spojených národů, odpovídá celkem<br />
49 zemí světa. 1 Žije v nich kolem 750 milionů lidí. Jejich<br />
životy a obživu bez přestání ohrožuje stále stoupající<br />
vlna neoliberální globalizace. Ekonomiku LDC<br />
obecně charakterizují jevy, jako jsou rostoucí břímě<br />
dluhu, ekonomické šoky, hlad, porušování lidských<br />
práv včetně genderové nerovnosti, konflikty, slabá<br />
státní správa a samozřejmě též ekologické hrozby.<br />
1 Kritéria pro země LDC: Výbor OSN pro rozvojovou politiku<br />
ve svém nejnovějším tříletém posouzení seznamu<br />
nejméně rozvinutých zemí (LDC) použil pro jejich<br />
identifikaci následující tři kritéria:<br />
(i) Kritérium nízkého příjmu, založené na tříletém průměrném<br />
odhadu hrubého národního důchodu (HND) na hlavu<br />
(pod 745 USD pro zahrnutí, nad 900 USD pro vyloučení);<br />
(ii) Kritérium životní úrovně lidského kapitálu, které<br />
zahrnuje složený Index lidských zdrojů (Human Assets<br />
Index, HAI), jenž se zakládá na: (a) výživě: procento<br />
podvyživených obyvatel; (b) zdraví: úmrtnost dětí<br />
mladších pěti let; (c) vzdělání: hrubý podíl studujících<br />
na střední škole a (d) míře gramotnosti dospělých;<br />
(ii) Kritérium ekonomické zranitelnosti, které<br />
zahrnuje složený Index ekonomické zranitelnosti<br />
(Economic Vulnerability Index, EVI), jenž se zakládá<br />
na indikátorech: (a) velikosti; (b) odlehlosti;<br />
(c) koncentrace obchodního vývozu; (d) podílu<br />
zemědělství, lesnictví a rybolovu na hrubém domácím<br />
produktu; (e) bezdomovectví z důvodu přírodních<br />
katastrof; (f) nestálosti zemědělské produkce; (g)<br />
nestability vývozu zboží a služeb.<br />
Aby byla země přidána na seznam, musí splnit všechna<br />
tři kritéria. Protože jsou kvůli zásadnímu významu<br />
kategorie LDC, tj. uznání strukturálních překážek,<br />
vyloučeny velké ekonomiky, nesmí navíc populace<br />
překročit počet 75 milionů lidí. Země způsobilá<br />
k vyškrtnutí ze seznamu musí dosáhnout prahovou<br />
úroveň nejméně ve dvou ze tří kritérií nebo její HND<br />
na hlavu musí překročit nejméně dvakrát prahovou<br />
úroveň, a pravděpodobnost, že úroveň HND na hlavu<br />
je udržitelná, musí být hodnocena jako vysoká. Viz:<br />
.<br />
Ve svém tříletém posudku z roku 2006 doporučil Výbor<br />
OSN pro rozvojovou politiku zahrnout na seznam zemí<br />
LDC Papuu Novou Guineu a vyškrtnout Samou. Vůbec<br />
poprvé dosáhly způsobilosti k opuštění skupiny Rovníková<br />
Guinea, Kiribati, Tuvalu a Vanuatu. Valné shromáždění ve<br />
svých nedávných rezolucích (59/209, 59/210 a 60/33)<br />
rozhodlo o vyškrtnutí Kapverdských ostrovů ke konci roku<br />
2007 a Malediv v lednu 2011. Na konci roku 2007 se tak<br />
Kapverdské ostrovy staly teprve druhou zemí, která byla<br />
vyškrtnuta ze seznamu LDC od jeho vytvoření v roce 1974.<br />
Botswana skupinu opustila v roce 1994.<br />
Současná světová hospodářská krize neotřásla<br />
pouze základy největších ekonomik, burz a nejvýznamnějšími<br />
finančními institucemi po celé zeměkouli.<br />
Ohrozila také již tak křehké malé ekonomiky<br />
LDC, a miliony chudých žen, mužů a dětí tím uvrhla do<br />
chudoby a strádání. Přestože ekonomickou krizi vyvolal<br />
omyl bohatých, industrializovaných a rozvinutých<br />
zemí, největší břemeno následků nesou země LDC.<br />
Ekonomická krize v těchto zemích přiživila i existující<br />
krize v oblasti potravin, paliv, klimatu, dluhů, rozvoje<br />
a politiky.<br />
Potravinová krize<br />
Nevídaná potravinová krize, kterou vyvolal strmý růst<br />
ceny potravin doprovázený nepokoji, otřásla více než<br />
třiceti zeměmi LDC, kde si dělníci a rolníci nejsou s to<br />
obstarat ani základní potraviny ke svému přežití. Lidé<br />
na tuto realitu reagovali třeba protesty kvůli cenám<br />
obilí v Haiti, Kamerunu, Senegalu, Pobřeží slonoviny,<br />
Mozambiku, Etiopii, Madagaskaru, Mauretánii a dalších<br />
částech Afriky nebo pochody hladových dětí<br />
v Jemenu. 2 Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství<br />
(FAO) se nedávné zvýšení cen obzvláště dotkne<br />
22 zemí, a to nejen kvůli jejich vysoké míře chudoby,<br />
ale také vysoké závislosti na dovozu potravin. V letech<br />
2008 - <strong>2009</strong> vyrobila Eritrea pouze kolem 30 procent<br />
své potravinové potřeby. UNICEF varovala, že vyšší<br />
světové ceny potravin mohou zasáhnout až 2 miliony<br />
obyvatel Eritreji, tedy více než polovinu její populace.<br />
Největší utrpení čeká podle úřadů OSN 1,3 milionu<br />
lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby. FAO varovala, že<br />
zvyšující se ceny “spustily potravinovou krizi” v 36<br />
zemích. A opět, dvanáct ze 16 zemí, v nichž propukl<br />
hlad (Afghánistán, Džibutsko, Etiopie, Guinea, Haiti,<br />
Libérie, Mauretánie, Nepál, Senegal, Somálsko, Uganda,<br />
Jemen), náleží podle Světového potravinového<br />
programu OSN (WFP) k zemím LDC. 3<br />
Protože většina chudých lidí v zemích LDC utratí<br />
70-80 procent svých příjmů za potraviny, zasáhlo<br />
je prudké zvýšení domácích cen potravin obzvlášť<br />
2 Martin Khor, “Global trends,” The Star Online, 14. dubna<br />
2008; viz “LDC <strong>Watch</strong>: Food Crisis: Defending food<br />
sovereignty in LDCs,” 2008. Dostupné z: .<br />
3 Viz WFP, “Cash roll-out to help hunger hot spots,” Řím, 12.<br />
srpna 2008. Dostupné z: ; “UN System Response to the World Food<br />
Security Crisis (as of September 2008)”; dostupné z: <<br />
www.un.org/esa/sustdev/publications/trends_Africa2008/<br />
indx.htm>.<br />
tvrdým způsobem. K následkům potravinové krize,<br />
kterou šéf WFP nazval “tichou tsunami”, patří široce<br />
rozšířená bída a podvýživa milionů lidí. Potravinová<br />
krize je důkazem, že současný zemědělsko-průmyslový<br />
a tržní přístup vůči dostupnosti potravin naprosto<br />
selhal v momentě, kdy měl nakrmit hladové lidi žijící<br />
v zemích LDC. Vinu za to nese i řada dalších faktorů,<br />
jako je podpora korporátního zemědělství a vytvoření<br />
extrémní závislosti na vnějších dodávkách potravin,<br />
nedostatek výrobních investic do lokálních zemědělských<br />
systémů, globální oteplování, obchodní schodky<br />
a liberalizace obchodu. Tyto faktory vedly k současné<br />
krizi, která miliardě lidí přinesla hlad, drasticky snížila<br />
biodiverzitu a téměř zruinovala ekosystém.<br />
Přístup k potravinám prohlásily za jedno ze<br />
základních lidských práv již mnohé summity o potravinách<br />
i mezinárodní smlouvy, včetně Všeobecné<br />
deklarace lidských práv (VDLP), preambule Ústavy<br />
Organizace OSN pro výživu a zemědělství a Mezinárodní<br />
smlouvy o ekonomických, sociálních a kulturních<br />
právech. Mezinárodní společenství na setkáních<br />
nejvyšší úrovně, jichž se účastnily hlavy států a vlád,<br />
opakovaně po dvě desetiletí potvrzovalo svůj závazek<br />
k vymýcení podvýživy a zajištění dostupnosti potravin<br />
pro všechny lidi na světě. Římská deklarace o dostupnosti<br />
potravin ve světě z roku 1992 a Akční plán přijatý<br />
v roce 1996 na Světovém summitu o potravinách, který<br />
byl po pětileté revizi potvrzen konferencí v roce 2002,<br />
se zaručily ke společnému úsilí na odstranění hladu<br />
jakožto prvního a nezbytného kroku, a jako svůj cíl si<br />
vytyčily snížení počtu hladovějících lidí na polovinu do<br />
roku 2015. 4 Summit tisíciletí (2000) a řada následných<br />
setkání opakovaně potvrdily závazek k zabezpečení<br />
dostupnosti potravin a kvalitní výživy pro všechny.<br />
Přestože se světoví lídři opakovaně shodli na naléhavé<br />
potřebě snížit hlad a podvýživu, dosavadní pokrok<br />
v naplňování cílů a indikátorů Rozvojových cílů tisíciletí<br />
naprosto zklamal – byť některé státy učinily krok<br />
vpřed. Základní lidské právo na dostupnost potravin je<br />
dodnes stále popíráno - potraviny se považují spíše za<br />
obchodní artikl než za základní prostředek k přežití.<br />
Klimatická krize<br />
Obavy zemí LDC ohledně dostupnosti potravin, vody<br />
a energie dále prohlubuje klimatická krize, která<br />
4 Viz Organizace pro výživu a zemědělství, FAO,<br />
“International Conference on Nutrition,” Řím, 1992; FAO,<br />
“World Food Summit Plan of Action,, 1996; FAO, World Food<br />
Summit: Five Years Later,” 2002. Dostupné z: .<br />
<strong>Social</strong> <strong>Watch</strong><br />
27<br />
Světová ekonomická krize a nejméně rozvinuté země: obavy občanů
Change language