You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
“<br />
V Salvadoru už mnoho let čelíme dopadům klimatických změn, trápí nás záplavy a období<br />
sucha, hurikány, vysychání hlavních řek i kolaps komunit. Materiální ztráty, které každoročně<br />
vznikají, jsou obrovské, a stejně bolestivé jsou ztráty na lidských životech a emigrace<br />
našich občanů, zejména těch mladých. Musíme usilovat o novou éru, v níž se pokrok bude<br />
měřit blahobytem lidstva i matky Země, ne jenom materiálním bohatstvím.<br />
”<br />
Marta Benavides (Feministická pracovní skupina GCAP, Salvador)<br />
“<br />
Zatímco hlavní podíl viny za vypouštění skleníkových plynů, které způsobují klimatické<br />
změny, nesou zejména v přepočtu na počet obyvatel průmyslové země na severní polokouli,<br />
jsou to země na Jihu, a zvlášť ženy a chudí v těchto státech, kdo je environmentálními<br />
dopady a jejich socio-ekonomickými následky nejvíce postižen. Mezi tyto vlivy patří<br />
vysídlování obyvatel nízko položených přímořských oblastí, ztráta zdroje obživy, nejistý<br />
přístup k potravinám a omezený přístup k pitné vodě. Z pohledu ekologického dluhu mají<br />
vyspělé země nejen povinnost drasticky snížit emise skleníkových plynů, mají také etickou<br />
a morální povinnost poskytnout rozvojovým zemím kompenzaci a finanční reparace na<br />
přizpůsobení se klimatickým změnám a zmírnění jejich dopadu.<br />
”<br />
Athena Peralta (Světová rada církví)<br />
v jihoafrickém Johannesburgu. IAASTD připustil nedostatky<br />
technologií Zelené revoluce a kritickou roli pro<br />
zabezpečení dostupnosti potravin přiznal domorodým<br />
znalostem a udržitelnému zemědělství. Zpráva, kterou<br />
IAASTD vydal, naznačuje, že pro zamezení sociálního<br />
a environmentálního světového kolapsu se moderní<br />
zemědělství bude muset radikálně změnit a ustoupit<br />
od dominantního korporátního modelu. 13<br />
Zpráva – proti níž se postavily Austrálie, Kanada<br />
a USA – také kritizuje genetické modifikace (GM)<br />
a přeměnu zemědělské půdy na výrobu biopaliv. Zpráva<br />
uvádí, že takzvaná technologie GM není cestou, jak<br />
nakrmit chudé lidi světa, a že rostoucí výroba agropaliv<br />
k pohonu automobilů, jež by měla být použita spíše<br />
na výrobu potravin, zcela jistě zhorší světový hlad a již<br />
tak křehkou situaci bezpečnosti lidstva. 14<br />
Ačkoliv se adaptace vynořila během jednání<br />
o klimatických změnách jako klíčová politická otázka,<br />
nebylo toto téma ještě důrazně projednáno v procesu<br />
plánování rozvojové politiky na všech úrovních. Posilovat<br />
schopnosti adaptace či naplňovat Rozvojové cíle<br />
tisíciletí je zcela něco jiného než podporovat ekonomický<br />
růst a pracovat na rozvoji obvyklým způsobem.<br />
Týká se totiž zajištění sociální a environmentální spravedlnosti<br />
– nutné podmínky pro cestu k udržitelnosti.<br />
Spravedlnost v převodu financí a technologie<br />
UNFCCC uvádí, že bohaté země jsou povinovány<br />
transfery pro rozvíjející se země, nikdo by však o ně<br />
neměl žebrat. Pokud se chudí rolníci přikloní k organickému<br />
zemědělství nebo pokud budou místní rybáři<br />
spravovat své pobřežní zdroje řádným způsobem,<br />
nebudou to dělat jen pro sebe, ale pro každého z nás.<br />
Pokud chudá země pečuje o svou biodiverzitu, nedělá<br />
tím velkou službu jen sobě samé, ale celému lidstvu.<br />
Takové úsilí si zaslouží kompenzaci nebo reciproční<br />
opatření, například prostřednictvím uhlíkové daně pro<br />
bohaté, rozvojové pomoci bez omezujících podmínek,<br />
bezpodmínečného odpuštění dluhů, spravedlivějších<br />
podmínek obchodu, transferem technologií nebo dalších<br />
forem zdrojů.<br />
Stabilizace klimatu vyžaduje obrovské sumy peněz.<br />
Oxfam International 15 uvádí, že cena adaptace<br />
pro rozvíjející se země bude činit nejméně 50 miliard<br />
USD ročně, vedle současné úrovně ODA, která již zahrnuje<br />
závazek financovat Rozvojové cíle tisíciletí.<br />
Během své prezentace k Čtvrté hodnotící zprávě na<br />
Bali nicméně předseda IPCC Pachauri řekl, že “cena<br />
snižování opravdu není příliš velká”, neboť její roční<br />
hodnota tvoří odhadem méně než jedno procento světového<br />
HDP. Bohaté země pomáhají z nesnází velkým<br />
bankám, které způsobily současnou světovou finanční<br />
pohromu. Je tedy zcela spravedlivé, aby rozvíjející se<br />
země žádaly o srovnatelnou pomoc pro vymýcení světové<br />
chudoby, obnovu životního prostředí a stabilizaci<br />
klimatického systému.<br />
Ačkoliv smluvní strany náležející do Annexu 1<br />
souhlasí s tím, že klimatické změny představují pro<br />
udržitelný rozvoj nejvážnější hrozbu, jejich dosavadní<br />
činy jednoduše zklamaly. Rozhodnutí, která mají pro<br />
vymýcení chudoby a nápravu světových nerovností<br />
opravdu význam, přicházejí pozdě, jsou nedostatečná,<br />
spojená s tvrdými podmínkymi, nebo dokonce<br />
působí i další škody. Kromě toho musí sami bohatí<br />
začít dramaticky měnit způsob svého nahlížení na svět<br />
i způsob své výroby a spotřeby. Jinými slovy se musí<br />
vzdát svého neudržitelného životního stylu.<br />
Zpomal, ochlaď planetu<br />
Jaký scénář může ochladit přehřátou planetu a ušetřit<br />
nás katastrofy – 350 ppm, 450 ppm? Ať je odpověď<br />
jakákoliv, akce by měla být stejná: my všichni musíme<br />
zpomalit. Přesněji řečeno, scénáře nejsou prognózy;<br />
jsou řadou možností, které mohou vést k různým alternativním<br />
verzím budoucnosti. Protože budoucnost<br />
je sama o sobě nepředvídatelná, neexistuje ani jistota<br />
v tom, co vzejde z akce tolika stran. I přesto jsou scénáře<br />
užitečné, protože jednou z příčin nepředvídatelnosti<br />
a nejistoty jsou lidské činy – nebo možnost jejich<br />
provedení – které mění směr událostí. Budoucnost je<br />
utvářena naší vírou v to, jaká bude, a našimi činy, které<br />
ji uvedou v život.<br />
Současná světová recese se kupodivu může ukázat<br />
jako maskované požehnání. Možná platí, že čím<br />
hlouběji nás zasáhne a čím déle bude trvat, tím lépe<br />
pro nás všechny. Menší růst s sebou nese méně emisí<br />
a méně tlaku na životní prostředí. Čistší výroba a všeobecné<br />
snížení spotřeby na hlavu znamená menší<br />
uhlíkovou stopu a – snad – i zdravější život. Doufejme,<br />
že tyto věci nastanou bez ohledu na výsledek jednání<br />
o klimatu v Kodani i všechna pozdější jednání.<br />
Zbývá nám na záchranu ještě nějaký čas? Možná<br />
ano, možná ne. V každém případě nedovolme, aby se<br />
později říkalo, že naše generace pro spravedlnost<br />
neudělala dost. n<br />
13 IAASTD. Agriculture at the Crossroads: Global Report.<br />
Washington, DC: Island Press. 2008.<br />
14 Vidal, J. “Change in Farming Can Feed World – Report.” The<br />
Guardian, 16. dubna 2008.<br />
15 Oxfam International. “Adapting to Climate Change:<br />
What’s Needed in Poor Countries and Who Should Pay.”<br />
Oxfam Briefing Paper 104, květen 2007. Dostupné z: .<br />
Tematické články<br />
24 <strong>Social</strong> <strong>Watch</strong>
Change language